Kundun

Tak, ako sa u niekoho vytvorili spojenia Japonsko-Hirohito, Čína-Mao, Kambodža-Pol Pot atď., tak sa u mňa vytvorilo spojenie Scorcese-dlhočizné filmy. Nepopieram, že sú medzi nimi aj vynikajúce, ale všetky sú dlhšie, než aké mohli byť, mať tak poruke nožničky. Kundun mi naopak pripadal krátky a svedčal by mu názov Mladosť Dalajlámu. V neúmernej dĺžke sa zaoberal pomerne krátkym obdobím Dalajlámovho života. Tým sa vytvoril priestor pre nábožensko-etnografický obrázok Tibetu, niečo, čo by som bez Dalajlámu vnímal ako produkt National Geographics. Prednedávnom som videl film o apologétovi nenásilia - Gándhím. Dalajláma mi vyznel skôr ako apologét nerozhodnosti. Bol a je symbolom Tibetu, ale jeho reálna politická sila spočíva v tom, že ho vždy niekam pozvú, ak chcú nasrať Číňanov. A ako sa Tibeťanom žije desiatky rokov po Dalajlámovom exile, to sa z tohto filmu nedozvieme. (23.05.2018)

Takže ako vyzerá ten náš nepriateľ? Bue to netvor s rohami? Ani náhodou, vyzerá rovnako normálne, ako Dalajláma sám. A najhoršie na tom je, že takí sú najhorší. Ako my. Scorsese ale neobviňuje iba Čínu, nečinnosť z rady západných mocností iba dokazuje, že pokiaľ za našim bojom za západné hodnoty nie sú nejaké tie materiálne záujmy, je nám zachovanie demokracie niekde kvázi mimo civilizácie jedno. Na pôde vyše dvoch hodín bohužiaľ nie je priestor na podrobnejšie rozobratie situácie, Scorsese tak radšej ako s potenciálnymi vysvetľovačkami pracuje s filmovou rečou. Šalamúnsky, alebo až budhisticky premyslený ťah. Len mi potom nie sú niektoré faktografické veci úplne jasné. (15.08.2016)

Budhismus je asi jediné náboženství, které bych dokázal tolerovat. Ale bohužel, furt je to jenom náboženství a k tomu já moc pochopení nemám (ten šílenej prorok nebo co to bylo krásně ukazuje, jaká je to hovadina). Ono v podstatě Číňani to nemysleli zle, že chtěli lidi zbavit toho nesmyslu, ale zle se zachovali a zle to provedli. Je to smutny, ale zas tak moc mě to nedojalo (aspoň v tomhle filmu ne). Tenhle snímek mě prostě vůbec nenadchl. Martin Scorsese vsadil na to, že tam nejsou žádní herci, jenom lidi s křivolakejma jménama. Ale musím říct, že mnohem víc mě Dalajlámův osud zaujal v 7 let v Tibetu. (03.12.2018)

Cetl nekdo Tibetskou Knihu Mrtvych? Snad jim Cinani prinesli trochu toho rozumu do hlav. At je film jakkoli dobre zvladnuty, tibetska kultura je postradatelna. Tim spis, ze se sklada z nekolika odvetvi a ruzne smisenych nabozenskych vetvi, takze nema vlastni nazor. "Vidis to moc cerne" Ty pisecny koberce jsou sice fajn, ale nejak to nestaci. "Mozna to precejen neni tak spatne. Narod zijici poklidne bez vyraznych pri. Na nikoho neutoci a ani vrazdy ci loupeze nemaji." Rika kdo? Martin Scorsese a Dalajlama? Smarja hochu, ty se konecne prober. Americti Indiani byli (snad) jedini, kteri stali za nezniceni. Posud sam : .1. Vsechny bytosti trpi. [ Dejme tomu. A?] ........................ 2. Duvodem utrpeni je lpeni na vecech, nelpeni na vecech, zniceni, stvoreni .... [ Takze vpodstate uplne vsechno. Mno, jsou lidi co bolest citit nemohou a jsou lidi, ktere podobne veci tesi. Navic bolest je zdravy zpusob jak telo rika "tohle ne, sefe". ] ........................ 3. Behem zivota sbirat plus a minus bodiky do karmy, podle toho zdali jsi se choval hezky ci osklive. Po smrti se bodiky sectou a pri kladnem poctu se stanes jednim z ( bohem, polobohem, clovekem ) pri zapornem jednim z (kdosi v Pekle, duch, zvire). [ Co bude, kdyz budes mit 0 jsem se nikde nedocetl. Dalsim problemem je kolik bodu staci na jake prevteleni (coz urcite poresili) a kolik bodu za co dostanu a kde si to mam overit svoji "bilanci". ] ........................ 4. Abys ses vyvaroval znovuvskriseni (reinkarnace), tak musis pochopit duvod utrpeni. Osvobozeni od reinkarnace se rika Nirvana. [ a) Ten duvod ... neco mi to rika ... pockat ... co ze je napsano v bode 2 ? b) Proc bych se mel chtit vyvarovat ... aha kvuli utrpeni ... no jo ale to byl predpoklad, ktery nikdo nejak zvlast nedokazal ... nevermind ] ........................ 5. Muzes se taky na pochopeni pomoci bodu 4 "zvysoka vysrat" a misto toho si muzes vybrat nahradni zpusob ziskani Nirvany mezi 1) odrikavat, co ti rika ucitel 2) jist svata jidla a pit svate napoje 3) sahat na svate veci 4) nosit svate veci 5) koukat na svate veci ........................ 6. Dosahnout Nirvany muzes nejenom jako mrtvy, kteremu knez predrikava nad "umrlcim lozem" co ma delat, ale i tim ze budes mrtvy a knez to bude predrikavat nejakemu tvemu znamemu. Anebo ze by to bylo o tom, ze nepujdes do pekla? Sorry, ale ja jsem se moc daleko v te knizce nedostal a je mi to "rovno". (14.01.2009)

V Posledním pokušení Krista zobrazil Martin Scorsese Ježíše jako jednoho z lidí, se všemi lidskými chybami, pochybnostmi i strachem, ale přesto výjimečného a nezapomenutelného. Podobná věc se mu povedla ve filmu Kundun - tady je nedokonalým a přesto "božským" a vznešeným člověkem čtrnáctý tibetský dalajláma. Rozdíl mezi oběma filmy je v tom, že Kundun je osoba 20. století, náš současník, a proto nepřichází v úvahu "vykonstruovaná" pointa Posledního pokušení. Dostatečně silnou pointou je v tomhle případě sama skutečnost. V pozadí dalajlámova příběhu zvolna vyrůstá před našima očima představa historických událostí - tak, jak své okolí a to, co se kolem děje, vnímá sám dalajláma, nejprve jako malý chlapec, potom teenager a nakonec jako dospělý muž. Kamínky do mozaiky proto přibývají pozvolna. Hlavně díky této postupné gradaci nechybí filmu napětí a je velice snadné a jakoby samozřejmé vcítit se do hlavního hrdiny. Film navíc klade spoustu otázek, aniž by na ně explicitně podával odpovědi - nechává divákovi prostor k zamyšlení, a to se cení. V tom by měl Martin Scorsese dávat lekce mnohým hollywoodským kolegům. (02.02.2007)