Sex, lži a video

Zajímavě intimní film, který těží především z výborných dialogů, kde se řeší nepříjemná témata a postavy jsou tak sympaticky obsazené, že si ani neuvědomíte, že sledujete herce, hrající podle scénáře. Nadruhou stranu takřka neexistuje příběh, vyvrcholení snímku nijak negraduje, ale pouze zapadá do vlažného tempa zbytku dění a ani té erotiky proklamované i v názvu se dočkáme pouze v několika málo náznacích. (27.06.2012)

Předem si myslím, že námětem to hodně zestárlo - dnes už nějaké to nahrávání řečí o sexu na video působí jako nevinná dětská hříčka oproti tomu, co vše se považuje za normální. Jinak vcelku zajímavý filmeček a přiznávám se, že ty rozhovory o sexu se poslouchaly velice dobře a všechny čtyři postavy byly fajn. (08.08.2009)

Silná intimní studie partnerských vztahů a velmi divadelní film postavený na dialozích, herecké akci a modelových charakterech. SEX jako destruktivní síla špinící osobnosti i vztahy mezi postavami, která otevírá Pandořinu skříňku LŽÍ, VIDEO jako specifický deus-ex-machina konce osmdesátých let díky kterému všichni nakonec poznají pravdu. SEX – LŽI – VIDEO = ID – EGO – SUPEREGO? K Freudovi (a vlastně i Woody Allenovi) odkazují konečně i psychoanalytické terapie hrdinky… Obsazení jednoznačně vévodí James Spader ve své nejlepší životní roli vykuleného rozevlátého videoproroka. (06.11.2006)

Steven Soderbergh a jeho vynikající schopnost reflektovat lidské pocity bez přepjatosti a teatrálnosti. Natočit drama o vztazích tak, aby působilo takříkajíc přirozeně a divák nemusel kroutit hlavou nad nelogickým a často nevysvětlitelným chováním postav, chce důvtip, lehkost a samozřejmě nějakou tu životní zkušenost. Když uvážím, že si Steven Soderbergh sám napsal scénář ve svých 26 letech (pravděpodobně ještě o něco dříve), nezbývá než mu složit hlubokou poklonu. Psychologická studie jako hrom, navrch s výbornými hereckými výkony a naprosto dokonalými dialogy. (20.11.2011)

Je to o sexu, o lžích a svou roli hraje i video. 1) Točit filmy o tabuizovaných tématech je vždy lákavé. 26letému Stevenu Sonderberghovi (scénář, režie) se to v jeho celovečerním debutu podařilo na jedničku. Typově přesně vybraným hercům dominuje 29letý přitažlivý James Spader, kterému bych se, tehdy, věru vyznal z ledačeho a velmi rád. 2) Zaujala mě potřeba Ann nejdříve se sblížit a až teprve pak se svěřovat. Mám to taky tak u sebe nastavené a vlastně moc nechápu lidi, kteří na neznámé osoby vyzvrací zkažený obsah své mysli, aby pak v příjemném rozmaru potěšeně odešli. Ani v dnešní době internetových a televizních exhibicionistů (čím horší a hloupější, tím více se předvádějí) takový snímek nezanikne. Je totiž o důvěře, o hluboce intimních pocitech, jimž společenská tabu dodávají na intenzitě prožitku. 3) Snímek nepostrádá ani zajímavé postřehy: I remember reading somewhere that men learn to love the person that they're attracted to, and that women become more and more attracted to the person that they love. (27.10.2015)