Muž z Londýna

Tak nám zase omlátili o držku, jak jsme jako socialistická společnost plná hajzlů a jiných sviní, že to i protřelého bružousta z Anglie přivedlo do rozpaků. Moralistický nesmysl, který kdyby nevznikl, bylo by jen pro ty skvělé herce, kteří se v tom namočili, lepší. Jediné pozitivum filmu je, že z dnešního hlediska další důvod, proč se zaradovat, že ta blbá doba je pryč. (03.10.2011)

Další Tomanovina. Ani nasazení hromady tehdy populárních herců nedokázalo udělat nic s naprosto debilním scénářem. Jestli jsem Sovákovi upřímně věřil z pozdějších filmů např. i takové role jako rytíře Brtníka z Brtníku v Ať žijí duchové, nebo zakukleného nácka ze Zítra ráno vstanu a opařím se čajem, tak tady jsem mu jeho Angličan (respektive Čechoangličana) nevěřil ani za mák.  Kritika tehdejších některých kolem nás asi tehdy také moc nezafungovala. Co tedy z filmu zaujme je ta kubistická vilka a celkově tehdejší reálie socialistického Československa za normalizace. Zajímavý je také úřad evidence osob, kde vám na kohokoliv sdělili na vaší žádost vše co věděli. V dnešním světě GDPR něco naprosto neuvěřitelného. Za SNB tu všemu zase zde velí tajemník Pláteník Moučka, kterému bylo v sedmdesátkách pozvolna stranou odpuštěno těch jeho pár  filmových přečinů (hlavně za DLOUHÉ DOPOLEDNE) a mohl zase hrát. Tohle je ale film z éry ještě před jeho ,,životní rolí'' a nesmrtelným Okresem na severu. Josefa Dvořáka mnou dříve oblíbeného moc nemusím od dob, kdy jsem se dozvěděl jak bonzoval na pana Suchého a paní Chytilovou a bez rozpaků, rád... To je hnus. A tady ve filmu i s tím jak tehdy vypadal a s těmi mastnými vlasy vypadá ten náš kuchař Svatopluk opravdu odpudivě.  Také jsem si uvědomil, že ač filmovou hudbu našeho génia Zdeňka Lišky většinou zbožňuji, tady to byl lehký bizár. Celkově byl film docela hrůza, naštěstí my co jsme fandové do letectví jsme na konec dostali hned dva pěkné dárky. Jednak v podobě letušky Jorgy Kotrbové, která byla na letištních schůdcích v té bleděmodré uniformě s proklatě krátkou sukýnkou dle tehdejší módy zatraceně sexy a pak i díky tomu Il-62, který byl pro naše aerolinie něco jako pro západní svět Jumbo jet. Prostě král dálkových tratí klidně až na druhou půlku světa. Dávám tedy za jeden zlatý dvacetidolar. Ale opravdu  tentokráte jen jeden. * (19.10.2023)

Kterak český emigrant, který se mezitím stal ´buržoustem´ coby profesionální kasař doplatil po návratu do Československa na typickou českou náturu. K námětu se mimo jiné v roce 1981 vrátil Juraj Herz se snímkem ´Buldoci a třešně´, kde na české poměry doplatila pro změnu italská mafie. Snímek začíná slibně jako další socialistická agentská kriminálka s následujícími rozpravy mezi emigrantem Reinerem (Jiří Sovák) Davídkem (Jan Libíček), aby se to pak proměnilo v pokus o typickou českou komedii. Chybí tomu však patřičný náboj, takže sem tam k pousmání sice něco je, ale jinak se jedná o zcela obyčejnou, nenáročnou a oddechovou zábavu. (06.10.2020)

Velmi slabá satira, napsaná i natočená tak, aby byla maximálně nezávadná, která si takové obsazení rozhodně nezasloužila. Kasařské eso v podání Jiřího Sováka se vrací z Londýna, aby zjistilo, že v Československu jeho bývalí kolegové bůhvíproč pracují a dokonce chodí na noční, že se tady krade cement ze staveb a poměry tu jsou jiné, než jak je líčí "tam venku". A že tu všichni poslouchají Lásku bláznivou od Karla Gotta. Hudba Zdeňka Lišky je fajn a občas se v tom blátě objeví vtip, ovšem většinou má krátkou životnost. (09.06.2016)

Muž z Londýna vůbec netušil, jak je normalizační socializmus úžasný. Dobří herci v plíživé agitce. Sovák a Libíček to museli dostat za trest. Když si uvědomím, že ve stejném roce bylo možné natočit skvělou perlu Jáchyme, hoď ho do stroje nebo Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách!, tak je mi z téhle míchanice 30 případů majora Zemana s komedií blivno. (24.07.2017)