La Traque
Il sapore della paura
The Track
Ako štvaná zver
Režie:
Serge LeroyScénář:
André G. BrunelinKamera:
Claude RenoirHudba:
Giancarlo ChiaramelloHrají:
Mimsy Farmer, Jean-Luc Bideau, Michael Lonsdale, Michel Constantin, Philippe Léotard, Jean-Pierre Marielle, Michel Robin, Françoise Brion, Paul Crauchet (více)Obsahy(1)
Mladá Angličanka přijíždí na francouzský venkov, kde se právě chystají místní lovci na hon. Při náhodném setkání je znásilněna v rozbořené kapli bratry Danvillovými. Než stačí z místa odejít, vrací se násilník pro zapomenutou pušku. Mladá profesorka využije svou jedinou šanci a muže vážně postřelí. Starší z bratrů jí nabízí dohodu za mlčení. Protože na ni nepřistupuje, stává se z ní štvaná zvěř. (borsalino)
(více)Recenze (50)
Nebe se zasmušilo nad pohasínajícím dnem a jen polehlá tráva promáčená lesními jezírky. To byl zase jednou zážitek! No, nezbývá mi říct, že večer po zkouknutí to moc příjemné nebylo. To, co je nejvíce znechucující, je bezpáteřnost místních lovců. Co se příběhové linky týče, je to hodně depresivní. Nicméně poté, jsem si vlastně řekl, je to jenom film. Co se určitě povedlo, je opět český dabing. ()
Strašáci, Vysvobození... a Jako štvaná zvěř. Další z řádky sedmdesátkových thrillerů, který mě ovanul až děsivě silným, vyčerpávajícím prožitkem. Přitom úplně stačily dvě vyloženě drsné scény, které ani nejsou bůhvíjak naturalistické, ale samotná perfektní atmosféra s rozehraným napětím a vzrůstajícím psychologickým dusnem tady mistrovsky vynahrazuje jakoukoliv brutalitu. Podzim, les, větve, rybník, trstiny a parta ozbrojených mužů s pušky a psy... Zapojení celého kolektivu do pokusu o vyváznutí ze spáchaného činu spouští v kruhu spřízněné sešlosti proměnu jedinců na stádnou zvěř, nerozvážně honící svou oběť. Z lidí budících na začátku dojem sympatických kumpánů klíčí nestoudné zrůdy, schopné v závěru i zničení jednoho nevinného lidského života s cílem oklamat a zadupat vlastní špatné svědomí a zbavit se již tak rozrůstlé viny. Nutno uznat, že ztvárněné a natočené to bylo nesmírně sugestivně, Mariellovi jsem toho chlápka s drtivou proměnou na extrémního hnusáka neměl problém uvěřit a jako obvykle mě herecky (navzdory onomu nepříjemnému pocitu) fascinoval. Ufff, až mi bylo poslední třetinu téměř nevolno, tak mrazivý existencialismus v čisté formě všichni protagnonisti spolu s tvůrci vystihli, tenhle film teď jen tak nevytěsním z paměti. Serge Leroyovi určitě nezazlívám, co nám zde rozehrál, jenom někdy nedokážu pochopit, kde se v tak prostém, obyčejném člověku může náhle zrodit a objevit tolik bezmezného zla. Podnětů k přemýšlení a také skrytých náznaků pro doskládání psychologie (např. i drsná legrace při jízdě s auty či brutalita na uloveném divočákovi) však film ukrývá vícero. [90%] ()
V rukách eurohororových mäsiarov, či amerických exploitation básnikov, by sa to vyvinulo v tvrdú žánrovku. Ale francúzsky režisér Serge Leroy pristupoval k takejto látke o dosť inteligentnejšie, ale o to viac neexplicitne. Takže ak radšej umeleckejší prístup, skúste toto. Ináč sa opäť vrhnite na I SPIT ON YOUR GRAVE. ()
Drsná syrová francouzská exploitations léta ... Jednoduchý příběh, který stojí zejména na skvěle zahraných postavách partičky myslivců a buranů z venkova - jak dnes nazýváme v hororech "rednecks" a samotném ději, který stojí na prosté myšlence dohonit a chytit či zastřelit mladou krásnou ženu, aby nevyzradila pravdu o neštěstí, které se během lovu stalo - znásilnění a následné postřelení jdnoho z buranů. Tíživá a syrová atmosféra, skvělé vykreslení jednotlivých postav, jejich vztahů, kdo s kým drží pohromadě a kdo je proti komu ... Samotný konec přidává v mém hodnocení pátou hvězdu, protože tohle jsem opravdu nečekal .... kamera, mlha, zapadající slunce a žena volající zesláblým hlasem v bažinách o pomoc, v povzdálí stojící nečinně několik postav ... to opravdu hrálo na nervy, stejně jako zjištění, že všichni zůčastnění honu byli stejní šmejdi jeden jako druhý ... Absolutní špička a zapomenutá klasika, kdysi prý uváděná v československých kinech. ()
Špinavý a syrový snímek odehrávající se v ponurých barvách pozdního podzimu. Mladá Helena se ocitla ve špatný čas na špatném místě. Nejprve je znásilněna, pak smrtelně zraní jednoho z násilníků a následně je štvána lesy jako lovná zvěř. Zprvu má sice možnost využít nabídky všech zainteresovaných, aby se nějak společně dohodli, jenže jí v tom brání nedůvěra. Pomalu a nenápadně se mění uvažování pronásledovatelů, až dospějí k závěru, že Helenu bude nutné umlčet, jelikož ona s nimi komunikovat zkrátka nechce. Útěk hlubokým lesem, hustými křovinami i studenými vodami rybníku je patřičně mrazivý. Snímek sice neobsahuje explicitní násilné scény, ale to mu na drsnosti neubírá. Stačí postřelená ruka a děsivý výraz v očích. Jednou z nejsilnějších scén je moment, kdy Helena stojí uprostřed rybníka. V našich kinech měl film premiéru ke konci druhé poloviny 70. let. ()
Reklama