Režie:
Jiří Sequens st.Scénář:
Jiří Sequens st.Kamera:
Václav HanušHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Petr Haničinec, Renáta Doleželová, Miloš Willig, Vilém Besser, Slávka Budínová, Martin Růžek, Alena Vránová, Rudolf Jelínek, Josef Vinklář, Josef Bláha (více)Obsahy(1)
Na motivy z Řezáčova románu Bitva natočil Jiří Sequens široce rozevřenou, avšak krajně ilustrativní a tezovitou epopej, která zachycuje severočeské pohraničí v létě 1947, zobrazuje rejdy reakce, snažení bezvýhradně čestných komunistů i zákonité směřování společnosti ke konečnému vítězství dělnické třídy vedené komunisty. Jedná se o jeden z výstavních ideologických filmů rané normalizace, který měl zdůvodnit, že jedině komunisté povedou lid ke šťastným zítřkům. Je pozoruhodné, jak postavy (s nimiž jsme se setkali již o dvacet dříve ve Vávrově "Nástupu") stále setrvávají v pozici pouhých hlasatelů příslušných idejí, jak vyznívá směšně každá snaha o jejich polidštění třeba skrze váhání či naopak ukvapenost. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (36)
Není to až tak velká agitka, jak se říká. Jsou tu samozřejmě momenty, u kterých se člověk usměje, nebo trochu zapochybuje, ale nezaujatý divák může film sledovat bez rizika nějaké duševní újmy a jak se říká "přebere si to". Chápu ovšem, že ti, kdo mají představu, že tady bylo tenkrát pár zlých mazaných komunistů, kteří stáli proti dalším deseti miliónům obyvatel a proti jejich vůli se dostali k moci, budou rozhodně hlasovat pro odpad. Ale tak černobílé to nebylo. A film to také černobíle nepodává. Byť v souladu s dobou svého vzniku, v souladu s předlohou a třeba i tvůrci akcentuje na jedné straně zářivě čistého hrdinu komunistu a proti němu staví proradné kapitalisty. Nedá se popřít, že na obou stranách barikády byly i takovéto typy. Je to jen film, jen příběh z jedné pohraniční obce, stejně jako Zdivočelá země (velmi zdařilá) je také jen film, jen příběh z jiné pohraniční obce. A jako takové je hodnotím. ()
Příběh ze severočeského pohraničí v poválečné době, která se vyznačovala nástupem komunistů a s tím spojeným procesem znárodňování. Snímek, obsáhlý nejenom svojí stopáží, avšak i dějově a množstvím postav. Film je poplatný době svého vzniku, avšak s tím nemám problém. U podobně zaměřených filmů z této doby je to očekávané. Jen některá gesta a výrazy v dialozích nemusely působit tak upjatě a afektovaně. To se dá říct i o projevech některých herců, např. Petra Haničince, u něhož mi připadá, že hraje všechny své postavy absolutně stejně upjatě. Nejvíce se mi líbily pánové Vinklář a Bláha, paní Budínová a Vránová, která byla navíc v době natáčení filmu velice přitažlivou ženou. 55%. ()
Doplnění hlavičky: film trvá minimálně 170 minut a krom zmiňovaných zde hrají i např. Bohuš Záhorský, Míla Myslíková, Otto Lackovič, Václav Lohniský, Josef Bláha, Květa Fialová, Martin Růžek... a hlavně Josef Vinklář (toho nejzlobivějšího pána). Není vůbec pochyb o co jde. Každý charakter má jasné kontury a je hned čitelný podle okřídleného "šaty dělají člověka". Takže když hrabivý feudál v rukavičkách diskutuje se soudruhem v umolousaném saku a povolené kravatě je úplně jasné, kdo je tu pro lidi a kdo ne. V podstatě se jedná o souvislé hromadění špíny na všechny, kteří brání rozorání mezí a znárodnění fabriky. Film poté vrcholí projevem "právě jsem se vrátil z hradu...", po němž zavládne všeobecné (až na vyjímky) nadšení ze světlých zítřků. Jde o ohavnou vymývárnu, na kterou je dobré se podívat jen z historických důvodů. Mrazí z víceméně nenápadné propagandy. Některé scény jsou pak opravdu strašné - např. přestřelka esenbáka s živly ala Rambo, nebo dialog živnostníka automechanika s partajníkem: "- Půjdu do Prahy a zařídím si tam dílnu, tam uživím i pět - šest lidí..."; "- Nebo spíš oni tebe, že?" ()
Volné pokračování Vávrova snímku Nástup z roku 1952. Děj se začíná odehrávat přibližně po dvou letech od předchozího filmu, v roce 1947. Hlavní hrdina Bagár se už v pohraničí vypořádal s Němci, teď je na řadě kapitalistická smetánka (Rosmus) zlatokopové (Püchler) a kolaboranti (Tymeš). Ve hře je osud družstva, státního statku, ale ohroženo je především pohraničí takové jaké si ho Bagár se svými spolupracovníky vybudovali... ()
Skvělá adaptace, dnes už klasické, literární předlohy. Přímé politické dění zde vidíme minimálně, neb je k nám transportováno skrze osudy/jednání/chování jednotlivých postav děje, který je dosti bohatý/barvitý a napínavý na to, aby bez problémů ustál téměř tříhodinovou stopáž, a klidně i delší. Herecká elita opět nezklamala. Jedna z nejlepších filmových rolí Aleny Vránové, snad dokonce ta životní. Označení "diva" si Vránová touto rolí určitě a bez přehánění zaslouží. V postavě Tymeše (Vinklář) jako by film zůstal nedokončený. Ale vše nelze vyřešit naráz a Tymeš tak zůstává obrazem pseudo-komunistů=z vypočítavosti do rudého kabátu převlečených demokratů=fašistů, kteří se postupem času pevně zabydleli ve Straně i jinde a značnou měrou pak přispěli, spolu s jinými anti-rudými živly, k pádu celého socialistického bloku=většina z nich si totiž vždy dokázala najít cestičku, jak se vyhnout gilotíně. ()
Reklama