Království Planeta opic

Zatímco trilogie o Caesarovi jakožto moudrém vládci mě přesvědčila o tom, že opice v tomto příběhu vítězí nad lidmi, s odstupem několika dalších generací už věci nejsou tak jasné. A je zajímavé sledovat, že i opice můžou mít v touze po moci, pokroku a ovládnutí planety zcela podobné tendence jako lidstvo, a stejně tak zneužívat a překrucovat myšlenky a ideologie, jako to dělávají lidé. Nicméně nic není černobílé a právě v tom je tento nový příběh poutavý a zajímavý. Nejsou tady „dobří“ a „špatní“, jsou pouze opice a lidé a mezi nimi různorodí jedinci a skupiny. Opice z většiny převzaly vládu nad planetou Zemí, zatímco někteří pozůstalí lidé, kteří si ještě předávají lidské znalosti a mluvu, stále pamatují na zašlé časy nadvlády lidského druhu a nárokují si to i nadále. Jenže mají opravdu nárok? Film je dobře napsaný a mnoho z toho je skutečně k zamyšlení (palec nahoru za orangutana Raku, ale i jiné postavy jako původce některých myšlenek filmu). Rozhodně jsem zvědavá, jak bude příběh pokračovat v dalším díle. ~(4,2★)~ (31.05.2024)

Wes Ball sebevědomě navazuje na Ceasarovu trilogii, kde nám ukazuje, jak se svět za posledních tři sta let změnil. V základu jde o zábavnou, záživnou dobrodružnou výpravu se sympatickýma postavama. Vizuálně, akčně i budováním světa to funguje. Všechny postavy a kultůry jsou parádně vymyšlený a napsaný. Nová Planeta opic také servíruje jednu silnou, památnou a výraznou scénu za druhou. Přesto druhá polovina filmu, po scéně s mostem, funguje znatelně hůře. Film je trochu přeplácaný a nerozhodný tím, čemu se chce věnovat. Ikdyž Proximus je povedený záporák, tak působí dost nevyužitě. To samé platí i pro postavu Mae. Celkově Království chybí ten silný přesah a vypointovanost přechozí trilogie. Film trpí na to, že si zjevně připravuje půdu pro celou trilogii, což škodí uzavřenosti a výpovědnosti příběhu tohoto filmu. Přesto všechno jde o poctivý, funkční řemeslo tvořící působivou podívanou, která budí emoce i nadšení. (09.05.2024)

Parádní blockbuster, který mi dost sedl. Režisér Wes Ball mi v trilogii Labyrint ukázal, že je velmi talentovaný, má řemeslo v ruce, umí pracovat s atmosférou a napětím, a když na to přijde, tak mu nedělá problém ani akce. Ball dlouhou dobu připravoval komiksovou adaptaci Myší hlídky, ale to bohužel nedopadlo. Naštěstí dostal jinou příležitost, aby nám všem znovu ukázal jak moc dobrý je režisér a vypravěč. Ball odvedl topovou práci. Je hodně vidět, že film měl nějakou vizi, které se tvůrci pevně drželi a moc dobře věděli jaký příběh chtějí vyprávět, kam má směřovat, a jaký je jeho smysl. V tomto ohledu si zaslouží scénář velkou pochvalu. Režisér Ball předvádí velmi sebevědomou režii, na kterou se moc hezky kouká, a nejen kvůli luxusním trikům. Jsem opravdu moc rád, že jsem dostal film, kde je vidět, že tvůrci věnovali dostatek prostoru k představení nových postav a jejich světa. Je opravdu hodně sympatické, že tvůrci nikam nespěchají a dávají nám opravdu dost času, abychom postavy lépe poznali, než se rozjede hlavní zápletka a představí se hlavní záporák. Film v tomto ohledu působí jako seriál nacpaný do dvou a půlhodinového filmu, kdy každých třicet minut začíná nová etapa příběhu a vyprávění. A čistě z mého pohledu to dost dobře funguje, protože každá část příběhu nabízí něco nové a jiného. A tady se bohužel objeví jediný problém, který film má. Z mého pohledu nefunguje vztah mezi hlavním hrdinou a záporákem. Hlavní záporák nemá tolik prostoru, a je to celkem škoda, protože je napsaný dost zajímavě, a kdybychom s ním strávili více času, tak by to příběhu jenom prospělo. Z posledního aktu je trochu cítit jistá uspěchanost a určitě bych se nezlobil, kdyby ve filmu bylo o pár dialogů navíc. Království Planeta opic má fantastickou vizuální a technickou stránku. Triky jsou luxusní a realistické, a fakt moc povedené. Opravdu si tvůrci vyhráli s podobou post apokalyptického světa, který je hodně přírodní a skvěle vytváří samostatně fungující prostředí. Hodně se mi líbila hravá kamera od Guyala Padose a soundtrack od Johna Paesanoa - navázat na mistrovské díla od Giacchina je těžké, ale Paesanovi se to svým způsobem povedlo. Film může vypadat sebekrásněji, ale pokud nemá nemá srdce, tak je to jen pozlátko. Tady jsou srdcem filmu postavy, a herci, kteří jim dali život. Owen Teague odvedl velmi dobrý výkon a krásně kráčí ve stopách Andyho Serkise, který taky dokázal vdechnout život a emoce Caesarovi. Freya Allan velmi příjemně překvapila a je ve své roli hodně dobrá, a umí si ukrást několik scén pro sebe. Kevin Durand není špatný, ale je velká škoda, že nemá více prostoru. Totéž platí i pro Wiliama H. Macyho, které mu by slušelo taky pár scén navíc. Hodně silný herecký výkon předvedl Peter Macon a jeho linka se mi moc líbila. Království Planeta opic je dobrý a hodně povedený blockbuster, který mi udělal velkou radost a já doufám, že dostaneme pokračování tohoto příběhu. (11.05.2024)

Ano, je pravda, že se poslední třetina dvěma předcházejícím nevyrovná, ačkoliv se o to vážně snaží, ale jinak se vlastně zopakovalo 13 let staré překvapení ze Zrození Planety opic, od kterého jsem také moc nečekal. Tentokrát jsme se totiž konečně dostali do fáze, kdy prim hrají opice a na lidi zbyly jen druhé housle (ačkoliv v pokračování to zase může být jinak), a je to skvělé. Triky opět čarují, postavy jsou díky nim stoprocentně uvěřitelné, příběh je zajímavý a prozkoumávání cizího, avšak povědomého světa má rozhodně své kouzlo (16.05.2024)

// Lepší triky než v Avatarovi, sorry not sorry. Weta vládne a Wes Ball do toho zvládá konstruovat i hezky poutavý příběh s novými sympatickými hrdiny i hezky nejednoznačnými záporáky a spoustou morálních otázek navrch. Přidejte fantastickou kameru a výpravu a máte zkrátka náběh na jeden z nejlepších blockbusterů letoška, kterému k dokonalosti chyběla jen hudba Michaela Giacchina a o něco silnější emoce. Jako start nové trilogie to ale funguje parádně, tak snad se dočkáme i dalších pokračování. 8/10 (08.05.2024)