Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Přizpůsobivý nosič reklam Ťopka přespává v odstaveném vagónu, který je ovšem jednoho dne připojen k vlaku, jímž odjíždí na inspekční cestu generální inspektor drah Jiří Kokrhel. A tak se Ťopka bez vlastního přičinění stává černým pasažérem, a když je objeven a pronásledován, způsobí neplánovanou zastávku na malém, bezvýznamném nádražíčku v Mokré nad Soupravou. Místní přednosta stanice Anatol Jelen si však právě odskočil na zkoušku pěveckého sboru, čehož využije Ťopka. Oblékne se do jeho uniformy a začne se před přísným pohledem inspektora vydávat za přednostu. Jeho svérázné improvizace inspektora vyvádějí z míry, ale naštěstí je tu přednostova půvabná manželka Julie, která Ťopku kryje, aby pomohla nepřítomnému manželovi. Kvůli jeho chování se ale dostává do velmi obtížných situací. Kokrhel se do ženy zakouká a oslněn jejím půvabem přehlíží nejen Ťopkovu absolutní neschopnost a divoké improvizace, ale dokonce se rozhodne vyhovět přednostově žádosti o přeložení blíž ku Praze. Jenže v nejméně vhodnou chvíli se objeví skutečný přednosta stanice... (TV Nova)

(více)

Zajímavosti (27)

  • Ťopka (Vlasta Burian) bydlí v kupé ve vagónu na trase Hamburg–Bukurešť–Istanbul. Je to tedy jakýsi Orient express na německý způsob. Původní Orient expres, který před 2. sv. válkou vedl z Paříže do Istanbulu (některé Orient expresy měly různé trasy, ale nejznámější z románu „Vražda v Orient expresu“ vedla právě z Istanbulu do Francie), byly během let 1939 až 1945 pozastaveny a během této doby se o jakýsi německý Orient express pokoušela společnost Mitropa, která plánovala vlak z Berlína do Istanbulu, jenž by se časem mohl protáhnout až do města Hamburg. Cedule na vagónu tedy odkazuje na jakýsi plánovaný nacistický Orient expres. (Landauer)
  • Při hodnocení české filmové tvorby se zástupci filmového oboru, kteří se sešli u ministra obchodu protektorátní vlády Jaroslava Kratochvíla, pod něhož resort filmového průmyslu spadal, shodli, že se jedná o nejhorší snímek roku 1941. (raininface)
  • Nádraží v Mokré nad Soupravou je ve skutečnosti stanicí Praha-Jinonice. (HJ-FILIP)
  • Film se léta vysílal v televizi zkrácený, vůbec do něj nebyla zařazena třeba úvodní scéna v restauraci. Proto také replika dívky, které Ťopka (Vlasta Burian) prodává na stanici jízdenku, o jakémsi levném najedení, působí nesmyslně. (Robbi)
  • Při přijímání telegrafické zprávy odpověděl Vlasta Burian (Ťopka) v rytmu árie z Verdiho opery „Rigoletto (La donna è mobile)“. (Caesar1993)
  • Scéna, ve které Vlasta Burian (Ťopka) přijímá telegraf, je založena na osobní zkušenosti Jaroslava Marvana (Jiří Kokrhel), který se do podobné situace dostal na počátku 20. let, kdy pracoval jako poštmistr na Rutênia Subcarpáticai. Řekl o tom Burianovi, který to poté použil v tomto filmu. (Kulmon)
  • Necelé dva roky po natočení filmu spoločnosť, ktorá film natáčala a financovala, Brom-film, fakticky zanikla, lebo bol vydaný výnos ríšskeho protektora v Čechách a na Morave, na základe ktorého sa združili všetky filmové spoločnosti pod názov Kosmosfilm spol. s r.o. (Raccoon.city)
  • V roku 1998 obsadil film v televíznej ankete divákov o najpopulárnejšiu českú filmovú komédiu storočia s názvom "Anketa České televize a Týdeníku Televize Volíme veselohru století" 6.miesto. (Raccoon.city)
  • Film mal premiéru 12. apríla 1941, a to až v dvoch kinách, Blaník a Lucerna po dobu troch týždňov. (Raccoon.city)
  • Vo filme zaznejú dve piesne "Přednosta stanice" v podaní hlavnej postavy Vlasty Buriana, ktorý stvárnil čierneho pasažiera Ťopku, ktorá vyšla aj na platni v roku 1981 s názvom "Perličky stříbrného plátna" a "Pod okny na housle starý tulák hrál", ktorá zaznie v podaní mužského zboru pod vedením Antonína Zacpala (Anatol Jelen). (Raccoon.city)
  • Vo filme môžeme vidieť lokomotívy radu 310.0,1, prezývanú "Třistadesítka/Kafemlejnek", 354.0, prezývanú "Všudybylka/Pukl", 387.0, prezývanú "Mikádo", 456.010, ktorá bola americkej výroby, 464.023, prezývanú "Ušatá" a 524.0,2, prezývanú "Pětikolák". (Raccoon.city)
  • Situačná komédia bola natočená v rekordne krátkom čase v ateliéroch v Radliciach, pretože Barrandov a Hostivař obsadili Nemci. (Raccoon.city)
  • V roku 2014 si unikátny pohľad do zákulisia filmu Prednosta stanice prichystala Obrazáreň Špejchar v Želči u Tábora. Desiatky fotografií neznámeho, nedohľadného autora zapisujú vznik diela niekedy akoby zblízka, inokedy sa ponúka zdanie, že protagonisti ani netušili, že ich odniekiaľ zvečnil objektív fotoaparátu. Rodina známeho českého herca bola nútená nedávnu sériu 70 fotografií, ktoré opatrovali tri generácie, predať. Z toho 50 unikátnych snímok približujúcich naživo atmosféru natáčania nestarnúceho filmu. (Raccoon.city)
  • Počas natáčania zamestnanci železnice sem tam vylepšovali vzhľad vlaku, v ktorom Ťopka (Vlasta Burian) ako čierny pasažier cestoval, aby vyzeral čo najautentickejšie. (Raccoon.city)
  • Natáčania sa podľa dobových fotografií spoluzúčastnil prezident Emil Hácha po boku nacistických veliteľov. (Raccoon.city)
  • Keď Ťopka (Vlasta Burian) počíta: "... šesťdesiat osem, šesťdesiat deväť, šesťdesiat desať," vyznieva to humorne; ale napríklad v modernej francúzštine sa tak naozaj počíta: ... soixante-huit, soixante-neuf, soixante-dix ... - pretože "šesťdesiat desať" znamená vo Francúzsku "sedemdesiat". (Raccoon.city)
  • V roku 2018 malo premiéru divadelné predstavenie "Prednosta stanice" na motívy rovnomenného filmu v Nymburku Hálkovovím súborom. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama