The Coffin House
VOD (1)
Obsahy(2)
Maňásková hříčka Jana Švankmajera na staré téma: když se dva hádají, třetí se směje. Jan Švankmajer využil tradiční lidové maňáskové hříčky k tomu, aby natočil v roce 1966 první autorský film na staré známé téma, že když se dva hádají, třetí se směje. Ve filmu vystupují tradiční loutky Kašpara a Paňáci, nechybí zde ani živé morče a nezbytné rekvizity jako palička a rakev. Závěr filmu přerůstá tradiční pouťový rámec, zobecňuje vztah Kašpara a Paňáci na vztah lidí vůbec a z maňáskového divadla se náhle stává tento svět. (Česká televize)
(více)Recenze (52)
Úžasná věc plná neodolatelné švankmajerovské poetiky a krásné hudby Zdeňka Lišky. Už jenom ten název - rakvičkárna - jaké nádherné slovo, jaký okouzlující neologismus! Coby bývalý majitel morčete a velký fanda Švankmajerovy filmové tvorby nemohu než tomuto krátkému filmu vyznat svůj nejhlubší obdiv. Naprosto mistrný filmový kousek. ()
Bábkové psycho alá Švankmajer o dvoch bojovných lutkách a jednej rakvičke. V rakvičke je miesto iba pre jedneho. Pre tento krát mi Liškov audiodoprovod celkom do diania šmakoval, ale tak ako aj pri Historii Naturae štýl mi jeednoducho nesadol. Vôbec som nechápal co tím chtěl básník říci, ale dopozerať sa to dá. ()
Stručná Švankmajerova sonda do lidských vztahů vedoucích k oboustrané destrukci. Vše vyjádřeno formou loutkového divadla, prodchnuto jednotlivými odkazy (zvíře jako němý pozorovatel; samotná ničivost slov, kdy hřebík tlučený do rakve prochází nejdříve neživými ústy ženy na papíře a následně "živými" ústy šaška.....). Dovedené k absurdnosti. ()
Morčata moc nemusím a doma bych je určitě nechtěl, ale prý „dobře chutnaj…“. No nicméně hašteření těch dvou jsem si zpočátku užíval. Mělo to zajímavý děj, lehce morbidní humorné situace taky dokázaly rozesmát, ale ke konci už jsem se už tolik nebavil. Stupňující vzájemná nevraživost však měla něco do sebe. Znám lepší kousky tohoto autora, takže zůstanu u průměrného ohodnocení… ()
Dvě loutky se nemilosrdně řežou a morče pod nimi poklidně pojídá granule. Vlastním morčata a nedokážu si představit krásnější vystižení povahy těchto úžasných apatických tvorů, i když má ve filmu dost malou úlohu :) Švankmajer tentokrát využívá výtvarnou poetiku starých betlémů, kolotočů a loutkových divadel. Atmosféra jarmarku z toho kape, Kašpárka bych nechtěl potkat ve tmě. Švankmajerovská infantilní morbidita v nejčistší možné podobě a navíc asi vrchol všeho loutkářství. Snad jen vlastní příběh o kupcích byl trošku zdlouhavý a málo zajímavý, k tématu by se mi snad víc hodila jednoduchá nedějová animace (ke které má příběh ostatně blízko), určité nevýhody se ale dají odpustit díky brilantní výtvarné stránce, silně připomínající tématicky podobného a o něco méně zajímavého Žvahlava. ()
Galerie (6)
Photo © Krátký film Praha
Reklama