D'Artagnanova dcera

Včera jsem se poprvé po několikátém zhlédnutí divil, jak je ten filmy vlastně nudný. Možná z toho pramení ta výhoda, že si nepamatuji děj, protože ono se tam pořád něco děje, ale přitom to tak nějak příběh nemá. Obrazně řečeno konspirace, která na jednu stranu je konspirací a na druhou stranu jen seznamem prádla, odpovídá i filmu. O inkoustem naspaný a krví potřísněný seznam prádla může znamenat příjemně strávený večer… Protože Sophie Marceau… Herečka, které by stačilo, aby celý film hrály jen její oči, a bude to koukatelné zase a znovu. Ten film nemá děj, ten film je Sophie Marceau. Kdo ví, jak by to vypadalo, kdyby se splnilo její přání a film byl daleko více o její postavě, jak název slibuje. Bohužel je spíše nejednou o její postavě :o A zdá se, že její prsa jsou ve filmu vlastnoruční, nezaskočená žádnou kaskadérkou. A to je zbytečné. Raději obdivovat její vlastnoruční šermírování, kterého je ve filmu plno. A catfight s dámou v rudém… :3 (05.11.2015)

Z uměleckého hlediska by byl film odsouzen k tabulkovým hlubinám, ale vzhledem k tomu, že člověk je tvor společenský, v nové době se však toto rčení lehce změnilo do formy sledování zábavy v televizi, pro chvíle oddechu jde o lehce nadprůměrný snímek. Tak nějak řečeno, že tvrdě pracující člověk, když přijde domů z práce, se raději podívá na tento snímek než na nějaký psychologicko-mysteriózní. (07.01.2006)

Nazev ani zacatek nedava moc velkou nadeji na zabavny film, ale jakmile se na scene objevi D'Artagnan, zacina se film ubirat uplne jinou cestou. Jednak se pomalu zacne ukazovat, ze se veci maji hodne jinak, nez by se na zacatku zdalo (jednooky je zapleten vzdy ve spiknuti) a hlavne se film zacina menit az v blaznivou komedii. Velmi ocenuji, ze prakticky vsechny hlavni postavy maji znacny komedialni puvab, od vsech musketyru a senilniho Plancheta, pres pubertalniho krale a kardinala Mazarina (ktery chudak netusi, co se kolem nej deje), a kupodivu az po zlotrileho vevodu Crassaca. A samozrejme Sophie Marceau ma ponekud jiny puvab. Sledovat stare musketyry (navic, kdyz hlavni postavu hraje vyborny Noiret) je rozhodne prijemnejsi, nez nejaky prequel "musketyri na universite", jaky by z toho udelali dnes americani. 75% (15.08.2008)

Sophii Marceau mám rád stejně jako Philippa Noireta, pravda, každého z úplně jiných důvodů, ale když se oba sejdou v jednom filmu, už to je pro mne zárukou slušné podívané. Při sledování tohoto snímku je dobré zapomenout na Alexandra Dumase st. a jeho knihy a brát to celé prostě jako oddechovou dobrodružnou záležitost, která dobře pobaví. (02.08.2007)

Pohled na stárnoucí hrdiny je vždycky tak trochu smutný. A mnohdy i rozporuplný. Na jedné straně si stěžují na hemeroidy, na druhé vylezou po příkré stěně vysoko do oken. Mě na tomto filmu bavila především Sophie Marceau, kterou si mladinkou pamatuji z filmu Veselé Velikonoce a od té doby její komediální talent a úsměv nelze zapomenout. A komediálních prvků je ve filmu tedy dost. Takže je těžké přemýšlet, zda ho brát vážně. Vždyť i Mazarin je směšná figurka, která doslova vyskakuje jako čertík z krabičky a menší intenzitou se do ní zase vrací. Vážně nelze brát ani šermířské souboje, neboť vojáky přemůže prakticky kdokoli, kdo zrovna drží meč a to i v případě, že šermuje úplně poprvé. Ovšem závěr se přikloní přeci jen ke komedii. (24.08.2021)