Napoleon a Josefína

Ten jejich příběh k tomu logicky svádí, ale myslím, že toto pojetí je víc bulvární než je bezpodmínečně nutné, navíc s drobnými nepřesnostmi (Napoleon sám se od minulých režimů distancoval tím, že se vyhlásil císařem Francouzů, nikoli Francie, ale tahle chyba možná vznikla až českým překladem). Zatímco všechna literatura zdůrazňuje Napoleonovu korunovaci jako pompézní přehlídku zlata a moci, tady to vyšumělo jako podružná scéna s hodně levnými kulisami. Prostě si pořád myslím, že filmy s tématikou francouzských dějin nejlíp na světě točí Francouzi a nikdo jinej by se do toho neměl plést. (24.04.2011)

Ano, není to historický seriál, je to historická limonádka jednoho z režisérů, který natočil třeba seriál Sever a Jih, a taky to má stejnou romantickou atmosféru. Ač je to víc romantická a mnohdy naivní představa o době Napoleona, já tento seriál mám rád, právě pro svůj romanticko-historický pohled. A Josefína je mi sympatická. A je to taková sonda do doby po Francouzské revoluci právě z jejího pohledu. Navíc tu máme z počátku i období, kdy Napoleon sedí ve vězení. (07.08.2022)

Nič historicky nepresnejšie som o Napoleonovi nevidel. Toto nie je že fikcia, ale možno aj zámerné nepravdivé zobrazenie postavy. Podľa tvorcov bol ustavične zamračený a vážny jak kravské lajno, no pri Jozefíne emočne úplne prepadal a váľal sa po posteli utápajúci sa v slzách. Problém je, že film je natočený dobre, herecky, kostýmovo, duchom doby. O to je horšie, že podsúva veci, ktoré sa nestali presne tak, ako ich ukazuje režisér. Už len vyhlásenie za cisára je ukázané akoby uzurpácia moci, pritom v plebiscite získal Napoleon 99,8% hlasov. Milióny boli za a pár jednotlivcov v celej krajine proti. A korunu si nenasadil (len) z pýchy, ale aby ukázal že štátna moc stoji nad cirkevnou. O seriáli by sa celkovo dalo toho povedať dosť, ale určite nie je pravdivou históriou. (10.01.2022)

V dialozích lepší, než "europerla" Napoleon, ovšem vytvořit bitevní scény tím, že je prostě vystříhám z jinejch filmů (americká Vojna a mír, Waterloo), to chce hodně - ehm, odvahy. Legračně pak působí scény, kdy pochoduje v původních scénách něco komparzistů v revolučních trojrohejch kloboucích a šikmo rozstřiženejch kabátech, aby vzápětí následovala scéna, kdy mají vojáci na hlavě čáka z vrcholného císařství a kabátce se šosy. Celkem průměrná televizní produkce. (01.09.2009)

No jo, typická televizní srágora s vykradenými válečnými scénami z filmů, kterým nesahá ani po kotníky. K uzoufání je plačtivá scéna při rozvodu a to nemluvím o abdikační scéně. Jaký rozdíl tohoto podání Napoleona a Napoleona v podání Roda Steigera v Bondarčukovo Waterloo, když se loučí s gardou. Ale fuj, jak vůbec můžu tato dvě díla srovnávat. Ty dvě hvězdičky dávám za kostýmní výpravu a kvůli Jacqueline Bisset, pro kterou mám slabost. Josefína ale vypadala zcela jinak, ostatně jako všechny zde ztvárněné postavy. U Amíků je ale dávno známé, že si s takovými detaily nelámou hlavu. Stejně tak s historickými fakty. Já si u jakéhokoliv díla o Napoleonovi ověřuji jeho serióznost podle toho, zda bude omílat lež o tom, jak se Napoleon korunoval na císaře sám. Tady to bylo obzvláště nechutné! Tak znovu všem těm, co stále a dokola omílají tenhle omyl šířený zprvu korunovanými hlavami a poté převzatý všemi levičáky i pravověrnými republikány. Císařský titul Napoleon získal v národním plebiscitu, kde asi jen 300 lidí ze 3 mil. hlasujících bylo proti. Korunu tedy při korunovaci převzal Napoleon od Papeže a posadil si ji na hlavu jako symbol toho, že mu jí dal francouzský lid!!! (01.06.2010)