Pěnička a Paraplíčko

Láska, pomsta a zrada v zlodejskom príbehu nie je len špecialitou amerických alebo talianskych gangsteriek. Aj u nás vznikol v 70. rokoch takýto pokus, ale podľa mňa nedopadol veľmi slávne. Atmosféra je vystihnutá dokonale, ale príbeh po skorom odhalení začina byť zbytočný a hranie sa na vojakov nadmerne naťahuje film. Pesničky tiež príbeh nedotvárajú, sú nezaujímavé, skôr pre pamätníkov, len tá záverečná sadla. Bohdalka je typovo nevhodná, ale ostatní herci robia, čo môžu. Aspoň záverečné odhalenie skutočného motívu je prekvapujúce a s nemilým dodatkom. –––– Osud hustej. Spadla klec. (17.09.2014)

Tak zaprvý, Liška je prostě génius a pokud neni našim vůbec nejlepšim filmovym skladatelem, pak jednim ze tří určitě. Ta jeho hudba a hudební čísla (se Zímou, Nerušilovou apod.) Hříšný lidi včetně všech těch pěti navazujících filmů odpaluje někam úplně jinam, o ligu dál. Ale jinak - Pěnička a Paraplíčko je film slušnej, i když pro mě je zatím na pomezí tří a čtyř hvězdiček. Občas trochu ztrácel tempo a tah, a i když to možná v budoucnu po dalších zhlídnutích budu hodnotit jinak a třeba spíš jako klad, tak teď mi přišlo, že ten cca hodinovej formát ze seriálu by se víc hodil i na Pěničku. Každopádně to, že každej z tý čtveřice filmů (resp. pětice) je vlastně dost jinej, to je jedině dobře - a Pěnička je z nich prostě ten rozvážnější, pomalejší a svym způsobem niternější. Po zhlídnutí to možná nemusí působit tak efektně, ale v celkovym obrazu celejch Hříšníků to prostě dává smysl. WTF moments: Nějak se mi nechce věřit, že by vrah v oběti nechával doličnou zbraň, podle který se (navíc jako mnohonásobnej recidivista) samozřejmě dá relativně snadno vystopovat. (17.09.2015)

Režisér Jiří Sequens kromě seriálu Hříšní lidé města pražského natočil i 4 samostatné celovečerní filmy ze série Hříšných lidí v barevném formátu. Pěnička a Paraplíčko je kasařská balada, která se točí kolem zapíchnutého gaunera Toufara. Výborné herecké obsazení, čarovná atmosféra Prahy 30. let minulého století a nádherná hudba Zdeňka Lišky (ta křídlovka mě zní v uších pokaždé hodně dlouho, když film vidím). Nebo píšeň o hříšnících, kterou zpívá Josef Zíma jako člen pražské galerky, je úžasná šansoniérská balada. A v neposlední řadě scéna, když si jde rada Vacátko (Jaroslav Marvan) na půdu jednoho domu pro Pěničku (Radoslav Brzobohatý) a jejich povídání si o tom, jak se vše semlelo - to by člověk porozuměl všemu. Nezapomenutelný film, který můžu vidět pořád dokola. (03.01.2016)

Jednoznačně nejlepší celovečerák Hříšných lidí. Je to dané především dobře vykreslenou atmosférou předrevolučního podsvětí. Kasaří, pouliční holky, pasáci a překupníčci. V Jedové chýši to neskutečně žije a Pěničkovo pogo je jako z jiné doby. Bohdalku moc nemusím, ale jako děvka je i celkem uvěřitelná. Radek Brzobohatý jako dobrácký, ale jako skála tvrdý kasař Pěnička je geniální a ostrý jako břitva. A kasař Mlíko v podání Bohumila Šmída je killer jako prase... snad jen škoda, že jej předaboval pan Moučka, Šmídův autentický hlas mi přijde super a k takovému bouchači by byl zajímavým kontrastem. K tomu všemu nádherná Liškova hudba a ústřední chytlavý song s dojemným sólem na trubku. Tenhle film mám rád už od dětství a nic na tom nemění ani asi má dvacátá repríza. (12.01.2014)

Možná nejzávažnější, ale také nejspornější pokus Jiřího Sequense natočit kriminálku s vysokým výpovědním přesahem. Tohle už není jen o panoptiku bizarních figurek pražského podsvětí a mordpartě charismatického pana rady, ale vážně míněná snaha natočit film vypovídající o duchu a podstatě první republiky s přesahy k politice, typům národního charakteru, silné nostalgii i sociálnímu podhoubí tehdejší společnosti. Podobné filmy a seriály: Partie krásného dragouna, Vražda v hotelu Excelsior, Smrt černého krále, Štědrý večer pana rady Vacátka, Hříšní lidé města pražského, Panoptikum města pražského, Hříšní lidé města brněnského (20.11.2006)