Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První filmové zpracování nesmrtelné hry Alfreda Jarryho. Odvážná filmová inscenace s vtipným scénářem Miloše Macourka a skvělými hereckými výkony, především ideální představitel otce Ubu Marián Labuda a výborná Lucie Bílá. Groteskní příběh otce Ubu, chvastouna a násilníka, blba a zbabělce, který je ztělesněním tuposti, podlosti a zla, a který jako génius všežravosti dosahuje vrchlu moci. Otec Ubu, hulvát a spodina všech spodin, se podněcován manželkou stane polským králem poté, co dá zavraždit panovníka a jeho rodinu… (Bontonfilm)

(více)

Recenze (76)

MartinX. 

všechny recenze uživatele

Ubuovská tématika má v českém postředí zajímavou tradici. Autorem prvního, kongeniálního překladu Jarryho textu byl Jiří Voskovec, hra se ostatně v začátcích Osvobozeného divadla (tehdy zdaleka nejen V+W) objevila v hlavní roli s Janem Werichem. Koncem 40. let vytvořil Josef Kainar zajímavou variaci na ubuovské náměty s názvem Ubu se vrací pro tehdejší Divadlo satiry, hra nicméně v roce 1949 k regulérní premiéře nedospěla a byla pro své společenské narážky jednou z příčin zrušení tohoto divadla. V polovině 60. let sestavili Miloš Macourek a Jan Grossman z několika Jarryho textů scénář pro slavnou inscenaci Divadla Na Zábradlí, která dobyla i jistého mezinárodního věhlasu. Film F. A. Brabce takto vstupuje do dobře zorané brázdy a výsledek? No, není příliš přesvědčivý. Sám o sobě by si snímek zasloužil alespoň 4 hvězdičky, nicméně s přihlédnutím k bohaté tradici a ve srovnání třeba s televizní verzí inscenace ze 60. let s Libíčkem v titulní roli, nelze Brabcovu adaptaci hodnotit jako zdařilou. Spíše se jedná o promarněnou příležitost. Těžko se někdo v dohledné době ke zfilmování tak exkluzívní záležitosti opět odhodlá... ()

kingik odpad!

všechny recenze uživatele

Král Ubu by rád kraloval, ale český film ho nepodržel. Film je to opravdu hrozný po všech stránkách: Klady: žádné. Zápory: zpracování je otřesné, Brabec, který neumí kvalitně vyprávět příběh, tentokrát se však nijak nepředvedl ani jako kameraman, herecké obsazení je tragické, a to mám na mysli neherce typu Bílá, o skutečných hereckých výkonech se však nedá hovořit ani u zkušených profesionálů, kteří se chovají jako pitvořící jedinci, celkové vyznění snímku je dost přiblblé a vzešel z toho asi jeden z nejhorších českých filmů, co jsem měl možnost v polistopadové éře vidět. Brabec ani v dalších svých projektech se nemínil režijně a vypravěčsky zlepšit, výsledkem je zbytečný film, na který si nikdo nikdy nevzpomene. 0% ()

Reklama

gjjm 

všechny recenze uživatele

Patafyzika po česku? Při mém zeleném ptáku, to zhovna ne. Je to spíše eklektické vytáhnutí všeho možného i nemožného, co jen trošku hraničí s absurditou (švankmajerovské výtvarné techniky, např. pianola a vojenské přehlídky, mírně vulgární, ale přesto velmi poetický humor Alfréda Jarryho, slovní přestřelky i sprosťárny jako z českých budovatelských komedií, klauniády á la Polívka atd. atd. ) působí trochu nesourodě, a to i přes geniální herecké výkony prakticky všech představitelů, zejména pak Mariána Labudy coby primitivního a zdegenerovaného Ubu, který kvůli koňským buřtům vyvraždí královskou rodinu a stane se králem, Lucie Bílé v roli jeho intrikánské manželky a především Karla Rodena, který mně jako psychopatický kapitán Obruba překvapil ze všech nejpříjemněji (netušil jsem, že Česko má tak psychopatické herce, IMHO plně překonává třeba Nicholsona v Shining, což je jeden z vrcholů psychopatického herectví). Skvostná patafyzika Jarryho originálu v tom není, ale něco do sebe to přece jen má. Humor je úžasně stylizovaný do mírně pubertální pokleslosti (od hovnajsů a zelených ptáků po sex s medvědem .... ona taky postava otce Ubu a velká část původní hry původně vznikla už na střední škole jako karikatura Jarryho profesora matematiky), ale při bližším pohledu je téměř geniální svou úžasnou jazykovou tvořivostí a inovativností (armrda, hovnajs... opět zdůrazňuji, že to je asi pouze tím, že film vychází ze skvělé hry Alfréda Jarryho v kongeniálním překladu Jiřího Voskovce, který také v pradávné inscenaci Osvobozeného divadla sám hrál roli Obruby, nicméně vím, že Macourek a Brabec také nejsou slintající idioti) - i takhle může vypadat český humor (ne jen jako trapné budovatelské idylky typu Vesničko má středisková). Velmi se mi také líbilo stylizované, napůl divadelní prostředí, velmi podobné tomu v Šaškovi a královně (mním filmovou versi), ale víc pasující. Nadto musím pochválit skvělou hudbu (závěrečná píseň "Ať žiju já" v podání Lucie Bílé je kupodivu výborná, ale přece jen miu tam chybí původní Jarrym napsaný sbor s naprosto kouzelným refrénem: "Hurá, hurá, prdelí zatrubme v tubu - ať žije náš dobrý otec Ubu!") a kameru a úchvatně stylizovanou a skvěle ahistorickou výpravu. Kdyby nebylo Polska - nebylo by Poláků! Hahahahahahahahahahahahahahaha! ()

PhillM. 

všechny recenze uživatele

U mého zeleného brabce! Je sice třeba ocenit vizuální podobu, kameru, výběr lokací a menšinu hereckých výkonů (Labuda a Roden). Jako nadmíru nepovedené ale vidím scénář jako celek (včetně dialogů, ze kterých je vykastrována veškerá šťavnatost), herecké výkony většiny (Poullain, Fanánek, Mrazík/Vyskočil a hlavně Bílá) a - co je nejhorší - jakousi těžko definovatelnou absenci Jarryho. Pro mě velké zklamání. (I když to tu píše každý druhý, neodpustím si poznámku - s geniálním nastudováním z 60. let s Libíčkem se toto nemůže měřit ani omylem). ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Rozetnout český televizní gordický uzel zvaný KRÁL UBU není snadné. Určitým východiskem může být v tomto ohledu záměrné pozvednutí dna-fekálie do svébytné estetické kategorie. Fekálno-dada (Voskovec s Werichem překládali toto prastaré slovo avantgardy, které zanedlouho dovrší století svého duchovního bytí, jako hovadno) je přitom nejen tvárným kompozičním principem díla, ale současně i jeho dějovým východiskem. Věci i vrcholně estetické a působivé, krásné nejen výtvarně, ale i duchovně, se tu doslova lámou jako odraz naší tváře v zkřiveném zrcadle. Omezenost, spoléhající na poněkud soudněji vyvedenou vlastní sociální inteligenci, má za těchto okolností pré. V takto vzniklém grotesknu doslova nahmatáme i prvky další: absurdno šedesátých let (pojetí královy postavy) i ponurost postmoderny (asi nejvíce v pojetí matky Ubu v strhujícím podání Lucie Bílé, které tato postava zřejmě byla šita opravdu na tělo.) Nuda náhle dostává koncept a nosné herecké výkony ztrácejí poslání svorníku, ale naopak získávají oporu, základ, z nějž jejich kvalita vynikne o to náležitěji (vedle dominantního Labudy na sebe upozorňují bezchybným výkonem i Polívka s Poullainovou, car Ivana Vyskočila, ale i důstojník Karla Rodena). Estetické kvality kamery i režijní promyšlenost tohoto aspektu KRÁLE se tak nevymykají z kompozičního celku, ale ústrojně ho doplňují a rozvíjejí. Postmoderní vývojová polistopadová tendence až okatě si libující v opaku krásna tu nachází, zdá se, svůj nesporný i umělecký vrchol. Je na divákovi, aby si v této vesměs "ze vzduchu" zvládané spleti našel svůj koutek vrcholného vlastního důvěrného zážitku. V tomto případě určitě nebude ochuzen. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (4)

  • Film byl natočen v exteriérech Lednicko-valtického areálu na Jižní Moravě. Paláce, letohrádky, osamocené kolonády aj. byly na Moravě postaveny rodem Lichtenštejnů v 18. a 19. století. Od roku 1996 je oblast zapsána do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. (Kesijop)
  • Český lev 1996 za Kameru (F.A. Brabec), Hudbu (L.Fišer) a Výtvarný počin (J.Goetz). (M.B)

Reklama

Reklama