Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Děj se odehrává v letech 1899 - 1945 a sleduje osudy postav na pozadí proměn města Gdaňska, sleduje také Oskarův příběh. Oskar má podle Schlöndorfa dvě typické vlastnosti své doby: odmítání a protest. Brání se účasti ve světě dospělých tak důsledně, že odmítne vyrůst. Protestuje tak hlasitě, že jeho hlas rozbíjí sklo. Jedním z mnoha problémů realizace bylo obsazení hlavní role. Po dohodě s autorem bylo rozhodnuto, že Oskar musí být chlapec, nikoli lilipután. Šťastná volba padla na Davida Bennenta. Snímek získal Zlatou palmu na MFF v Cannes ex aequo (s Coppolovou freskou A nyní apokalypsa) a Oscara za nejlepší cizojazyčný film. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (225)

woody 

všechny recenze uživatele

Určitě je důležité vidět Plechový bubínek, protože jde o skutečně skvěle natočený příběh.To co předvedl David Bennent v roli Oscara je nezapomenutelné a jeho výkon je nejlepší co kdy dětský herec předvedl.Problém je v tom že jak píše DJkoma film je to nechutný.Skutečně se mi zdálo o nechutném pojídaní posliněného cukru, chytání ryb do volské hlavy, pojídání uzenáčů a vůbec celá atmosféra mě byla nepříjemná.Možná až to uvidím jako starší, změním svůj pohled. ()

JFL

všechny recenze uživatele

Schlöndorffově adaptaci lze vyčítat, že Grassův znepokojující román zpracovává konvenčně a oklešťuje jej o řadu jeho literárních specifik, v čele se samotným způsobem vyprávění. Jenže právě ono převedení do tvaru, který divákům neklade žádné formální překážky, se nakonec ukazuje jako bravurní kousek. Konvenční, v zásadě lineární vyprávění a precizní práce oddělení výpravy, kostýmů a castingu tu slouží jako trojský kůň, který za obranný val diváckých očekávání propašuje provokativní jádro románu. Důmyslná podvratnost adaptace se ukazuje již v samotných úvodních titulcích, kde režisér parafrázuje japonského klasika Jasudžiróa Ozu. Ten svá bravurní melodramata a veselohry o rodinných vztazích či generačních konfliktech z prostředí střední třídy uvozoval titulky na pozadí obyčejné každodenní látky. Schlöndorff otevírá svůj film totožně, jen tentokrát je oním pozadím hnědá látka náckovských uniforem. Se stejnou jízlivostí i mixem vysokého a nízkého, uměleckého a zvráceného pak vyobrazuje společnost první poloviny 20. století a její paradoxy, šílenosti, nesmyslnosti a především pokleslost v jádru její povýšenosti. Je příliš zjednodušující vidět ústředního Oskárka jako rebela, který se odmítne podílet na světě dospělých. Schlöndorff sice z adaptace vynechal třetí část románu, kde hrdina prochází poválečnou dobou a stává se zrůdou, jenže mnohoznačnost postavy rozvedl již v ději, který filmem pokrývá. Pohled na válku očima dítěte zde znamená něco jiného než, na co jsme zvyklí z jímavě kýčovitých vyprávění. Vedle zastřešující znepokojivé grotesknosti totiž "Plechový bubínek" odhaluje dětství nikoli jako ctnost, nýbrž metaforu zatvrzelého a zaslepeného odmítání se vyvinout, které je zde vlastní i všem dospělým figurám. Oskárek představuje sebestředné věčné děcko, které proplouvá dějinami. Za jeho zdánlivou naivitou a ignorancí se ale skrývá racionální zlovolnost a umíněnost, která se pramálo liší od velikášství maloměšťáků, které je zde odhaleno jako základní kámen nacismu. --- PS: Kdo by přecjen toužil po nekonvenční adaptaci "Plechového bubínku", pro toho tu je undergroundový virvál "United Trash". ()

Reklama

JASON_X 

všechny recenze uživatele

"Ale Jéžíšek byl ve skutečnosti plynař!" Když se tenhle vynikající film v devadesátých letech objevoval v artových kinech, párkrát jsem na něj zašel, protože jeho bizarní poetika (nebo spíš poetická bizarnost?) se mi hodně líbila. Četl jsem tehdy i knihu, ale v paměti mi z ní nic nezůstalo, myslím jen, že byla vrstevnatější a dějově obsáhlejší než film, což bývá u knižních předloh obvyklé, a že její děj pokračoval ještě několik let po válce. Teď jsem si Die Blechtrommel po dlouhé době pustil znovu a znovu jsem z něj nadšený; postava bubeníka Oskara je skvělá i skvěle zahraná, a nezapomenutelná je i spousta dalších postav - rozpolcená a labilní Oskarova matka, dobrácký hlupák Herr Matzerath, oddaný polský milovník Jan Bronski, smutný hračkář Sigismund Markus, kleine Luderchen Maria, Bebra a signorina Raguna... Několik dobrých momentů - polévka pro Oskara, kadiš na hřbitově, srdcová dáma v ruce Jana Bronského, hrátky se šumákem, Bebrův trpasličí Front-Theater, odznak NSDAP v nepravou chvíli zapíchnutý do dlaně Alfreda Matzeratha a nesmazatelně se mi vryla do paměti syrově naturalistická scéna lovu mořských úhořů na koňskou hlavu. A taky jsem se kdysi díky tomuhle filmu dozvěděl o existenci Kašubů. ()

Zíza 

všechny recenze uživatele

Asi takhle - koukala jsem na to ve škole s mojí třídou. Ze všech stran se ozývalo: "To je nechutný!", "To je děsnej film.", "Já toho Oscara snad zabiju!", "Tenhle film má jen jednu zápornou postavu a tou je Oskar.", apod... takže si snad už ani nedokážu udělat vlastní názor, nebo spíš takhle - mám ho, ale slova k jeho vyjádření došla. Chápu o čem to bylo, vím, kdy to bylo psané a za jakým účelem. Tečka. Konec. Navíc David Bennent byl opravdu excelentní! Opravdu to zahrál na výbornou, vždyť ho 90% mé třídy začalo nenávidět, a když už se na něčem shodne tolik lidí z mojí třídy... to už je co říct! :-D ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Mnohovrstevnatý film natočený podle nejslavnější knihy spisovatele Günthera Grasse. Sledujeme fiktivní životopis Oskara Matzeratha, který se ve třech letech rozhodl nevyrůst kvůli nevydařené narozeninové oslavě a odmítnutí vstupu do světa dospělých. Svůj úmysl provede tak, že ve sklepě spadne ze schodů, a tímto aktem ztrácí tuto schopnost, ztráta je však pouze fyzická, nikoliv mentální. Oskar proto dospívá a navzdory svému dětskému vzhledu se (nejen) sexuálně sblíží se dvěma ženami, se služebnou Marií a liliputkou Roswithou. Snímek obsahuje čtyři "erotické" scény s Oskarem, kvůli kterým byli tvůrci občas žalováni pro dětskou pornografii, divákům (hlavně boyloverům) však přijdou velmi příjemné (kromě jedné, kdy je Marie znásilněná Oskarovým otcem) a v žádném případě nejsou pornografické. Spousta scén je zábavných, tedy zábavných v tom smyslu, že jsou natočeny jako němé grotesky, které vzbuzující sice úsměv, nikoli však smích. Mezi nejlepší sekvence patří naprosto geniální rozehnání nacistického sjezdu (navíc výborně sestříháno) a efektní rozbíjení skla, které Oskar ničí svým hláskem. Je ale fakt, že Oskarovo ječení bude některým divákům trhat uši. Některé scény můžou někomu připadat nechutné (například chytání úhořů na koňskou hlavu), diváky však nenechají chladnými. Film samotný má nádhernou výpravu, naprosto překrásný hudební motiv (hlavně na začátku a na konci), scénář taktéž výborný (bohužel nemůžu srovnávat s Grassovou předlohou, nečetl jsem ji), kamera Igora Luthera je excelentní, Schlöndorffova režie se netáhne a snímek díky tomu plyne tak rychle, že než se nadějete, je tady konec. Zbývá si jen povzdechnout nad smutným faktem, že snímek dodnes není u nás uveden na DVD. ()

Galerie (42)

Zajímavosti (12)

  • Film bol spočiatku zakázaný v Írsku. Po odvolaní sa ho však bolo možné pustiť do obehu nezostrihaný už v roku 1981. (Georgei)
  • Tvorca knižnej predlohy Günter Grass bol členom SS. (andykovac)
  • Jeden obyvatel Oklahomy rozjel mašinérii kolem filmu poté, co si vypůjčil videokazetu z místní knihovny. Předložil ji policii. Policie postoupila věc městskému soudu. Soud rozhodl, že film je obscénní a dal zabavit policií všechny videokazety ve všech 6 městských videopůjčovnách. Šli tak daleko, že vyhledali seznamy, kdo má film vypůjčen a požadovali o vydání u nich doma. Městští funkcionáři vyhrožovali každému, kdo film přechovával, vězením. Až potom, co podal M. Camfield žalobu na Oklahoma City k federálnímu soudu, toto šílenství pomalu zastavil. Jen v tomto jednom soudním procesu prohrála městská rada i okresní zastupitelství 575 000 amerických dolarů a po zaplacení soudních výloh to bylo dalších 360 000 dolarů. Další žalobu na město podali distributorské sítě a asociace videopůjčoven. (Zetwenka)

Související novinky

Festival íránských filmů

Festival íránských filmů

13.01.2016

5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (více)

Přehlídka Crème de la Crème II

Přehlídka Crème de la Crème II

12.05.2015

Druhý ročník přehlídky francouzských filmů Crème de la Crème se uskuteční od 13. do 17. 5. v pražských kinech Lucerna, Evald a Mat a poprvé vstoupí do regionů. Do kin za nevšedními zážitky mohou… (více)

Reklama

Reklama