Král komedie

Tak trochu jiný Scorseseho snímek s tradičně nezapomenutelným (a opět zcela jiným) De Nirem v roli neúspěšného stand-up baviče ve středních letech. Scorsese zdatně kombinuje výplody Pumpkinovy psychózy s realitou, takže se ani nedivíte, proč je Robert tak skálopevně přesvědčen, že je s televizní celebritou velký kamarád. O ději nemá smysl mnoho prozrazovat, ale nejde v něm pouze o nahlédnutí do zákulisí televizního showbyznysu, jak by se mohlo zpočátku zdát. Pokud si k snímku v poněkud zmatečném začátku najdete cestu, tak výsledek nezklame. A ještě vám bude v hlavě nějakou dobu vrtat nádherný "happy-end". (11.01.2007)

Chameleon Robert De Niro tentokrát jako nesmírně otravný fanoušek, který nebere ne jako odpověď a považuje se na nedoceněného komika. Pro mě osobně jeden z nejslabších filmů dvojice De Niro & Scorsese. Asi i proto, že byl Robert "The King of Comedy" Pumpkin tak neskutečně vlezlou postavou, že mi po půl hodině začal lézt na nervy. (25.05.2009)

Nedoceněný, asi až moc jiný... Jízlivý snímek byl ze strany Martina Scorseseho v jistém směru hazardní podnik. Přiměl ho představit jinou podobu „špinavých ulic“ (špína není na ulici, kde se lidé ušpiní, neboť lidé ulici špiní) a pokaždé výrazný projev Roberta De Nira vést do vyloženě sebeshazujících poloh. Jeho Pupkin není odporný charakter v autoritářském významu toho slova, daleko spíše zoufalcem, u kterého provokuje hlavně neústupná tupost, s jakou prosazuje velikášské záměry. Scorsese podřídil vizuální stránku odlehčené stylizaci první poloviny, v níž průběh do té doby jednoznačné zápletky s přemírou dialogů nedovoluje ani pro autora tak typické hudební výplně. Experimenty však neopouští, kupříkladu Pupkinovo nacvičování výstupu zamrazí čistě subjektivním vstupem do jinak neuchopitelné mysli. Důležitý je moment Pupkinových objektivně prezentovaných představ, ukazujících se vzápětí jako liché (tj. subjektivní, zase tato hra). Souvisí to s náhlým přechodem do ještě vyhrocenější druhé poloviny, vystavující stále se rozšiřující konglomerát pokleslé zábavy na tak trapný odiv, že se té trapnosti nejde nesmát. To už nejsou toliko média, hvězdy a idoly, čili tvůrci, ale také konzumenti. Zásadní je divácký přístup – vcelku nečekaný závěr vychází s posedlosti kultem hvězd v určité míře. Nadto předestírá, jak laxní je v životě posuzování určitých lidí (ve filmu postav) na základě útržků a prvotních dojmů, vyplívajících zde s autorem předložených událostí. Divák má vlastně přejímat směrem k Pupkinovi rétoriku velkých šéfů obrazovky a mistrovství Scorseseho spočívá v několikerém přehazování „objektivního“ přístupu. Moc se mi líbí ono vrstvení, ve světě televize, kde vítězí okamžik, není vůbec nemístné. (01.12.2011)

Dlouho jsem měl s tímto filmem problém. De Niro byl vyloženě nesnesitelný a dějově to bylo prázdnější, než moje lednička po týdenním hospodaření bez rodičů. Jenže pak nastoupila absolutně brilantní druhá půlka a především díky ní dávám slabší 4 hvězdy. Protože takhle úžasně absurdní humor si to zaslouží... (26.08.2008)

Pro mnoho lidí nepříliš známý a dosti opomíjený Scorsesův snímek, který nás tentokrát nezavede mezi mafiány ani gangstery, ale do života průměrného Američana, který se snaží stát slavným. Robert De Niro v roli "Krále komedie" rozhodně nezklamal (ve které roli také můžeme říci, že zklamal :) a z každého záběru na mě vyzařuje pocit, že si roli dokonale užíval. Jeho závěrečné vystoupení je perfektní a myslím, že De Niro by se jako komik určitě uživil. Martin Scorsese, podobně jako De Niro svým herectvím, mě nikdy svou režií nezklamal a jeho filmy mi mají vždy co říct a tenhle tragikomický příběh o člověku, který se chce stát slavným za každou cenu a nic ho přitom nezastaví, rozhodně není vyjímkou. Nebýt několika hluchých míst, tak bych dal pět hvězdiček...... (24.09.2008)