Jako letní sníh - Život J. A. Komenského
Like Summer Snow
Režie:
Lubomír HlavsaScénář:
Martin FahrnerKamera:
Pavel KoppHrají:
Alois Švehlík, David Švehlík, Igor Bareš, Vladimír Javorský, Jenovéfa Boková, Marika Šoposká, Kristýna Janáčková, Milena Steinmasslová, Luboš Veselý (více)Obsahy(1)
Dokudrama Jako letní sníh mapuje životní příběh Jana Amose Komenského, který se stal kvůli svým přesvědčením a názorům patrně nejznámějším českým vyhnancem. Většinu života strávil mimo svou vlast, ale přesto svými jedinečnými myšlenkami, které zaznamenal v téměř 200 knihách a spisů, zásadně předběhl svoji dobu a ovlivnil celý svět. Film se natáčel v České republice, ale také v těch místech Evropy, ve kterých jsou nejpatrnější stopy působení Jana Amose, tedy také v Maďarsku, kde se mu podařilo vytvořit životaschopný model výuky pod heslem „škola hrou“. Příběh Komenského rámuje jeho rozhovor s malířem Rembrandtem, který kreslil jeho podobiznu. Na základě jejich rozhovoru se před námi odvíjejí jednotlivé epizody Komenského života. Ukazují, že Komenský byl nejenom nesmírně plodným autorem a skvělým myslitelem, ale také člověkem z masa a kostí, člověka láskyplného, sužovaného osobními tragédiemi i tehdejším překotným vývojem evropské společnosti. Ve ztvárnění hlavní role se vystřídají Alois a David Švehlíkovi. Významnou roli si zahraje také Vladimír Javorský nebo Igor Bareš, který ztvárnil malíře Rembrandta. Literární odkaz Jana Amose Komenského je velmi obsáhlý a různorodý. Psal latinsky i bohatou a působivou češtinou. Tvořil spisy encyklopedické a jeho ideálem byla vševěda, objímající veškeré tehdejší vědění, zanechal však také díla teologická i teosofická, hymnologická i hymnografická či všenápravná (výchovná, ale přesahující rámec didaktiky). Do obecného povědomí se zapsal také jako autor nejslavnějšího česky psaného díla 17. století s názvem "Labyrint světa a ráj srdce". Režie filmu se ujal Lubomír Hlavsa, známý filmem Poslední útěk Jeronýma Pražského, anebo Jan Hus: Cesta bez návratu. Film vznikl v koprodukci České televize a společnosti Vistafilm. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (77)
Není zvykem, abych se setkával s dokudramatem, navíc na České televizi. O to zajímavější byl tento film, jehož pravidla dokumentu, ale i televizního dramatu, jsem chvíli zpracovával. Odpovědí Vám ale bude mnoho zajímavých informací, krásné herecké výkony a perfektně vybroušené dialogy, které je radost poslouchat od začátku do konce. Navíc musím říct, že táta a syn Švehlíkovi pro roli Jana Ámose Komenského staršího a mladšího, byla naprosto perfektní volba. Stejně tak, jako odvyprávění života Komenského v podobě setkání Jana Ámose s Rembrandtem, které je teoretické, ale o to zajímavěji jejich diskuze zní. Igor Bareš a Alois Švehlík naprosto excelovali a musím říct, že jsem si některé scény po shlédnutí musel pustit ještě jednou. Jestli je nějaké doku-drama vzorové, tak pak je to tento kousek s názvem Jako letní sníh. Ten závěr, ten mi stále rezonuje v mysli. Krásná práce a já děkuji za sesumírování života Jana Ámose Komenského. Doufám, že takové příběhy budou pouštět učitelky dějepisu na základkách současnosti, co bych za podobné příběhy tenkrát dal... ()
„A není na tom světě k spomožení, naděje žádná“. Ťažký stredovek, protihabsburské nálady. Sú horizonty, za ktoré nikdy nedovidíme. Bez Boha by bol svet miestom, kde by som nechcel a ani nevedel žiť! Komenského životné múdra podané výborným spôsobom. Nadchlo ma stvárnenie Komenského Švehlíkovcami a ani Rembrandt v osobe Igora Bareša nezaostával. „Naděje není přelud.“ ()
Komenský byl frajer, takže jsem tenhle film musel vidět. I autoři snímku se snaží předvíst, jaký byl Učitel národů borec, ale jejich jakási hra na Hollywood je tu tedy někdy dost strašná. Máme tu vymyšlený příběh inspirovaný realitou, ve kterém se Komenský setká s Rembrandtem (který ho ve skutečnosti možná namaloval, ale není to potvrzené, na skutečném obraze nemusí být Komenský a ani ten obraz nemusí být namalován Rembrandtem) a během malování se ti dva spřátelí, protože malíř zjistí, jaký je ten náš "Comenius" týpek. Tohle působí dost vyumělkovaně, ať už jde o vcelku rychlé spřátelení po nevěrohodný konflikt mezi nimi, který nesměl chybět. Zajímavější je skutečný životopis Komenského, ze kterého si autoři vybírají především ty dramatické chvíle. To je hodně fajn, jenom se autoři rozhodli kromě několika slušně brutálních scén dát do akčních scén i velmi trapné zpomalovačky. Občas to skoro působí jako nějaká indická telenovela. Taky mně docela vadilo několik nadpřirozených aspektů (různé vize, které se naplní...). Nepříliš vyvedený televizní film, který měl nejspíš větší ambice, ale spíš působí často dost hloupě. Na druhou stranu je to aspoň příjemně edukativní a hrají tam fajn herci. (5/10) ()
Beriem, ze cesky film je plus samo o sebe a preto aj ta 1*. Ale takto ucelovo zhovadit dejiny je predsa len jemne iritujuce. Posolstvo spracovania je natolko klise, ze sa clovek nestaci cudovat, ze takato blbeckovska uroven ludom nijako nevadi; keby ovsem film ukazal pravdivy zivot dakeho svatca katolickej cirkvi z tej doby, tak by tu vsade stalo ze 'to aka agitka'. Jak za bolsevika sa ludom vtlkaju obrazy typu "katolicky mnich plny nenavisti pali ucebnice", alebo "chudak reformovany brat sa snazi spasit svet a zla katolicka cirkev mu v tom brani" a podobne nezmysly. Prave katolicka cirkev sa od nepamati starala o zachovanie zivota chudaka, sirenie literatury a vyuku najbiednejsich, ved je toho vsade milion historickych faktov, dokumentov, knih, zivotopisov svatych atd. - no ale to nie je tak popularne vsakano. Postkomunisticka skola, ako su zli prave katolici, sa nadalej velice dobre predava. Povinna demagogia o boji katolickej cirkvi a Kopernika je tu dotiahnuta do dokonalosti - len je kuriozne tvrdenie o neucenosti katolickej cirkvi, ked prave vedci ako sam Kopernik, boli katolicki ucenci a knazi - a ze v radoch kolegov sa nasli satanasi, ktori im priali smrt, to nema nic spolocne s cirkvou, ale s pokazenostou ludskou. Nech sa paci, precitat si o "reformatoroch" ci skor deformatoroch, co chceli "menit svet" a preco Hitler staval prave na proti-ludskych tezach Martina Lutera. Dokola poukazovat na fakt, ze aj v cirkvi su satani, co ucenie o laske k Bohu a cloveku otocia na vrazdenie, je ako ucit autoskolu pobytom na pitevni, kde lezia mrtvoly autonehod. Ale jedno sa autorom filmu predsa len podarilo, aj ked neumyselne: v snahe poukazat na obrovskeho ducha JAKeho, vykreslili jeho "Bohom inspirovanu snahu globalne vylepsit svet"; kazdy co len trocha zorientovany veriaci krestan pozna tuto demagogiu, ked clovek vykrvaca snahou po Bohu globalne korigovat svet: svet sa totiz meni od seba sameho a sirenim lasky a pokoja vo svojom bezprostrednom okoli, a nie vydavanim knih, podla ktorych sa nasledne bude riadit svet. Taku knihu totiz uz napisal sam Boh a ludia ju veselo ignoruju, cize jednoduchou uvahou mozno dospiet k poznaniu, ze len hodne pomyleny a pysny clovek moze chciet vytvorit dielo este dokonalejsie nez Biblia, podla ktoreho ludia budu dokonale zit. Dalsi fakt, ktory autori zrejme nechceli takto vykreslit je, ze pan JAKy priviedol do hrobu dve manzelky, kedze ich tahal ako spinave pradlo po Europe a komplet ignoroval nielen ich manzelske ale i celkom zakladne ludske potreby, ako jedlo, zdravie ci zazemie a bezpecie. Zamerany sam na svoju pomyselnu dokonalost poznania na plnej ciare zlyhal ako manzel aj ako otec. Tie "suprove myslienky" zaznievajuce ustami JAKeho, su komplet vykopirovane z beznych kazni beznych katolickych kazatelov, staci si pustit napr. prednasky Vojtecha Kodeta alebo Mariana Kuffu a clovek nemusi pocuvat ten reformatorsky patos. Za mna 1*, kedze je to cesky film a nerad davam "odpad" na domacu tvorbu. Film nepriniesol nic nove, len vykreslil JAKeho ako obet katolickej cirkvi, na pozadi polovnickej latiny o Habsburgoch. () (méně) (více)
Jediným kladem filmu je podmanivý vizuál a výborně "chycená" role Mikuláše Drabíka. Všechno ostatní v něm ale zoufale nefunguje. Neodpovídají mnohé historické údaje ani reálie, mnohdy skutečně zásadně. Pravděpodobně do značné míry ještě dřevěnou Strážnici začátku 17. století fakt nelze natáčet v kulisách Paříže 14. století. Prakticky totéž platí do značné míry i o Lešně. Ve filmu ze 17. století opravdu nemají co dělat okna z 19. století. To už by tam rovnou mohly jezdit parní lokomotivy (zajímavé je, že v Rembrandtově ateliéru to mají + - správně, všude jinde špatně). Také truhlu s christogramem IHS mohl mít Komenský v majetku pouze dosti obtížně. Že Komenský koupil Koperníkův spis je pravda, že byl celý život odpůrcem jeho teorie a to právě s poukazem na Bibli, ovšem také. Tahle skutečnost mimochodem mohla posloužit vysvětlení "jak to Komenský s tou láskou ke knihám a vedení minil" daleko lépe než melodramatické znějící proklamace. To by ale nejprve museli tvůrci o Janu Amosovi vědět o něco víc než jen to, co se dá dočíst na Wikipedii... To všechno jsou ale vlastně jen drobnosti, byť mě jako historika umění velmi dráždí. Zásadní problém je v tom, že film Komenského představuje především jako jakéhosi naivního snílka. Přitom šlo ve skutečnosti o jednoho z největších myslitelů své doby. Jeho pedagogiku už tehdy respektovali i Jezuité. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků, dostával nabídky doslova z celé Evropy... Taky Rembrandt, který se do toho příběhu dostal takřka omylem (teorie z roku 2006, podle níž je známý "portrét starého muže" portrétem Komenského, nebyla odbornou veřejností přijata a sám její autor dnes o věci hovoří s podstatně menší jistotou), je tu ztvárněn jako povrchní milovník vína a žen... Jejich vzájemný dialog a vlastně všechny dialogy ve filmu jsou neuvěřitelně jalové a šíleně šustí papírem. Jakousi sílu a uvěřitelnost rozhovor obou mužů dostane až v posledních 15 minutách, to ale na dobrý film vážně nestačí... Já vcelku chápu, že Česká Televize nemá peníze na to, aby natočila slušný historický film, proč tedy u všech kozlů za stejné peníze nenatočila kvalitní dokument? Klidně i s hranými pasážemi? Jistě by zbylo něco i na historiky a další odborné poradce, kteří při natáčení tohoto "dokumentárního dramatu" zjevně naprosto chyběli... Celkový dojem: 60% ()
Galerie (29)
Zajímavosti (3)
- Natáčení probíhalo na hradě Sovinec a Buchlov. Větrný mlýn se nachází v Rymicích. (SONY_)
- Historicky není prokázáno, že by se Rembrandt s Komenským setkal nebo ho portrétoval. Obraz, který je vidět ve filmu opravdu namaloval Rembrandt a jmenuje se „Portrét starého muže“ nebo „Portrét rabína“. Podle znalců byl namalován v roce 1664 nebo 1665 a z největší pravděpodobností opravdu znázorňuje Komenského. (xisp)
- Asi nejznámější portrét Komenského namaloval v roce 1641 Rembrandtův žák Jürgen Ovens. Tento portrét je vystaven v muzeu J. A. Komenského v Naardenu. (xisp)
Reklama