Tajuplný ostrov

I když jsem to za komunistů neviděl, dávám 4 hvězdy. Vím, že to stálo asi jen pár babek, dialogy jsou strašný a je tam spousta nelogičností a slepejch míst, ale ten ostrov byl skvělej. Asi po roce, co jsem si koupil v trafice dýfka jsem se odhodlal to skouknout a příjemně mě to překvapilo a jsem přesvědčen, že bych dával 5 hvězd, kdybych to býval viděl za kómů jako teenager. Ostrov má kouzlo, z některých lokací šel až "mráz po zádech", některé samozřejmě stály za starou bačkoru, ale přesto.... Omar a hudba nemá chybu. Normálně mě dostalo, že se to všechno vyjasnilo až v úplném závěru seriálu a to cca v posledních 10 minutách. Knihu jsem nečetl a normálně ted jdu si jí přečíst abych to mohl porovnat. (15.06.2010)

Neovplyvnený nostalgiou, ani som nečítal knižku tohto skvelého spisovateľa...musím povedať, že ma seriál nenadchol. Obsahuje veľa technických i iných nepresností, hluché dejové pasáže, náhle skoky v deji bez akéhokoľvek vysvetlenia, miestami nejapné dialógy, skrátka slabší scenár i réžia. A tá "super" titulná pieseň, ktorá je tak všetkými ospevovaná, nie je síce zlá, ale počúvať ju pri uvodných titulkách, pri záverečných titulkách a v každom jednom dieli aspoň 5-6 krát, skrátka riadne sa mi zhnusila. Inak, ostatná filmová hudba v seriáli absentuje, a na nudné pasáže by jej teda trebalo ako soli, takisto vyšperkovat pár akčných scén, ktoré sa sem-tam vyskytnú. Kvitujem pokus o dobrodružnost (čo sa aj celkom darilo) a pokus o sci-fi (Nemo a Nautilus, ale to už pokrivkáva), zato pokus o tajomno v dnešnej dobe absolútne prepadá. P.S.: Po druhom zhliadnutí zvyšujem hodnotenie. Zmienené negatíva síce ostali, ale kompenzuje to celková dobrodružnosť, dobrá atmosféra a tiež podarené intro/outro seriálu, ktorého obrázky pravdepodobne pochádzajú z ilustrácií prvých verneových knižiek. (14.09.2019)

Verne, to je moje dětství a mládí a dodnes občas rád sáhnu po nějaký verneovce. Tak jako jeho romány nesmí chybět v mojí knihovně, tak ani filmové adaptace jeho děl nesmí chybět v mé diskotéce. Bohužel se ale o filmových adaptacích jeho románů většinou nedá říct nic pozitivního s výjimkou výborných českých adaptacích např. Vynález skázy nebo Ocelové město. Ocenění jistě zaslouží i vynikající parodie Tajemství hradu v Karpatech. Tajuplný ostrov patří k jeho nejlepším románům, ale tento filmový přepis za moc nestojí. Nepochopil jsem, proč ze začátku se autor poměrně věrně drží předlohy, aby pak sklouzl do naprostých nesmyslů, kdy např. kapitán Nemo společně se svými lidmi v podmořské bedně zachraňují Cyruse. Mimochodem podle románu byl kapitán Nemo v tu dobu na ostrově už naprosto sám, zbyl jako jediný z posádky Nautila. Román je zajímavý právě proto, že společně s romány Dvacettisíc mil pod mořem a Děti kapitána Granta tvoří jakousi trilogii, která se uzavírá právě na Tajuplném ostrově. To však režisérovi asi nic neříká, když si začínal vymýšlet ptákoviny a tím seriál naprosto znehodnotil. Robbiho, který psal obsah v úvodu musím upřesnit. Nejedná se o šestici mužů, kteří uprchli balónem, nýbrž jich bylo pouze pět, pokud za muže nepočítá i psa. Šestý přibyl až po nějaké době na ostrově. Takže celkový dojem ze seriálu je spíše rozpačitý, někdy až směšný. To když např. v závěru seriálu při zpovědi kapitána Nema ukazuje obrázky z bojů v Indii. Jsou to totiž ilustrace k francouzskému románu Hrdinnný kapitán Korkorán od Alfréda Assolanta. To bylo hodně směšné a hodně ubohé. (09.07.2012)

Seriál zhlédnut celý. Jako jeden z mála (jak si tak čtu komentáře pode mnou) tento seriál nebudu hodnotit podle míry nostalgie, protože na tomto jsem nevyrůstal a viděl jsem jej až teď, celých 37 let poté, co byl tento seriál natočen. A co můžu s potěšením říct, je hlavně fakt, že Tajuplný ostrov má vzestupnou tendenci. První díl mě opravdu nebavil, druhý byl nevýrazný… ale pak se něco zlomilo a já jsem to prostě nevydržel a v jednom dni jsem si pustil všechny další díly pěkně za sebou. A jsem rád, že jsem tomuto povedenému dílku dal tu možnost a nehodnotil jsem ho po dvou prvních dílech, protože to by se mé hodnocení pohybovalo okolo dvou hvězd. Příběh se totiž začal parádně rozvíjet, k postavám jsem si vybudoval nějaký vztah a pak už to šlo ráz na ráz. Sice mě trošku zaskočil fakt, že i když je to postavené na charakteru kapitána Nema, tak jeho představitel je na obrazovce cca. hodinu čistého času, ale pak jsem si uvědomil, že tenkrát byl Omar Sharif asi velká hvězda, takže si to mohli dovolit. Nicméně co mě opravdu nezklamalo a co si budu ještě dlouho pamatovat, byla ta krásná a skvělá hudba. O kostýmech či efektech raději pomlčím, protože to už tenkrát muselo vyvolávat spíše úsměv na rtech než úžas a dodám, že srovnání se Ztracenými není tak úplně od věci (samozřejmě to myslím tak, že si tvůrci Ztracených pár věcí vypůjčili z tohoto seriálu). Hlavně díky poslední epizodě můžu dát čisté čtyři hvězdy. (05.10.2010)

Z tohoto seriálového Tajuplného ostrova nedýchalo tolik dobdružství, neznáma a tajemství jako z knížky. Tu jsem tajně znovu a znovu četl pod lavicí, protože mě bylo úplně jedno jak se množí berušky, netoužil jsem řešit rovnici o jedné neznámé a už vůbec mě nezajímalo co se stane když se sloučí kyselina sýrová s kyselinou nesýrovou. Měl jsem svůj svět, svět patnáctiletého kapitána, co sní o cestě kolem světa za 80 dní, letí pět neděl v baloně a s dětmi kapitána Granta tráví dva roky prázdnin na tajuplném ostrově a nakonec zamíří s kapitánem Nemem 20 tisíc mil pod moře abych společně naplánovali Cestu na měsíc. Ono je to vlastně jedno, zda je to seriál, film nebo knížka, protože romány a příběhy od pana Julea Verna nemám uložený jen tak někde na poličce v knihovně, mám je totiž navždy uložený ve svým srdci. (27.12.2008)