Režie:
Jiří Sequens st.Hudba:
Jiří ŠustHrají:
Luděk Závora, Vilém Besser, Václav Skutil, Jiří Kropík, Anna Matějková, Miroslav Ježek, Hynek Bočan, Helena Kružíková, Dagmar Stránská, Jana Kočárková (více)Obsahy(1)
Film "Olověný chléb", natočený podle námětu laureátky státní ceny Aleny Bernáškové, chce ukázat dnešním dětem, jak žily v buržoasním Československu dělnicke děti. Vypráví příběh jedné dětské party z pražské periferie, která pomáhala svým rodičům a sourozencům vyhrát stávku vyhlášenou na protest proti propouštění v Kodymově továrně. Parta se také účastnila slavnosti komunistické mládeže "Rudých letnic", a několik jejích členů bylo raněno při srážce s četníky. Jak ve stávce, tak i při této srážce děti dokázaly, že dobře chápou boj svých otců za právo na práci a že stojí s nimi solidárně. (Filmový přehled)
(více)Recenze (23)
Odporná propaganda natočena pro mladšího diváka. Ten ještě moc nerozumněl filmům s imperialistickými agenty, záškodníky atd... Téma hladu bylo snadno podatelné a hlavně řada rodičů si jej ještě dobře pamatovala. Ona třicátá léta jak si je leckdo představuje tak jak prezentují filmy třeba s O. Novým nebyla pro každého med. Ne každý měl měl prosperující obchod či dokonce továrnu. Na venkově povětšinou lidé dřeli na polích stejně jako jejich babičky za mocnářství a ve městech záleželo jak se kdo narodil. Za krize pak leckdy padla bída i na nejbohatší. V takovém podhoubí se dobře dařilo myšlence komunismu, že vše bude všech. Obzvláště se to líbilo těm co nic neměli a viděli jak toho jiní mají přesmíru. Snaha být zabezpečen na stáří s vysokou úmrtností dětí a faktem, že sex je zábavou chudých vedla k tomu, že leckdo měl i 5 dětí a tak se spirála bídy roztáčela v chudých rodinách čím dál více. V těchto časech se zrodilo mnoho kovaných komunistů, zmiňme třeba herce Moučku. Jenže domnívat se, že když mně někdo zaměstnává mám automaticky nárok na práci, když on musí kvůli krizi a neodbytu zboží snižovat výrobu, to uměli jen komunisté. Továrníci, vláda i četnictvo si toho moru bylo vědomo a tak se jej snažilo potlačovat co to šlo, rozháněním demonstrací, zatýkáním podněcovatelů a organizátorů stávek, někdy i zbraněmi a silou. Zde máme až dobrodružnou formou předveden boj dětí s četnictvem a továrníkem Kodymou. Všichni jsou pionáři a všichni jsou uvědomělí až běda. Dospělí se přes nebezpečí nestydí je do svého třídního boje zapojit, což skončí tragédií. I přes to a nebo právě proto nakonec stávkující zvítězí a vykořisťovatelský továrník přijme jejich podmínky. Nakonec filmu je šátkování zasloužilých dětských bojovníků s plameným projevem Viléma Bessera, že se osvědčili, ale boj pokračuje a strana a dělnictvo s nimi počítá! Jako velký záporák a velitel četníků se ve filmu objeví Miloš Kopecký :-). Prostě odporná propaganda komunistické myšlenky pro nejmenší. - to je soudruzi u mně - ODPAD. ()
Olověný chléb je film z doby nejtvrdší totality v ČSL. Na rozdíl od ironické hudební komedie ZÍTRA SE BUDE TANČIT VŠUDE, je tohle dramatický film o stávce proti propouštění ve fabrice. Hlavními postavami jsou náctiletá děcka, takových 12-18 let, která svými "hrdinskými" činy a slovy připomínají hrdiny z foglarových knížek. Akorát že tohle je dobová umělá přetvářka, které ty děcka ani nemohly rozumět. K tomu tahle komunistická sračka je ještě navíc točena se špatnou kamerou, všechno je to takové tmavé, a to i ty scény, které se odehrávají ve dne. Jedinou slušně zahranou scénou je ta v závěru v Rudých Letnicích, kde se střílelo do dětí (a tohle jsou právě ty filmy z 50. let, které prý ukazují pravdu...). Přitom to v 50. letech bylo přesně naopak, převážně na čsl. hranicích s Německem, kde otroci tehdejšího režimu zabíjeli agenty a rodiny prchající na západ. Za zmínku tohoto filmu tak možná leda stojí, že se jedná o filmový debut Jany Brejchové a je to jediný film, ve kterém hrál Hynek Bočan. [191. hodnocení, 15. komentář, 36%] ()
Pro mne absolutně nepochopitelné, jak se v této čistokrevné komunistické agitce mohou oběvit takoví velikáni českého filmu a divadla jako Otomar Krejča st., Miloš Nedbal, Eduard Cupák, Miloš Kopecký, Jiří Sovák (ikdyž jen v piďiroličce exekutora), tehdy začínající Jana Brejchová nebo později velmi uznávaný režisér tzv."Nové vlny" Hynek Bočan. Jedinné, co stojí za povšimnutí je na svou dobu velmi dobře ztvárněná kamera, za kterou stál Vladimír Novotný. ()
Dvě hvězdy za exteriéry a Miloše Kopeckého jako šik policejního velitele v padnoucí peleríně. K historickým událostem samotným viz tento článek z LN: Rudé letnice – správně proletářský název ()
Dle předlohy našeho druhého dělnického prezidenta - prezidenta "spisovatele" Tondy Zápotockého – vznikl film, který vypráví dramatický příběh hospodářské krize. Dělník měl v těchto těžkých časech ještě tvrdší chléb něž obvykle. Zlí továrníci propouštěli a neměli kapku pochopení pro hladové krky dělnických dětí. Tak tomu mělo být i v Kodymce. Zde se ale dělníci nedali, narovnali své hřbety a pánům se postavili. Dostalo se jim také podpory z nejcennějších. Sám soudruh Koutecký je přišel podpořit! Nikdo ovšem ještě netušil, čeho všeho je ta masarykovská fašistická chátra ( a všichni jejich pomahači - výborný Miloš Kopecký) schopná. Olovem zhořkl chléb dělnický! Odpad!!! Bylo mi z toho zle od žaludku! Nad budovatelským nadšením se bavím, traktoristky, úderníci, horníci, to je všechno náramná sranda, ale ne tohle. Hrůza hrůz! Bolševické vidění světa v té nejzhoubnější podobě. Je třeba dodat, že film je špatný celkově. Těžko hledat jediné pozitivum. Snad jedině připomenout, že se jedná o herecký debut Jany Brejchové. ()
Reklama