Jabka

Šmarjá, to je zase situace... Jak se rozepsat, abych nezačal spoilerovat a nezkazil tak případným divákům zážitek, pokud by si nějakým nedopatřením přečetli tento můj mozkový výblitek? Nezbývá, než zachovat krajní opatrnost. Jedna pěticípá padla za oběť buď mnohým nelogičnostem nebo mnohým nedovysvětlením. S naprostým klidem bych si z těchto důvodů obhájil před sebou samým i nižší hodnocení, ale do toho se mi nechtělo, protože šlo o hodně zajímavý a zvláštní snímek, v němž se dařilo nenápadnému ale přesto rozpoznatelnému humoru na úkor digitálních technologií, takže jsem si zase jednou užil dobu analogovou. Nejsem sice opěvovatelem minulosti, ale analog měl své kouzlo, protože se lidi alespoň občas podívali kolem sebe, aniž by měli neustále před obličejem displej svého mobilu. Když tak vidím ty poloviční zombíky v ulicích, vždycky si vzpomenu, že nejlepší metodou, jak přimět osla k pohybu, je zavěšení nějaké laskominy před nozdry (jde však jistě o podobnost čistě náhodnou). Já jsem si tu pomalou podivnost vcelku užíval, kazily mi to jen výše zmíněné nedostatky, a přestože bych hlavního hrdinu v jeho jednání nenapodobil, jeho důvody jsem plně chápal. / "Jsi si jistá, že umíš řídit?" "Myslím, že ano." / Poučení: Ztratíš-li paměť, zajdi si do kina na horor. (21.07.2023)

Vôbec by ma neprekvapilo, keby režisér bol inšpirovaný tvorbou Aki Kaurismäkiho. V niečom tento film bol s jeho filmami podobný. Rozhodne úspornosťou dialogov ako i zariadením bytov, podivínskym chovaním postáv, kamerou, istými scénkami (twist na disco) atd'. Navyše film The Man Without a Past akoby bol i samotnou predlohou. Avšak Jablká som narozdiel od 'Chlapíka bez minulosti' zase tak moc ''nežral'' . (09.10.2021)

Divné je mi slovo divný.          Být distributorem (nebo pojmenovatelem filmových vln), žádný snímek bych adjektivem divný nestigmatizoval, už kvůli jeho pejorativnímu přízvuku a vzhledem k tomu, že – naštěstí! - nikde není kodifikováno, co je a co není v umění divné, a do třetice proto, že přece i nejrázovitější filmový vzmach může být švenknutím pod povrch, k jádru, do jiné perspektivy; a o to, myslím, v umění jde.          Ovšem přišpendlit divný k filmu Jabka, to mě (po)píchlo, protože ať čenichám jak čenichám v jeho vypravěčském stylu, užitých motivech a Arisových motivacích nic, co by dělalo dlouhý nos na filmové standardy, necítím. Film se děje civilně, lineárně, promyšleně, jako když jedním tahem nože oloupete celé jablko. Vůbec se nechce vymykat, spíš se přimknout k divákovi příběhem o osamělé, naveskrz nesnadné vnitřní cestě od nejhlubšího zoufalství k jeho pozvolnému tání, o cestě od Arisova úmyslu podetnout paměť - jako jabloň ověšenou plody-vzpomínkami, k prozření, jakou fatální ránu by tím svojí bytnosti zasadil.           Arisovo revidování vztahu k vlastní paměti připomene, že jen my jsme jedinými autonomními a odpovědnými správci své dospělé paměti, my máme s rozvahou a citem soudit, co je v jejím obsahu hodnotné, živé a relevantní (a čím), - a současně musíme tato práva bystře střežit před těmi, kdo by si je mínili, jakkoli nenápadně, osobovat. (31.10.2021)

Melancholicko-flegmatická povaha hlavného hrdinu nemusí sadnúť každému. Dá sa teda skonštatovať, že čím bližšie vášmu naturelu Aris bude, tým viac sa vám film bude páčiť. Atmosféra je síce pochmúrna, ale určitý čierny humor, možno v štýle Kaurismäkiho, film odľahčuje. Postavy sa chovajú mierne štylizovane, divák sa môže pobaviť nad Arisovými úlohami, ktoré sú trápne podobne, ako sú trápne naše každodenné činnosti. Ani sami si v tom zhone neuvedomujeme, že sú nám istým spôsobom prikázané ako jemu. Možno bude najlepšie si tiež urobiť chvíľku pre seba a ošúpať si radšej jablko než poslať ďalší mail. (05.07.2022)

Učíme se žít nebo žijeme od začátku jen podle cizích pravidel? Jaké by to bylo všechno zapomenout a začít znovu? Nad tím vším, ztrátou blízkého a samotou můžete přemýšlet u filmu Apples debutujícího režiséra Christose Nikou, který obkoukal to nejlepší během natáčení filmu The Lobster, aniž by sklouzl k vykrádání. Chladnosti a absurdních situací, tak typických pro Greek New Wave, dostane divák víc než dost. Stejně jako jednu povedenou taneční kreaci, podivnou costume party, kde otázka "Kdo je Batman?" nabývá zcela jiný rozměr a chuť na jablka. (23.05.2021)