Zardoz

„Rád by som zomrel. Ale som nesmrteľný.“ WTF??? Jeden z najabsurdnejších filmov 70. rokov. Pri hláške „penis je zlo“ som skoro spadol zo stoličky a to bol iba začiatok. Hneď nato priklusal Sean Connery s vrkočom a v riadne nadutých červených slipoch, z pochmúrneho neba začali zlietať obrovské kamenné hlavy a ku koncu som si už necítil mozog. Túto kurióznu príšernosť, ktorá je v podstate až nepozerateľná, obskúrne nakrútil John Boorman a to len dva roky po hixploitaton klasike Vyslobodenie. Strašne rád by som videl, ako sa Connery tváril, sediac v kine na slávnostnej premiére. Byť na jeho mieste, seriózne by som sa za Zardoza hanbil. Bolo to TAK zlé, že už to ani nebolo zábavné. Ale priznám sa, že posledná „časová“ minúta mi vyvolala zimomriavky. Prečítal som si zaujímavosti k tomuto filmu a ak je tá o tom, že Boorman počas nakrúcania bral drogy pravdivá, potom to už chápem. (30.04.2017)

Zardoz je jeden z těch filmů, o kterých každý ví, ale málokdo mu je ochotný věnovat skoro dvě hodiny času. Dává to smysl, protože je nevyhnutelné se v té postapokalyptické drogové halucinaci ztratit. Zároveň to ale není pitomý film a jeho svéráznost nezapře schopné tvůrce, kteří ozkoušeli tuhle slepou větev kinematografie. Neuspěli, neselhali, rozhodně dosáhli, co říct jiného, jedinečného estetického zážitku. (25.03.2017)

Nehodnotím, protože opravdu nemám ponětí jak. Ale nedá mi to se nepozastavit, tahle zvláštní vize si výsměch určitě nezaslouží. Myšlenkově film brouzdá po všech koutech, od citací k starověkým říším se tam posléze drmolí cosi z Karla Marxe a dokopeme se až k naivním antifašistickým (či naopak?) zkazkám o nadřazenosti, vybere si každý. Umím si představit neobyčejně zajímavou předlohu plnou hodnotných připomínek, jenže tahle verze vše zkoušejícího režiséra Boormana (nepatřím k fandům Excaliburu) není příliš ke koukání. Respektive, zásluhou snové a syrové atmosféry působí snímek odtažitě a chladně, zdaleka však ne tak étericky jako zmiňovaný Excalibur. Hodně zabíjí i vyloženě humusoidní kostýmy (jsou k smíchu), jejichž hlavní nositel Sean Connery hraje zvláštní a nejasnou postavu, s níž si zřejmě sám nevěděl rady. Rady si neví nikdo, několik vtipných zastavení zůstáne nevyužitých, protože se po chvilce zase nahodí kamenná vážnost. A detaily, jako třeba nesmírně elegantní vysvětlení pojmu Zardoz, mě nevytrhnou. Nevím, co s tím. Blábol nebo chytrá vize...? (06.08.2010)

Jsem už příliš stará na to, abych někomu chtěla nalhávat, že jsem koukala na film kvůli jeho (tehdy) novátorskému přístupu ke sci-fi žánru. Nikoli. Film jsem si koupila a koukala na něj ze zvědavosti a především kvůli Connerymu. Celkem jsem se těšila, že v tom neotřelém oblečku alá červené pampersky s kšandičkama bude vypadat "šik", nicméně děj se ukázal natolik plný jinotajů, že jsem si ty pampersky nakonec nestihla ani pořádně prohlédnout a byl konec. Ale protože jsem dávala pozor, tak mohu s pýchou prohlásit, že jsem to nakonec celé bez potíží pochopila. ;-) (14.11.2008)

V roce 2008 jsem dal 5 hvězd. Nyní viděno v den úmrtí Seana Conneryho. Po geniálním úvodu, kdy nám Arthur Frey sdělí, že vše stvořil pro svou zábavu, sledujeme čím dál trýznivější a nudnější slátaninu, kterou propojují červené trenýrky zesnulého. Blýskne se na lepší časy při setkání s Arthurem Freyem (celá ta linka je genitální) a pak už jen temno. (06.11.2020)