Blízká setkání třetího druhu

V roku 1977, dva roky potom, čo Steven Spielberg natočil žraločí horror "Čeľuste", sa vrhol tento mladý, talentovaný, americký filmár na snímok "Blízke stretnutie tretieho druhu". Odviedol dobrú prácu a začal smerovať medzi špičku hollywoodskych režisérov. Na svoju dobu to bol veľmi kvalitný sci-fi film, ktorý sa stal kinohitom. Ja som ho prvý krát videl pomerne neskoro, asi tak pred dvoma rokmi, dokonca som si nedávno prečítal aj literárny prepis tohto titulu. Uznávam, že v roku 1977 to bola pecka, avšak z pohľadu súčasného diváka to už pôsobí dosť jednoduchým a zastaraným dojmom. *** (10.10.2019)

Můj první bombastický sci-fi film viděný v kině. Po letech mi nevadila dotáčka vnitřku mimozemské lodi, kterou nové trikové možnosti ukázaly v úžasně snové kráse. Zaskočilo mě však, že tvůrci podlehli tlaku ochranářů a vystřihli z filmu jednu z výborných scén. R.Dreyfuss v ní podlehne vidění tajemné hory a v obývacím pokoji ji vytvoří z kamenů, rostlin a mladých stromků - vše navozí ze zahrady. Jako v extázi buduje se zápalem místo, kde dojde k setkání třetího druhu. Devastace přírody se však ochranářům nelíbila, a proto z filmu zmizela. Nevím však, zda poslední verze vydaná na DVD ji opět neobsahuje, ale moc tomu nevěřím. (12.03.2011)

Ve své době možná pecka, ale dnes už jen ultimátní nuda s naprosto prázdným scénářem. ***Pozor spoiler*** První půlku v podstatě jen sledjuete vyšinutého chlapa, jak staví horu z odpadků, ve druhé pak už jen všichni někam blbě čumí. Na poli sci-fi tuctovka, vedle ostatních Spielbergových filmů naprostý outsider. (14.08.2006)

(1001) "Oh, it's waterproof, it still works!" Film jsem poprvé viděla u babičky na prázdninách a pamatuji si, jak jsme potom se sestrou a sestřenicí komunikovaly pomocí xylofonu a během stanování na zahradě po sobě pořvávaly: "Pojď si hrát dveřmi!" To je konec nostalgického okénka. Na filmu oceňuji to, jak široký a epický záběr má, kolik postav svádí dohromady, kolik linek v průběhu slétá, kolik triků to všechno dotváří a jak PŘIROZENĚ to působí! Civilní přístup přes lidské postavy, jejich vztahy a emoce, nikoliv žádná pomatená exhibice naplněná scénářovým prázdnem a pózujícími modely a manekýnkami. A takových krásných her se světly a stíny! I dneska skáču nadšením jako malé děcko, když s Dreyfussem laškují světla při bloudivé noční cestě pustinou. A obraz, kdy Dreyfuss háže cihly oknem do kuchyně by měl speciálně být vyhlášen nějakým významně významným obrazem. Já tedy Spielberga nemám ráda, mám najednou dojem, že by to mělo být řečeno, ale tenhle film je dokonalý. Spolu s Červeným trpaslíkem (epizoda Výměna těl) také definoval můj vztah k bramborové kaši. (15.02.2015)

Nevhodné pro výchovu dětí, neboť ty pak můžou lehce nabýt dojmu, že stavění mohyl z kaše je u večeře přirozené.. V 70. a 80. letech byly údajně Blízká setkání třetího druhu spolu s filmy Starman a Zámotek považovány ufology a vědci zkoumajícími možnou existenci jiných civilizací ve vesmíru za stěžejní díla připravující lidstvo na přílet mírumilovných mimozemšťanů na naši planetu. A vida, uběhlo pár let, zelení mužíčci nikde a tak to někdy ti samí tvůrci (Válka světů), někdy blázniví jiní (Den nezávislosti), začali hrát na poněkud temnější strunu. Spielberg nasliboval tajuplným úvodem s letkou Avengerů velký zážitek, aby mě nakonec uspokojil až audio rozkoší v samém závěru. Nemůžu si pomoci, ale podobná Cameronova Propast bylo o několik oholených vousů Richarda Dreyfusse lepší.. (01.09.2008)