Soudce a vrah

V řadě komentářů se objevuje podivení, resp. kritika závěrečné scény, která (údajně) mění smysl celého filmu a psychologické drama se mění v posledních minutách v rudou agitku. Ti diváci bohužel buď nedokázali pochopit společenský kontext, o který se Tavernier pokouší, nebo mají nedostatky ve znalostech francouzské historie. Snímek má totiž od začátku jasně čitelný názor a Tavernier netočí ani tak psychologické drama, jako spíš společensko-kritické drama, které využívá případ odhaleného sériového vraha ke kritice dobových poměrů a vymezuje se proti pokrytectví a dvojí morálce tzv. lepších vrstev. Od začátku až do konce je tam jasně cítit levicový úhel pohledu, probírá se např. tvz. Dreyfusova aféra, která patřila k nejzásadnějším střetům mezi republikánskou a internacionalistickou levicí a elitářskou nacionalistickou pravicí, která měla jasně antisemitské zabarvení. Ve filmu se dá jasně identifikovat taky antiklerikální tón, objeví se řada scén, které dávají církvi co proto. Z dnešního pohledu je nutné vyzvednout především špičkový výkon Michela Galabru, který ztvárnil psychicky vyšinutého zabijáka s famózní virtuózností. Philippe Noiret jako profesionální kariérista a manipulátor je taky dobrý, ale Galabru ho tentokrát překonal rozdílem až 2 tříd. Zmíněná scéna na závěr mi mimochodem vadila taky, ale jen proto, že je zbytečně přímočará. Totéž se dalo sdělit prostřednictvím nějakého dialogu filmových postav. Nebudu ale kazit hodnocení více než 2hodinovému skvělému filmu kvůli 2minutovému úletu. Celkový dojem: 90 %. (24.01.2015)

Málo zaujímavý, ale dobre herecky zvládnutý film podľa skutočnej udalosti som sledoval s vypätím všetkých síl. Jednak už bolo neskoro večer a okrem toho ten duel dvoch osobností bol pomerne zdĺhavý. Ani zvláštny koniec ma neprekvapil, pretože som sa s podobnou argumentáciou už stretol u Chaplinovho Monsieura Verdouxa. Aj Chytilová si s otázkou viny zarelativizovala v Sedmikráskach. Takže tri hviezdičky za dvoch hercov. And never more. (22.10.2013)

Nudná vylízanina, v níž "exceluje" dabing Oldřicha Vlacha. Není to dramatické, není to napínavé, není to krimi. Pokud v tom mělo být něco hlubšího, tak jsem to neodhalil. Vraždám chybí atmosféra, vyšetřování neexistuje, konec je nepochopitelnej (a ty davový dabovaný scény jsou katastrofa!) a postava soudce (solidně nadabovaná Miroslavem Donutilem) tak nějak nemá co říct. Smysl vzniku tohohle dílka jsem nepobral a jeho vysoké hodnocení už vůbec ne. (23.03.2014)

Výkony Noireta a Galabru byly vynikající, příběh i kontext doby zajímavé, ale na mě to bylo příliš zpolitizované. Klidně to mohlo být kratší. Jedna má kamarádka tvrdí, že francouzské filmy jsou často až příliš ukecané. A má pravdu, v tomto případě to zrovna platí a není to první ani poslední francouzský film. Těch předčítaných dopisů vraha tam bylo až moc. A ten revoluční závěr!? Stále přeci umírají tisíce vykořisťovaných dětí, tak se vlastně, psychopati, nic nestalo, a můžete si klidně vraždit dál?! (18.01.2014)

Michela Galabru už jsem parkrát viděl hrát dobře, ale to co předved tady, tak to klobouk dolů mistře. No spíše než o obsahu je tenhle film o hlavních postavách, právě jejich jednání, jejich dialogy a jejich motivace k jednání umí vybudit jak pozornost, tak emoce. Závěrečná scéna sice byla silná, ale podle mého zbytečná, celej film houpla do sociálního světla. Chápu, že Frantíci maj vždy co říct a neradi mluví s cukrovvým přízvukem, ale tak stačilo vložit nějakou tu větu do úst soudce nebo scénu s vrahem a finále by bylo necukrovaný a ještě zůstalo našitý na odvyprávěný příběh. (27.01.2014)