Městečko South Park

Na chvilinku přestanu jen tak sedět a netečně zatouchat....abych se s Vámi podělil o jiný úhel pohledu, nečekaný vhled, odlišně pojaté aspekty a dramaticky nestandardní pojetí tohoto seriálu. Jedná se totiž - a teď se chyťte madla - o dílo, které je moralisující více, než kancléř Hájek pět minut po análním styku! Prakticky každá epizoda nastavuje zrcadlo. Nejen americké společnosti nebo splašené kulturní frontě, ale i člověku samotnému. Decentní zaobalení do ,,volné" mluvy, nevyhýbající se vulgarismům, pouze zjednodušuje mravnímu poselství průnik do znuděných hlav teenagerů posledních dvou degenerací. Trvalo mi to řadu fucking příjemných, fucking nahlas prochlámaných epizod, než jsem odhalil tuto očividnou fucking pravdu. A jako slušný a uvědomělý jedinec nemohu jinak, než ohodnotit plnou pěticí, kurva drát, mrtkazkrtka, děkuji pěkně. (17.02.2013)

Smekám pane Parker, pane Stone... Jste sprostí až to praští, dovedu si představit, že vás hodně lidí nesnáší a co víc, být ortodoxní křesťan, Žid, muslim, prakticky kdokoli kdo je v něčem ortodoxní, beru do ruky bouchačku a jdu vás odpravit... Právě proto vás obdivuju, že si do vaši satiry nenecháte od nikoho kecat a stejným mertem si děláte srandu ze všeho, z čeho si alespoň trochu srandu dělat jde...Některé díly jsou i pro mě trochu moc, ale stále si stojím za tím, že jde o jeden z nejvtipnějších a nejvlivnějších seriálů všech dob. Při vytrvalém sledování se začnou pěkně vybarvovat i mnozí ze vzdálnivě nedůležitých charakterů, z žáků například Tweek, Token, Wendy či krazy kriplíci Jimmy a Timmy z dospělých pak pan Garrison, Stanův taťka Randy, výchovný poradce MacKee nebo rapující mentor Chef, se svou všudypřítomnou kuchařskou čepicí a nápomocnou povahou... Kapitolou samou o sobě je potom Butters, který se z třetiřadé postavy, jenž většinu prvních třech řad mlčela v pozadí, vyšvihl do takových výšin popularity, že konkuroval samotnému tlustoprdovi, Ericu Cartmanovi. Poté co jsem - teď už několikrát - zhlédl všech dvanáct (ta poslední je nekompletní) sérií, musím se uklonit ještě hlouběji. Vskutku, tohle dílko už překračuje hranice televizní zábavy... - o čemž svědčí i sbírka filozofických essejí s názvem South Park: Bigger, longer and more penetrating. 100% (18.06.2006)

Zatímco u Simpsonů se stal pro mě humor v pozdějších sériích takřka fyzicky nesnesitelný, u South Parku to bylo přesně naopak. Ale není to jen humorem, i filmovým zpracováním dosáhly tyhle vystřihovánky někde až epických rozměrů a nápaditost se neztratila ani s trendovostí popkulturního komentáře. Přehodnocením po všech sériích, dabingu i originálu, posílám jasně do plných. (26.04.2014)

Uprděný nevkus má své jméno a to jméno je South Park. Odporné animované rochnění se v hovnech, dobré tak pro školáčky, kterým maminka ještě včera utírala řiť. [Edit 2.10.2009: Včera jsem si v Reflexu přečetl o epizodě, v níž tvůrci seriálu odhalují praktiky scientologické církve. Za tento sympatický a poněkud překvapivý projev dobrého vkusu beru zpět svůj "odpad" a přenechávám hodnocení tohoto kulatého pubertálního pekla těm, kterým je určeno.] (03.01.2009)

Možná má Městečko South Park nějaké morální poselství, ale způsob jakým jej podává se mi rozhodně nelíbí. Nebudu se ani pozastavovat na 'průjem vulgarity', která k seriálu neodmyslitelně patří, protože to by bylo podobné, jako kritizovat Simpsonovi za jejich žlutost, místo toho jednoduše oznámím, že tohle prostě není nic pro mě. Jednotlivé epizody nemají čím pobavit, ba ani oslovit průměrného televizního diváka. Omlouvám se, ale nevidím vůbec nic na řešením jistého samovznícení, ukřižování tlustého parchanta a už vůbec ne na žebrající lochnesce. Snad jediná věc, která se alespoň trochu povedla byl epizodka se sukubou a samozřejmě můj oblíbenec Kenny. 10% (29.05.2006)