Režie:
Jan P. MatuszyńskiScénář:
Kaja Krawczyk-WnukKamera:
Kacper FertaczHudba:
Ibrahim MaaloufHrají:
Tomasz Ziętek, Sandra Korzeniak, Jacek Braciak, Agnieszka Grochowska, Robert Więckiewicz, Tomasz Kot, Aleksandra Konieczna, Adam Bobik, Łukasz Gawroński (více)Obsahy(2)
Polsko, 1983. Zemí otřásá případ Grzegorze Przemyka, středoškoláka, kterého policie ubila k smrti. Film založený na skutečných událostech sleduje příběh Jurka, jediného svědka, který se přes noc stal nepřítelem státu číslo jedna. Represivní režim se snaží využít celý svůj aparát, včetně tajné služby, policie, médií a soudů, aby Jurka a Grzegorzovu matku umlčel. Druhý film Jana Matuszyńského (Poslední rodina), který soutěžil o Zlatého lva na festivalu v Benátkách, autenticky zachycuje náladu předrevolučního Polska a události, které vedly k pádu totalitního režimu. (Aerofilms)
(více)Videa (3)
Recenze (47)
Retrodrama, které se divákovi snaží vsugerovat, že tohle bylo možné jen před čtyřiceti lety. Je vlastně s podivem, kolik práce měl všehoschopný systém s umlčením jediného nepohodlného svědka. Jasně, když otec spolupracuje s tajnou policií proti svému synovi, je špatně úplně všechno, ale třeba v Rusku, Bělorusku, Číně... je to stále denní realita. Skoro se tomu nedá nic vytknout, jen tu není cokoliv nového, co bychom nečekali. (Proč to koprodukovala ČT? Už neví co s penězi? Proč radši nenatáčí české filmy?) ()
Zlatý polský renčičky. Co říci? Film po všech stránkách v rámci řemesla v pořádku. Hudba jasně dokresluje atmosféru syrového dramatu s tématem spravedlnosti se skvělými hereckými výkony. Ta délka filmů nad dvě hodiny začíná být dnes v celku úmorná, ale nemohu mluvit s tím, že by film neřekl nic, co by nebylo důležité. ()
Sice léty folklorní tiché pošty i scénářem docela přibásněná, ovšem strhující a parádně zdramatizovaná disidentiowka państwowa, ukazující demagogickou sílu minulého i nadcházejícího režimu a následnou bezmoc všech jejich obětí či odpůrců, kteří by si náhodou dovolili otevírat hubu. Milá mladá degenerace, pokud nyní náhle nezchytříte, nepoučíte se z minulosti, necháte se nadále vyplachovat debilitou asociálních sítí a zjevně řízenou mediální manipulací a nezapojíte se do potírání novodobých neomarxistických zmrdů už v zárodku, těšte se přesně na tuhle zářivou budoucnost kolektivně smýšlejícího stáda, kdy těch pár unisono nebučících závadných kusů vládnoucí oligarchie hravě kontumuje a přizdisráčská mlčící většina se zmůže na odpor pouze v mantinelech tichého „hrdinného“ pičování ve svých obývácích. A už nám to začalo! Pani prokurator Wiesława Bardon naprosto dokonalá socialistická machna, už dlouho jsem neměl takovou chuť napálit televizi, a Więckiewiczův generál Kiszczak opět koncertem famózní herecké mimiky. ()
Posledná rodina pravdepodobne navždy ostane Matuszyńskiho Občanom Kaneom, ten film proste už prekonať nejde. I tak je ale Leave no traces dokonalé dielo, aj cez vyťaženú tému, pretože originálne zobrazuje nezhody (a náznaky svedomia) aj medzi komunistickými pohlavármi, pri bezmála trojhodinovej stopáži má bezhlavé tempo, je perfektne vyvážené, skvele zahrané, kruté. Matuszyńskiho rukopis možno najviac poznať z práce s kamerou, ktorá je v “kontakných” scénach desne intímna, pri ne-dialógových scénach zas zaberá veľkými celkami spravidla malé exteriéry (parkovisko pred obchodom, parkovisko pred nemocnicou, pred políciou, pred psychiatriou), prípadne necháva hrdinov blúdiť šedivými chodbami nemocníc, a divák má z toho klaustrofóbiu, že keď sa dostane do posledného dejstva, je už prakticky mučený spolu s postavami. Veľký film, nejde mu nič vytknúť. Nechápem prečo mu ho akadémia opäť odignorovala. ()
na reálném základu postavená, téměř tříhodinová, intenzivně nepříjemná polská trefa do černého (další), která mě na začátku vcucla a postupně ze mě ždímala jednu negativní emoci za druhou. Komouši byly, jsou a budou vždycky a všude svině.Faktem je, že příběh Grzeszka a toho co se dělo po jeho smrti nemá moc čím překvapit a dějí se v něm vlastně dost očekávané věci, ale na jeho síle to vůbec nic nemění a upřímně mě udivuje, že se dnes najdou lidé, co by tohle uvítali zpátky...90% ()
Galerie (19)
Zajímavosti (4)
- Film vznikol na základe knihy "Nezanechať stopy – prípad Grzegorza Przemyka" novinára Cezaryho Łazarewicza. Neskôr sa snažil odhaliť verejnosti pravdu a mená tých, ktorí boli zodpovední za smrť Grzegorza Przemyka. (Stillborn83)
- Film sa natáčal vo Varšave, Jadwisine, Ostrołęke a Konstancin-Jeziorna (Poľsko). (Arsenal83)
- V roku 2022 bol film poľským kandidátom na Oscara v kategórii najlepší medzinárodný film. (Arsenal83)
Reklama