Blízká setkání třetího druhu

Víc jak 40 let starý a pořád naprosto fascinující. Pro někoho nuda, pro druhé zas [vzhledem k době vzniku] nadčasový AUDIO-vizuální spektákl, který redefinoval a etabloval subžánr filmů o setkání s mimozemšťany. Hidden gem tvorby mistra Štefana, v němž jaksi ustanovil své typické trademarky – jmenovitě třeba motiv rodinné krize, zkorumponovanosti vlády, dětské fantazie, anebo fascinace neznámem. Unikátní prototyp mysteriózního filmu [ta mysteriózní rovina je fakt geniální], který zpracovává fenomén UFO [zkratka pro 'unidentified flying object' – doslovně řečeno 'neidentifikovatelný létající objekt'; přičemž Spielberg tenhle pojem pozvedl na naprosto jinej level], a který komunikuje s divákem velmi enigmaticky a prezentuje své informace skrze letmé náznaky [ačkoliv snímek své otázky raději pokládá, než aby na ně odpovídal].... dřív se vědecko-fantastický blockbustery točily líp; takhle. Navíc, natočit něco tak úchvatnýho a technicky revolučního v tak mladym věku chce fakt velký koule. Esence spielbergovštiny. (28.09.2022)

Tady mám pocit, že to všichni hodnotí jen podle jména režiséra. Mě to teda příliš nezaujalo. Děj je zdlouhavý a nepříliš zajímavý. Setkání s mimozemšťany je poutavé, ale ten příběh, který k němu směřuje je poměrně často nudný. Film je dost rodinný, takže kdybych ho viděl v dětství, asi bych hodnotil lépe. Takto musím dát jen 3* a říct, že Spielbergův E.T. je pro mě o dost lepší sci-fárna s mimozemšťany. (17.03.2011)

Jedno z naj sci-fi aké som videl. Efekty sa síce s tými dnešnými porovnávať nemôžu, ale tak či onak - klobúk dolu. Dramatické vyobrazenie reakcii neveriaceho okolia voči ľudom, ktorí videli čo videli je natočená výborne. Rozprávkový koniec dodáva tomuto mega snímku ten správny šmrnc. Som sám zo seba prekvapený ako ma tento film milo prekvapil. Spielberg je borec. (10.07.2013)

V roku 1977, dva roky potom, čo Steven Spielberg natočil žraločí horror "Čeľuste", sa vrhol tento mladý, talentovaný, americký filmár na snímok "Blízke stretnutie tretieho druhu". Odviedol dobrú prácu a začal smerovať medzi špičku hollywoodskych režisérov. Na svoju dobu to bol veľmi kvalitný sci-fi film, ktorý sa stal kinohitom. Ja som ho prvý krát videl pomerne neskoro, asi tak pred dvoma rokmi, dokonca som si nedávno prečítal aj literárny prepis tohto titulu. Uznávam, že v roku 1977 to bola pecka, avšak z pohľadu súčasného diváka to už pôsobí dosť jednoduchým a zastaraným dojmom. *** (10.10.2019)

Steven Spielberg, vynikající producent, dobrý osvětlovač, průměrný režisér a mizerný scénárista. Bylo by vůči němu milé říci, jak pozvedl žánr sci-fi filmu, dodal mu hloubku a mystérium, leč spíše opak je pravdou. Spielberg není žádný vizionář, ale surfař na módní vlně. V roce 1974 vydal jistý Charles Berlitz knihu s názvem Bermudský trojúhelník a fakticky stvořil (třebaže ta v náznacích existovala už předtím) legendu o této oblasti, v níž se údajně ztrácí lodě a letadla. "Fakta" z této knihy si Spielberg zapůjčil a bez ladu a skladu je do filmu, s prominutím, mrdnul. Uječeného vědce nechává nalézat v exotických pouštích loď Cotopaxi a křičet: "Cotopaxi, co ta tady dělá," a totéž i s letkou číslo 19. Mimozemšťany předvádí jako naprosto nelogické bytosti, které tu někoho v průběhu času unesou, jindy třesou barákem a nádobím, tu někoho opálí v temné noci, pár lidem vhodí do hlavy nejasnou myšlenku, jež jim rozvrací rodiny a chybět nemohou tajemně poletující světélka. Zkrátka canc, co shrnuje většinu populárních nesmyslů, které s sebou víra v ufounské manévry na Zemi nese, a jenž se vůbec nezajímá o logiku, která by za tím mohla být. Někdo by mohl namítnout, že např. nezahrnul kruhy v obilí, tudíž "tak lacinej zase nebyl", jenže chyba - ony se ty kruhy proslavily až v roce 1978 - o rok to minul, zatracená smůla. Jinak by tam jistě byly. Vzpomenu-li si na moudré, trpělivé a hrozivé mlčení monolitu z Vesmírné odysey, tak mi jsou emzáci, co akorát pípají, jednou komunikují kódem (btw - je zajímavé, že mají stejnou soustavu souřadnou jako lidé), jindy telemlžením a mají velké oči na zjevně přesvětlené planetě, dvojnásob nesympatičtí. Nu a hlavní hrdina, který postupně přijde o svůj tvar a zůstane mu pouze TVAR... stal se beztvarým. Nebýt jeho rodiny, jdu s hodnocením ještě níž. Protože bez ní jde o nesmyslný sled trikových sekvencí, jež mají jen o něco větší nárok na označení za umění než světelné efekty na lepší diskotéce. Slabé **. (04.10.2010)