All That Heaven Allows
Režie:
Douglas SirkScénář:
Peg FenwickKamera:
Russell MettyHudba:
Frank SkinnerHrají:
Jane Wyman, Rock Hudson, Agnes Moorehead, Conrad Nagel, Virginia Grey, Gloria Talbott, William Reynolds, Charles Drake, Hayden Rorke, Leigh Snowden (více)Obsahy(1)
Po smrti svého muže žije Cary Scott (Jane Wyman), až na občasné návštěvy svých dvou téměř dospělých dětí, sama v malém městě. Jakýmsi zvláštním způsobem ji přitahuje nekonvenční zahradník Ron Kirby (Rock Hudson), až se nakonec přestane svým citům bránit a s podstatně mladším mužem se sblíží a zamiluje se do něj. Když ovšem oznámí své zasnoubení, narazí na nepochopení a překážky. Děti vyčítají matce, že jim svým "nerozvážným" počínáním zničí život. Nakonec se zamilovaný pár po bolestivém zklamání od sebe odvrátí. Ale samo nebe nachází východisko.. (MacGuffin)
(více)Recenze (23)
Mé první setkání se Sirkem a hned výjimečný zážitek. Geniálně propracované a podmanivé v každém záběru. Zcela nerozumím tomu, proč musel být Douglas Sirk pochopený až zpětné. Kritický rozměr i neuvěřitelná vizuální promyšlenost musí diváka praštit do očí. Myslím, že v 50. letech muselo snít spoustu starších žen o mladém muži, který za třpytu hvězd krmí srnky v zasněžené krajině. :) ()
Douglas Sirk ve mně po jeho 2 technicolorových filmech vzbuzuje ambivalentní pocity. All That Heaven Allows je vizuálně zajímavá a jednoznačně neobvyklá podívaná. Narozdíl od Written on the Wind navíc nabízí příběh, který v sobě ukrývá mnohem poctivější dramatickou linku a ve svém základu tím pádem není tak silnou melodramatickou limonádou. Problém mám ale opět se samotnou dramaturgickou realizací. Sirk je tak či tak prostě rád melodramatický a i sociálně kritický námět posune do linky, která sice řeší pokrytectví všeho druhu, ale primárně ji vždy zajímá láska ústřední dvojice i se všemi jejími patetickými momenty. Závěrečný technicolorový titulek s laní ve druhém plánu mluví za vše. Působivé a zároveň kýčovité až běda. Prostě Douglas Sirk. 6/10 ()
Ukázkové melodrama. Přeslazená hudba, kýčovité záběry na podzimní, zimní krajinu, i ta laňka by se našla, krásné barvy Technicoloru, presleyovský Rock Hudson, klasa. A díval jsem se na to hlavně proto ( jak píše i d-fens v komentu k jinému Sirkovu filmu Written On The Wind ), abych si mohl bez uzardění objednat steak Douglase Sirka :)) Tohle dnes těžko někoho chytne za srdce ( a to na klasický Hollywood slyším hodně ), maximálně tak ze "studijních" důvodů. ()
Tak za prvé je gay Rock Hudson v ultra červenej košeli a bunde oveľa mužnejší, ako všetci dnešní hetero hipsteri. Ale k veci. Kritika spoločnosti, ktorej predsudky zahŕňajú vekový rozdiel milencov a ich spoločenský status. Maximálny kontrast brutálne gýčových obrázkov v porovnaní s tým, čo sa odohráva v duši Cary. Na druhej strane potom súzvuk obrazu a toho, čo sa vo filme odohráva. Sirk provokuje nie len okolie, ale výberom netradičnej dvojice aj diváka, pre ktorého je predstava obletovaného Hudsona v náručí postaršej a výzorovo priemernej šedej myšky Wyman dosť nepredstaviteľná. Podobný pocit z nich som mal aj v Nádhernej posadnutosti. Láska ako trám, nádherná kamera a pod tým všetkým nalešteným pozlátkom toľko tŕňov, že sa z filmu nemohlo stať nič iné, iba nezabudnuteľná klasika melodramatického žánru a umenia v jednom. Mám pocit, že z podobnej schémy sa tu učili aj dogmatici Trier a Vinterberg, ich ženy a postavy trpia pod nátlakom netolerantného okolia podobne. Pre dnešného diváka, ktorý podobné filmy nepozná, odporúčam ako oslý časový mostík nedocenenú poctu žánru Ďaleko do neba z roku 2002. ()
Půl hvězdičky sundám za úplný závěr, ale jinak jde o nadčasové dílo, které přesně ukazuje zhoubnost (ženského) uvažování "co tomu řeknou lidi". Tohle mentální nastavení žít tak, aby člověk vyhověl tomu, co si myslí, že si o něm myslejí ostatní, je cesta do pekel. Zvláštní kapitolu tvoří sobectví dětí, za které matka i v jejich dospělosti cítí zodpovědnost a je schopna obětovat svoje životní štěstí, jen aby ji nezavrhly. ()
Reklama