Solamente nero

Za mňa veľmi poctivé giallo, ktoré nevsádza ani tak na prevedenie vrážd (i keď krb je veľmi originálny), ako skôr na atmosféru Benátok a predovšetkým na premyslený scenár. Málokedy sa pri gialle stáva, že by si divák musel všetky puzzle kúsky takýmto spôsobom skladať do seba a 10 minút pred koncom sa to ani nezdá. Čiže za vysoké hodnotenie môže práve rozuzlenie. Identita vraha nie je až tak prekvapivá práve kvôli tomu, že sa prekvapivá snaží byť, ale zase sme vďaka prvej vražde po celú stopáž veľmi umne zavádzaní. (09.12.2023)

Antonio Bido i napodruhé dokázal natočit vynikající giallo se všemi patřičnými charakteristikami žánru. Plížící se neznámý vrah v rukavicích, rozličné způsoby provedení vražd,vyšetřování na vlastní pěst a překvapivá pointa. Vše jak má být, k tomu patřičně tajemná atmosféra úzkých a temných uliček italských Benátek a výborný a pro žlutou až nezvykle rozmanitý soundtrack. Měl jsem až pocit, že vražedné útoky doprovodil Cipriani pokaždé jiným a vždy velmi zdařilým hudebním motivem. A tentokrát se Bido nebál ani erotiky a nabízí decentní, ale vcelku vzrušující erotickou scénu s krásnou Stefanii Casini. Čtyři a půl. (16.08.2018)

Solamente Nero opakuje většinu pozitiv (herci, atmosféra, některé vynikající scény) i negativ (malé posuny děje v čase) prvního Bidova pokusu. Tam, kde bylo možno hledat pararely Watch Me When I Kill s Deep Red lze tentokrát porovnávat Solamente Nero s druhým nejlepším pozdním giallem - La casa dalle finestre che ridono (House of the Laughing Windows). Bido si dokonce přizval stejného herce do hlavní role. Zlepšení je vidět na struktuře snímku, která je tentokrát dedikovanější příběhu. Kvality jsou víceméně pořád o třídu až dvě za originálem. 3,5 * (09.08.2014)

Bidovo první giallo, natočené rok předtím, zůstalo nepřekonáno, ač jsem si to docela přál, filmu se ale hodně vleče a má i spousty hluchých míst, stopáž v tomto případě by byla daleko více únosnější a snesitelnější někde na 85-95 minutách. přeci jen na podobný film skoro dvě hodiny čistého času je moca filmu trvá dost dlouho než se uvede do nějakého rychlostního chodu. Bido se nechal inspirovat svými úspěšnějšími kolegy (Argento, Lado, Fulci nebo dokonce i Hitchcock-finále), výsledek je dostačující, ale bohužel s ničím novým už nepřišel a do samotného žánru ani nepřispěl, ač se výhradně snažil o svůj vlastní rukopis. Celý příběh se zajímavým tajemstvím ale jinak vůbec špatný není, charaktery jsou určitě zajímavé, ale je tu až moc postav, mordů je tady dostatek a nutno přiznat že všechny ty vražedné scény jsou dost vynalézavé a někdy i násilné (jako již zmíněný obličej v ohni), bohužel ale téměř vez krve, skvělá hudba,která se tu skutečně minula s účinkem, ale samotná atmosféra, ve scénách kdy o něco šlo, místy nebyla zas až tak špatná, sexu a nahoty tady moc není, což je na druhou stranu docela překvapení, titulní hrdina (mladý profesor) mě tady moc nenadchl, ale nahá Casini je tu opravdu sjízdná a pohled na její dokonalé pozadí neomrzí. Oba se ale k sobě vůbec nehodili, nebyla tam naprosto žádná chemie. Jinak fascinující Benátky, jsou tu tentokrát docela unavené a temné. Jinak opravdu jen průměr, kde něco funguje velmi dobře, něco naopak ne. Film měl blízko k úspěšným "Non se Sevizio un Paperino", "Profondo Rosso", "Suspiria", nebo "La Casa dalle Finestre che Ridono". Fandům žánru doporučuji, náhodným filmovým fandům spíše pak ne, tam jsou daleko lepší příklady v samotném žánru. (13.06.2011)

Prvotriedne giallo, ktoré nie je povrchným vzrušením (erotická scéna je tu len jedna a i tá je celkom vkusná), ale funkčným mysterióznym thrillerom/hororom. Pravdaže dialógy sú blbé, postsynchrony ešte horšie, tie falošné stopy sú na palicu, ale sme v Taliansku sedemdesiatych rokov, takže s tým sa je nutné zmieriť. Na druhej strane atmosféra zimných Benátok je ako vždy podmanivá, kamera a strih sú skvelé, hudba výborná a klasické giallo motívy (flashback, detský motív, obrázok) sú nadávkované tak umne, že nepôsobia ako rutinné kopírovanie šablóny. (20.11.2020)