L'armata Brancaleone
L'Armée Brancaleone
La armada Brancaleone
Brancaleonova armáda
For Love and Gold
Režie:
Mario MonicelliScénář:
Agenore IncrocciKamera:
Carlo Di PalmaHudba:
Carlo RustichelliHrají:
Vittorio Gassman, Catherine Spaak, Gian Maria Volonté, Maria Grazia Buccella, Barbara Steele, Enrico Maria Salerno, Alfio Caltabiano, Folco Lulli (více)Obsahy(1)
Italský barevný film režiséra Maria Monicelliho Brancaleonova armáda, je úsměvným pokusem o parodii dobrodružných rytířských filmů. Již sám název je ironický, protože armáda potulného rytíře Brancaleona se skládá z pětice ubohých venkovánků majících ke všemu, co se vztahuje k vojsku, pěkně daleko. Příběh se odehrává kolem roku 1000 n. l., kdy se tato armáda dala na pochod patrně od Faleri u Viterba a měla dorazit do jakéhosi města Aurokastra, ležícího patrně poblíž Crotone. Cestou prožívá tisíc a jedno dobrodružství. Brancaleone bojuje na turnajích, vyzve na souboj potulného rytíře, zabloudí do města, jehož obyvatelé vymřeli morem, marně ochraňuje počestnost krásné dívky, nakonec dosáhne cíle, ale jen proto, aby upadl i se svou armádou do rukou saracénských pirátů a po nich do zajetí neméně sveřepých křesťanských nepřátel. Nezbývá mu, než se vydat s procesím kajícníků přes moře a tam pokračovat v dobývání nesmrtelné slávy, jak mu přikazuje jeho rytířská čest. K přednostem filmu patří řada dobře postavených komických situací, slovní humor dialogů a vynikající herecké obsazení. (oficiální text distributora)
(více)Zajímavosti (11)
- Jeden z italských rytířů, kteří se zúčastnili bitvy u Barletty v roce 1503, je známý jako Brancaleone. (classic)
- Mario Monicelli, přesvědčený zastánce přednosti němého filmu před zvukovým, hájil své přesvědčení, že vulgární a vymyšlený jazyk by měl hrát vedlejší roli vedle obrazu a filmových sekvencí, a to i přes rozpaky producenta Maria Cecchi Goriho, který vyjádřil pochybnosti o srozumitelnosti dialogů. (classic)
- Režisér Mario Monicelli uvedl, že nápad na film dostal, když v dílnách Cinecittà náhodou uviděl několik scén z filmu Luigiho Malerby a Antonia Marchiho Donne e soldati z roku 1954, který byl v té době ještě ve střižně. (classic)
- Úvodní titulky a animaci vytvořil Emanuele Luzzati. (classic)
- Film se z velké části natáčel v Laziu a v lazianské Maremmě: ve Viterbu (dveře sužované vdovy jsou dveře Palazzo Chigi), v Caninu – klášter S. Francesca, kam se Matelda (Catherine Spaak) uchýlí, v Calcatě, ve Fabrice di Roma poblíž opatství Santa Maria di Falerii, v Nepi poblíž akvaduktu (úvodní scéna nájezdníků) a hradu Borgia, ve Vitorchianu (město, které vyplenili a kde se rozšířil mor), v tufovém lomu ve Valentanu – setkání se svatým mnichem Zenonem (Enrico Maria Salerno), ve Vulci (Ponte del Diavolo a hrad Abbadia), v Tuscanii (u krypty kostela San Pietro), u věže Chia (scény z tábora jezdců a smrti Abakuka), v Civita Castellana u Torre Chiavello poblíž Monte Soratte (souboj Brancaleoneho a Teofilatta dei Leonzi), v bukovém lese Monte Cimino (setkání s Mateldou), u Civita di Bagnoregio v údolí calanchi, v oblastech u sopečných jezer Vico (přistání lodi, Mateldina koupel) a Bolsena, u Capodimonte a v Toskánsku v oblasti Val d'Orcia a Crete Senesi. Scéna Aurocastro se natáčela v kalábrijské vesnici Le Castella, která se nachází poblíž Capo Rizzuto, zatímco úvodní scéna klání pod umbrijskou vesnicí Casteldilago. (classic)
- Mnohá místa, která Brancaleone (Vittorio Gassman) zmiňuje (Aurocastro, San Cimone, Bagnarolo, Panzanatico), stejně jako bitvy (bitva u Battilonta, bitva u Sutri), jsou smyšlená. (classic)
- Když se Catherine Spaak (Matelda) podílela na natáčení filmu, bylo jí teprve dvacet let. Italštinu a jazyk, který scénář vyžadoval, neznala. Francouzsko-belgická herečka uvedla: „Už studium scénáře pro mě bylo velmi obtížné, když jsem dorazila na plac, čekalo mě pak škádlení a nadávky. Zpočátku jsem jen stěží zadržovala slzy, ale chápala jsem, že se baví, a nemohla jsem jim kazit zábavu. Tak jsem také poznala přísnost a hloubku velké italské kinematografie.“ (classic)
- Výběr Giana Maria Volontého do role Teofilatta dei Leonziho vnutil režisérovi producent Mario Cecchi Gori. Milánský herec byl v té době známý díky své účasti v rolích antagonistů ve westernech režiséra Sergia Leoneho. Mario Monicelli neskrýval svůj nesouhlas a v rozhovoru u příležitosti čtyřicátého výročí filmu prozradil, že pro stejnou roli by vybral raději Raimonda Vianella. (classic)
- Scénář připomínal scénář Monicelliho filmu I soliti ignoti – 1958 (ošuntělá a zchátralá společnost, která se snaží dosáhnout velkého úspěchu, což se jí nedaří), a to i podobností postav, které v obou filmech ztvárnili Vittorio Gassman a Carlo Pisacane, a také některými konkrétními sekvencemi, například tou, v níž Gassman, oslovený, aby se přidal ke společnosti, nejprve odmítá, aby po porážce v zápase (box v Soliti ignoti a na turnaji v Brancaleonova armáda) přijal. (classic)
- Kostýmy a všechny scény natáčené v exteriérech, které navrhl Piero Gherardi, představovaly nové prostředí oproti těm, které byly do té doby známé z filmů s touto tematikou. (classic)
- Na scénáři spolupracoval sám režisér Mario Monicelli, který s Agenorem Incroccim a Furiem Scarpellim vymyslel imaginární idiom na pomezí makaronské latiny, středověkého lidového jazyka a nářečního vyjadřování. (classic)