Město bohů

Vynikající, ne úplně všedně odvyprávěná story z chudinské periferie Ria, kde se poctivost nevyplácí, z dětí jsou dospělí, zákon jako by nebyl, pouliční výstřely ze zbraní už vůbec nikoho nepřekvapí... Zkrátka pro mne dnešního středoevropana je tohle úplně jiná planeta (což je samozřejmě ten největší tahák, hlavně ty fakaní kriminálníci). Filmová bezvadnost. (10.09.2011)

Sice docela krutý a drsný, ale rozhodně zajímavý film. Je smutné pozorovat, že někde ve světě není nic neobvyklého, že dítě popadne zbraň a zastřelí někoho (z jakých důvodů to udělá, nemá cenu rozpitvávat). O tomto filmu už bylo dost řečeno, tak snad jen, že mě velice zaujala myšlenka neustálého koloběhu, z generace na generaci (to když ti "mladí" kluci nahradí ty "starší"). Omlouvám se uživatelům, ale musím hodnotit pouze 4*, k plnému počtu mi tu něco chybělo, nebo možná přebývalo. (12.03.2008)

FIlm, který podává neuvěřitelně drsným způsobem život v jedné z nejnebezpečnějších čtvrtí Rio de Janeira. Snímek je seskládán z mozaiky několika menších příběhů, které spolu nemají zdánlivě až tolik společného, ale dokonale se prolínají. Největším problémem Města bohů je, že z dětí se chtějí stát muži velmi brzy, ale ono se není co divit, když vyrůstají v prostředí svých "vzorů", kteří jsou vrazi, drogový dealeři a myslí si, že si můžou dělat co chtějí. Celým příběhem nás provází chlapec jménem Buscapé alias Racketa, který se také chtěl stát gangsterem, ale když viděl umírat nevinné, lidi co miloval a z jeho pokusu o přepadení vždy zůstali jen pokusy, tak se jeho jediným vysvobozím stal fotoaparát. Snímek byl nominován na čtyři Oscary včetně těch za nejlepší režii...... (18.12.2007)

Prostředí Rio de Janeira je proslulý svojí drsností a tenhle film to myslim vystihl skvěle. Už od dětství všichni kardou, zabíjej, berou drogy a připadá jim to normální, snad je ani nenapadne, že by to mohlo být jinak. Film je docela pěkně vyprávěný jednou postavou z filmu a postupně představí celý město a i když jsou v ději občasný posuny v čase, tak se divák vůbec neztratí, tady odvedl velký kus práce režisér nebo vlastně režiséři. Občas to sice bylo vyprávěný takovým vláčným tempem, ale tak dobře natočený, že to ani moc nevadilo. Ale to co se mi líbilo nejvíc, byla kamera, ta prostě neměla chybu, záběry ze všech možných i nemožných stran, různý rozostření atd, César Charlone je prostě machr a ani jeden záběr nevypustil. Hned za vynikající kamerou musim vyzdvihnout realisticky zahraný postavy a bylo úplně jednou jestli to je nějakej sedmiletej prcek nebo někdo o 40 let straší, prostě všichni do města dokonale zapadali a skoro to vypadalo, jak kdyby to byl dokument. Ale přesto všechno jsem po skončení filmu neměl úplně pětihvězdičkový pocit, takže "jenom" slabšich 5* (16.02.2006)

Tolik zastřelených dětí nemá ani čtvrtý Rambo, tak stylový vizuál nemá ani leckterý snímek hollywoodských klipařů a tak roztříštěnou vypravěcí linii nemá....snad nic :-) Cidade de Deus je filmařsky vytříbenější a ve svém zobrazení krutého života ve favelách naléhavější než tematicky obdobný a podobně vyzdvihovaný snímek Tropa de Elite, ale přesto mne minul mílovým obloukem a působil na mě chladně až odtažitě...V dojmologii se nevyžívám, ale nechci pokrytecky věšet kvanta hvězdiček na film, jehož sledování se bez několika zívnutí neobešlo. (24.11.2008)