Den cvoka

Vynikající reflexe současného životního stylu plného bezmyšlenkovitých každodenních rituálů, odcizenosti, bezcílného přešlapování na místě a existenciální frustrace. Černohumorná satira místy hrubého zrna plná nezapomenutelných scén (cesta vlakem!) zakončená symbolickou modlitbou Poláka je přesně tím filmem, který vás vrátí do pohody a zaručeně rozesměje. Jsem moc rád, že jsem se v hlavním hrdinovi neviděl a že se mi obsedantní chování zatím vyhýbá! :) Kvůli slabší druhé půlce nakonec dávám jen čtyři hvězdičky, ale třeba po další projekci ještě jednu přidám - tenhle film by si ji kurwa zasloužil... (18.01.2011)

Muž bez smyslu života ztracen ve spleti betonových staveb a jejich velkých nevýhodách. Tehdy i u nás vyrostla velká sídliště jejichž výhodou je, že žijete odděleně na jednom místě třeba i sami v jednom bytě, jenže jste nuceni sdílet nejen rituály ale i zlozvyky s jinými nesnesitelnými lidmi, kteří jakoby pořád přicházeli na další a další způsoby jak vás přivést na psychinu.Taky žiju v takovém dalším paneláku...celej život "sdílím" život s jinými i když si to nepřeji. Tento muž si ale našel rituály, které jeho samotného dovedly k nepříčetnosti - počítání u základních potřeb, triviální kontrola vypnutých spotřebičů a přívodů plynu či vody - přitom srážka se schránkou na dopisy, snaha vštěpit mladé generaci něco inteligentního do těch tupých mozků, návštěva staré senilní matky či svého syna. Velice mě pobavila ta snůžka nadávek a připomínala mi sebe samu hlavně při chvílích na pláži kdy ve svých představách mlátí ženské klackem po palici a ječí u toho nebo roztrhlý pytlík plný cerálií na podlaze...Moc se mi líbil konec filmu a dovolím si vložit sem tuto dlouhou citaci: Příteli můj na této dlouhé cestě./Vybudoval sis tuhle temnou hromadu rituálů./Vedeš život termita, chráněný od slunečního svitu./ A i když tě každý den přivádějí na pokraj šílenství, tyto rituály jsou tvým štítem, tvou ochranou proti větru, přílivu, hvězdám i citům.../ Hodně sil tě stojí, abys nezapomněl na své lidství./Hlína z níž jsi byl vytvořen vyschla a ztvrdla./Nikdy už se v tobě neprobudí astronom, hudebník, altruista, básník nebo člověk, který v tobě třeba kdysi dlel. (25.10.2012)

Miluju tenhle věčný optimismus, zapálení pro život a neutuchající touhu stále něco dokázat a nenechat se jentak něčím ( někým ) rozhodit...... :o) Komedie s notnou příchutí trpkosti a hořkosti, ale málo platné, nezbývá než rezignovat a nechat se čtyřiačtyřicetiletým Adaśem Miauczyńskim bavit. Syndrom vyhoření je svinská to věc..... (14.02.2011)

Tak jsem se spolu s Adaśem prokurwovala až k pěti hvězdičkám. Protože Adaś je velký sympaťák, i přes negativní postoj k životu a nasranost na celý svět. Při jeho běžných denních činnostech jsem se poznávala. Lišíme se vlastně jen v tom, že já už nejsem single a na všechny kokoty se sbíječkou v sedm ráno pod oknem můžeme kurwovat ve dvou. A to je úplně jiný kafe! (30.04.2024)

Nemoc dnešní doby (potažmo celé společnosti) natvrdo a bez kompromisů. Jen stěží si vybavím film, ve kterém bych viděl takovou životní rezignaci a odevzdanost. Líbí se mi, že Den cvoka se nebojí přitlačit na pilu a přitom dokáže být i třeskutě vtipný. Ve filmu je vlastně jedinou jistotou to, že se druhý den opět probudíte, a to do stejné beznaděje...nic se nezmění, brrr. Těžko se to popisuje, každopádně tenhle film se musí vidět! 9/10 (21.07.2009)