Česko,
1994, 100 min
Režie:
Milan ŠteindlerScénář:
Halina PawlowskáKamera:
Jiří Krejčík ml.Hudba:
Petr UlrychHrají:
Ivana Chýlková, Franciszek Pieczka, Alena Vránová, Barbora Hrzánová, Dagmar Edwards, Tereza Brodská, Tomáš Hanák, Miroslav Etzler, Szidi Tobias (více)Obsahy(1)
Úspěšná a divácky oblíbená hořkosladká komedie o životě, v níž hlavní roli hraje láska, odvaha, smích i smrt. Film vznikl podle scénáře Haliny Pawlowské, která tu čerpala inspiraci ze svého vlastního rodinného zázemí. Autorka v něm s humorem a ironií sobě vlastní, ale i s pochopením a soucitem vzpomíná na svého otce a další svérázné a zemité příbuzné, pocházející ze Zakarpatské Ukrajiny, na své mládí a s ním spojené nešťastné lásky a ztracené iluze. Vše na příběhu Olgy, jejích přátel, rodiny a vrstevníků, odehrávajícím se v průběhu dvaceti let, které prožívalo Československo po ruské okupaci. Peripetie hrdinů jsou nahlíženy s ironií a humorným nadhledem. Střídají se zde bouřlivé komediální situace se slzami. Hrdinové této komedie však už ví, že nepodlehnout, nevzdávat se, mít rád a nezapomenout se smát je platné a dobré… (Česká televize)
(více)Zajímavosti (15)
- Režisér Milan Šteindler vzpomínal na inspiraci pro postavu otce (Franciszek Pieczka): "Předlohou byl tatínek Haliny Pawlowské a já nezapomenu, když jsme u nich pracovali, jak se vždycky otevřely dveře, její tatínek mlčky vešel, na stříbrném tácku nesl tři panáky vodečky, talířek s nějakou zakuskou, klobáskou nebo tak něčím, mlčky jsme to do sebe lupli, protože on nechtěl rušit, proto nemluvil, pokývali jsme, jako že si rozumíme, a on zase mlčky odešel." (NIRO)
- Kvůli dobovým rekvizitám a některým scénám, zasazeným do odlehlých lokací, patřil snímek ve své době mezi relativně drahé. Jednoho dne tedy zcela jednoduše došly peníze. Milan Šteindler: "Rok jsme čekali, než se našel další partner, který nám pomohl film dokončit. Zimní ukrainské scény, které se původně měly točit přímo na Zakarpatí a posléze na Oravě, se tak točily ve třicetistupňovém vedru kousek za Barrandovem na skládce, kterou jsme natřeli nabílo a pokryli bílou geotextilií." (NIRO)
- Název filmu byl vybrán podle stejnojmenné písníčky Petra Ulrycha, ta vyšla na hudebním nosiči v roce 1999. (sator)
- V roce 1996 vyšla stejnojmenná kniha Haliny Pawlowské. (sator)
- Filmová Ukrajina se točila na Slovensku ve skanzenu Zuberec. (sator)
- Dáša (Tereza Brodská) má v bytě sovětský televizor Rubin C714D z roku 1976. Jednalo se o jeden z prvních barevných přijímačů v Československu. (sator)
- Když policisté pod falešnou záminkou zadrží cestovní pas Olgy (Ivana Chýlková), ztropí Hakunděk (Franciszek Pieczka) scénu, že bez něj se už Olga nedostane na Západ. S cestovními doklady to bylo ale složitější, existovaly tři typy: pas do socialistických zemí, pas do socialistických zemí a Jugoslávie, a pas do kapitalistických (západních) zemí. Na pas nebyl nárok, člověk si mohl požádat, ale běžné bylo jeho zamítnutí, a to přesto, že ČSSR signovala Helsinskou deklaraci, která obsahovala právo občana svobodně cestovat. Další krok k cestě na Západ byla žádost o povolení výjezdu, nutné často bylo pozvání někoho z valutové ciziny, žádost schvaloval zaměstnavatel, případně škola, dále domovní důvěrník. Dalším krokem byla žádost u banky o přidělení kapitalistických deviz. Tato žádost byla často zamítnuta. (sator)
- Závěr filmu, kdy se auto vznese nad horským údolím, je odkazem na film Thelma a Louise (1991), kde je podobná scéna. (sator)
- Rodina Hakunděkových (Ivana Chýlková, Franciszek Pieczka, Alena Vránová) bydlí na adrese Řeznická 1486/5 na Novém Městě v Praze. (sator)
- Podivín (Radomil Uhlíř) má maďarský kazetový magnetofon BRG MK27 vyráběný v roce 1980. (sator)
- Ve filmu zazní, že rodina, o které pojednává autobiografický scénář Haliny Pawlovské, se jmenovala původně Hakundáková. Matka Olgy (Ivana Chýlková) byla ovšem učitelka a z pochopitelných důvodů se nechala raději přejmenovat na neutrálnější „Hakunděková“. V cyklu Tajemství rodu (od r. 2012) v epizodě Halina Pawlowská (2013) Halina prozrazuje své pravé rodové jméno, a to je Kločurak. Ve skutečnosti se její otec nechal přejmenovat na „Kločurek“. Na Ukrajině je jméno Kločurak a rodina Pawlovské uctívána, protože je spojena s bojem za svobodu Ukrajiny. (sator)
- Film byl vybrán jako zástupce českého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1995. (orkadimenza)
- Filmové jméno Renaty Beccerové je zároveň hereččinou civilní přezdívkou, která vznikla z prvních písmen jejího jména a přijmení. (sator)
- Básnička z filmu zní: " Jsem trapná, jsem trapná, jsem trapná. Jednou z těch trapasů umřu a zakopaj mě pod černou zem a tam s kostlivcema budu si vyprávět, co do hrobu mě sklátilo. Hloupý řeči, úsměv v křeči. Bolení břicha, výkřik do ticha. Prohraná sázka a beznadějná láska, Křivý nohy, špatná pleť a dlouhej nos. Jednou z těch trapasů umřu a zakopaj mě pod černou zem a tam s kostlivcema si budu povídat, co do hrobu mě sklátilo. A budu trapná, budu trapná, budu trapná." (sator)
- Milan Šteindler nevěděl, koho obsadit do role slizkého estébáka, a aby nikoho neurazil, tak si ji zahrál sám. (korbitch22)