Otčím

Není nad >typickou< středostavovskou americkou rodinku s pošahaným psychomilujícím otčímem a setem pořádných knajfů na porcování krocana... Jó, takové Díkůvzdání v kruhu rodinném může pěkně zabolet... ;-] . . . Leč tohle téma - ač v principu zajímavé - není pojednáno nikterak originálně a film mi přišel i přes místy hutnou atmosféru jako nějaká typicky rutinní televizní produkce. Ryzí průměr, který nenapraví ani mnohénaznačující úvod a sladká Stephi (mladá Jill Schoelen byla opravdu pěkná kočička!) odhalující své půvaby ve sprše na závěr... Tak trošku promarněná šance - a to má být ještě pokračování... P.S. Viz http://www.csfd.cz/film/106063-otcim-2/ - - - - - (Poprvé viděno na apríla devět na dvd, komentář zde jako 13tý - 2.4.2009) (02.04.2009)

V 91 roce jsem to coby sedmák u kámoše na videu v sedm ráno před prvním zvoněním sledoval napjatý jak struna. Od té doby jsem to neviděl, až dnes a po těch 22 letech to ze svého kouzla napínavého jemně (přesto mrazivě) krvavého horrorového thrilleru s úžasným Terrym Ouinnem v hlavní roli, neztratilo ani zbla. Malý velký film. (27.11.2013)

Nečekaně povedené béčko, které se od poměrně mdlého začátku zhruba v půlce výrazně zlepšuje a spěje k nijak originálnímu, ale povedenému konci. To samé platí i o výkonu výkonu O´Quinna ( okatě se nabízí srovnání a koncertem Corbina Bernsena v Yuznově DENTISTOVI ), který mě v první půlce nijak zvlášť neohromil, ale v závěru bylo jeho bleskurychlé střídání nálad velmi uvěřitelné. Samotný závěr pak jednou scénou připomene geniální Kubrickův SHINING. Milé překvapení. (24.01.2009)

Dost dobře natočený thriller o psychopatickém Otčímovi, který musí mít "dokonalou rodinu" a jakmile ji nemá, tak si jde hledat novou "dokonalou rodinu". A hádejte co se stane s tou starou rodinou? Celkem dobře napsaný scénář, výborně vykreslana postava Jerryho ,,Otčíma" Blake a výborný herecký výkon Terryho O´Quinna v roli Otčíma. Film se dočkal dalších dvou pokračování. (15.08.2006)

Sú filmy, ktoré bezprostredne po pozretí zhodnotím ako priemer, resp. lepší štandard, no po zhliadnutí desiatok a stoviek podobne neutrálnych záležitostí sa stane, že jedna-dve z nich uviaznu v pamäti ako trvalejšie hodnoty. A toto je presne prípad Otčima. Silný film, cez klasický príbeh nezabudnuteľne upriamujúci pozornosť na množstvo psychopatologických osobností nevlastných, ale aj vlastných otcov, nachádzajúcich zdroj svojho najvnútornejšieho potešenia v psychickom, či fyzickom ubližovaní, ponižovaní a týraní. Uvedené zvrátené potešenie v pošliapaní partnera a rodiny je im vlastné a neobmedzuje sa na konkrétnu osobu, skôr alebo neskôr si to uplatnia na každej ďalšej partnerke i dieťati. (25.05.2012)