Režie:
John BoormanScénář:
John BoormanKamera:
Alex ThomsonHudba:
Trevor JonesHrají:
Nigel Terry, Helen Mirren, Nicholas Clay, Cherie Lunghi, Nicol Williamson, Robert Addie, Gabriel Byrne, Liam Neeson, Corin Redgrave, Katrine Boorman (více)Obsahy(1)
Jen ten, kdo je předurčen, dokáže vládnout magickým mečem. Jen ten se může stát králem. Britský film na motivy dávné legendy o králi Artuši a rytířích kulatého stolu. Temný věk. Země je rozdělena a zmítána válkami. Má však naději na mír, neboť Uther Pendragon, jemuž kouzelník Merlin slíbil za jeho sjednání magický meč Excalibur, uzavře se svým sokem vévodou z Cornwallu příměří. Vášeň je však silnější než vůle. A vášni, která Uthera posedne při spatření krásné Cornwallovy manželky, je tento muž ochoten obětovat vše. I těžce vydobytý mír... Tak začíná jedno ze zpracování dávné legendy o králi Artuši a jeho rytířích kulatého stolu. (Z těch starších připomeňme např. hollywoodskou muzikálovou verzi Král Artuš a jeho družina z roku 1967 a filmy Lancelot od jezera z roku 1974 či Percival Galský z roku 1978.) Režisér Boorman se myšlenkou, natočit Artušovy příběhy, zabýval řadu let. Vyšel z klasického středověkého románu Thomase Maloryho Artušova smrt a pokusil se zrekonstruovat starobylou legendu z pohledu člověka XX. století. Nadpřirozeno a zázračno se v jeho podání stává přirozenou součástí realisticky nazíraného příběhu. Natáčení se odehrávalo v irských exteriérech, v tajuplné, až mysticky působící přírodě, jež si uchovává mnohé z půvabu a kouzla dávno minulých dob... K nezanedbatelným kladům filmu patří výtvarná stránka (kameraman Thomson byl nominován na Oscara), i hudba, používající motivů z děl Carla Orffa (Carmina burana) a Richarda Wagnera. Excalibur byl uveden v soutěži 34. MFF v Cannes v roce 1981, kde získal Cenu za umělecký přínos. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (455)
Po opakovaném shlédnutí po letech musím bohužel ubrat hvězdičku. Co mě jako náctiletou okouzlovalo, to na prahu středního věku působí nudně, křečovitě až směšně - alobalově nablýskaná brnění, kovový Camelot, v jehož zdech se odrážejí postavy, přebarvené Merlinovo podzemí, jeho rádobymoudré pindy, divadelní přehrávání herců, zkrátka celá stylizace "Excaliburu" se u mě tentokrát takřka minula účinkem. Pořád se mi vtírali Monty Pythoni a jejich "Svatý grál":-). "Excalibur" je pochopitelně lepší a hlavně hlubší oproti popcornovému následovateli s R. Gerem, z některých hudebních pasáží stále mrazí a v mém srdci je pro tenhle film pořád místo. Na svou dobu špička, chápu její kultovnost, ovšem třetí podívání hodlám absolvovat až jako fousatá babka. Třeba se mi to za 40-50 let bude zase líbit tak moc, jako zamlada:-). 69% ()
Špičková fantasy, JASNĚ nejlepší zpracování artušovské legendy (vlastně zapomínám na Pythony :-D), přičemž její nejbližší konkurenti - napadá mě První rytíř či Merlin (o takové ptákovině jako Král Artuš nemluvě a neuvažujíc umělecké excesy typu Bressonova Lancelota z jezera) jsou za ní co do kvality v nedohlednu... Tady bych se na chvilku zastavil a posteskl si, že za dlouhých pětadvacet let si k tomuhle tématu nesedl žádný pořádný, talentem obdařený scénárista a talentem a slušným kapitálem vybavený režisér (pokud možno nějaký Brit, mající úctu k legendě, a který by z toho neudělal na realismus hrající si sráč, jak je teď v júesej v módě) ...vždyť ten námět je pořád trhák, je tam všechno, stačí po něm jen sáhnout...snad teď po úspěchu Pána prstenů??? No zpět k filmu samotnému - jen pár věcí: bombastické kostýmy,opravdu kvalitní scénář, psycho schizofrení Merlin, krásný Excalibur (mám fetiš na meče ;-)) nevysvětlitelně hutná atmosféra a několik střevatrhajících scén, z nichž bych vyzdvihl jízdu smrti rytířů kulatého stolu proti Mordredovi... Král Artuš vede své muže do poslední bitvy, rytíři ve stříbřitých zbrojích, praporce plápolají, třešňové kvítí padá ze stromů aleje, kterou projíždějí a do toho třeští Carmina burana...ještě teď mám husí kůži! 90% ()
Excalibur už tak úplně není, čím býval. Svůj přitažlivě hutný feeling (který ho sám o sobě stále řadí mezi nejlepší díla žánru) si sice uchovává dodnes, stejně dobře je na tom i hudba (samozřejmě v čele s grandiózní Carminou Buranou!) a někteří herci (sympatičtí Artuš i Lancelot, Helen Mirren jako Morgana a možná nejlepší filmový Merlin v podání Nicola Williamsona), ale druhé polovině už postupně dochází dech (Parcivalovo putování za Svatým grálem je až moc pomalé a snové), přičemž ta by měla být atraktivnější (především kvůli milostnému trojúhelníku a Mordredovi) než první, která ale přitom funguje báječně. Výtvarná stránka má stále svoje kouzlo, ale bohužel věrohodnost některých kulis a i exteriérových záběrů se rovná takřka nule (byť ne vždy to vyloženě vadí). Při srovnání s Pánem prstenů (a i některými jinými nákladnými velkofilmy, třebas i staršími) vyznívá Excalibur vcelku umělohmotně a hlavně hrozně málo velkolepě. Přesto je pořád tou (pravděpodobně) nejlepší filmovou podobou Artušovské legendy. Temnou a nepodbízivou masovému publiku (u fantasy věc málokdy vídaná). 80 % ()
Doposud nejlepší zpracování artušovské legendy, jaké jsem viděla. Výborně zvládnutá visuální - bitvy, fantastické scény kouzel etc. i zvuková - Orffova Carmina Burana nebyla snad nikdy využita lépe - stránka. Bohužel, herecké výkony tak úplně nekorespondují se zbytkem filmu - takřka jediní, komu se nedá nic vytknout, jsou Merlin, Morgana a Igraine s Cornwallem (a to beztak jen proto, že tihle dva nedostali více prostoru), zbytek je vskutku tragikomický. Nejhůře asi dopadli Artuš s Lancelotem, první působí po celý film jako mentálně retardovaný a druhý jako arcibuzík. ()
80% - Film to byl krásný, ať už kostýmy, prostředí nebo atmosféra... Jen mi vadila ta hluchá místa, protože chvílemi mě přepadaly pocity nudy a to byla vážně škoda. Hlavně ke konci, než se odehrál "závěrečný souboj" se to vážně vleklo a dějová linka s rytíři, hledajícími Svatý grál byla fakt boooring... Jenže Excalibur je nehorázná klasika žánru, která vážně většinu času vysloveně okouzlí... ()
Reklama