Nevěsta s nejkrásnějšíma očima

Cigáni zde byli znázorněni jako zloději, což jsem nečekal a naprosto mě to šokovalo. U nás v Čechách chudáci cigáni makaj 24 denně , půlku peněz odevzdají na charitu, neustále se angažují ve veřejným sektoru a neziskových organizacích, protože jim jde především o blaho všech lidí a celé naše země a najendou šup, je tu bulharská pohádka a všechno je jinak. Vůbec nechápu proč Milan Kňažko hledal holku v Bulharsku, když má na Slovensku tolik nádhernejch bab. Jinak tvrzení, že ženský jsou slepice, tady nabývá až netušeně reálných rozměrů. Zde je tedy zkrácená verze mého komentáře v holčíčím nářečí. Kvok, kvok, kvok. Kvok, Kvok !!!! (03.01.2012)

Pohádka je z dnešního pohledu natolik politicky nekorektní (dnešním newspeakem řečeno, obsahuje "sterotypní pohled na ženy a cikány"), že je otázkou času, kdy bude označena za ideově závadnou a přestane se dávat. Za sebe ale v tomto konkrétním případě nemohu truchlit, neboť je to jeden z filmů, který pro mě zničily Liškovy smyčce. Nervní psychadelická atmosféra, tvořená hudbou jako "ze Studny" zcela rozložila mé dětství v pohádkách jako Třetí princ či Princ a Večernice a zde to není v ničem lepší. Naopak... (31.03.2013)

Když se u žánru filmu do kolonky napíše "Poetický", vždycky mě to trochu znejistí. V dětských dobách to zpravidla znamenalo, že mě z něj rozbolí hlava. :) Nevím, jestli se mi tahle pohádka dneska strefila do nálady, nebo co, ale líbí a baví. Vizuálně velmi povedené. Herecky skvělé (Kňažka nemám moc rád, ale tady mu to sedí). Liškova hudba z toho dělá vyloženě umělecké dílo - je to vlastně takový vizuální melodram, možno-li říci. Bulhaři tomu dávají autenticky exotický nádech. Až při sledování tohohle filmu jsem si uvědomil, jak je ve mně zakořeněno, resp. jak hodně mám rád prostý, ale hluboký projev a neuvěřitelně melodický hlas Bohumila Vávry. (25.12.2011)

Pohádka, které by slušelo podobenství scénáristicky převést do druhého plánu, aby nevyznívala jako poeticky samoúčelná. Televizní herectví s hezkými silnými náznaky i vedlejšími rolemi domorodých neherců. Liška si vyzkoušel ♫ široký rejstřík od smyčcové lyričnosti přes balkanizující názvuky až k expresi 50.-60.let. slabší 3* (28.10.2013)

Poeticky (kamera se přímo mazlí s každým záběrem) pojatá etnografická pohádka, tak jak uměl v českém filmu jen Jan Schmidt (nebo Václav Krška), problémem je jen dabing, v těch dobách předimenzovaně používaný i na slovenské herce, a typická Liškova hudba (syrový folklor by byl ještě více umocňující). Symbol slepičky ve folklorním pohledu na sexualitu je celkem průhledný - a je koneckonců důkazem nesmyslného chápání pohádkového folkloru jako dětského žánru (přesto mě už v dětství dokázala baladičností a fantazijní imaginárností tato pohádka získat do svého světa). (31.03.2013)