Kanárská spojka

Tohle je opravdu velmi špatný film. Kolikrát se dá najít i u špatných filmů nějaké to pozitivum, ale tady to snad poprvé nejde. Nepomohla účast takových herců, jako jsou Roden s Chýlkovou, i ostatní jsou velmi špatní. Film si uvědomuje, jak je hrozný, a tak se po celou dobu snaží shazovat, ale ani to nefunguje. Určitě jeden z nejblbějších českých filmů všech dob. (22.10.2009)

Parodie na parodii. Protože ze všech slavných filmů, na které se tady odkazuje, vypadá, že Spojka cílí nejvíce na Limonádového Joa. Občas se zde povede opravdu vtipně absurdní fórek nebo situace, ovšem většinou je to podáno nezajímavě a nudně. A o trapné scénky tu rozhodně nouze není. Hraje tady skoro celá naše tehdejší herecká špička, někteří z nich ve svých nejlepších letech, už kvůli nim bych film nemohla hodit do odpadu. Někteří komentátoři naznačují že tato komedie byla nepochopena a nedoceněna dobou vzniku, já bohužel ty kvality nevidím ani skoro po třiceti letech od jejího natočení. (13.02.2020)

Česká komedie rozvíjející téma ukradení receptury na výrobu Becherovky a následné problémy podivné rodiny (španělských?) mafiánů s jejím převzetím. Kontrast mezi neuvěřitelně stupidním scénářem a velmi slušným obsazením je jasný důkaz nedostatečné promyšlenosti díla nezkušených autorů, jež však zřejmě disponovali silným finančním zabezpečením. Mezi největší herecké hvězdy, jež se v tomto naštěstí zapomenutém díle objevily, patřil K. Roden (jakožto manažer tehdejší hudební hvězdy M. Penka), I. Chýlková, vamp L. Zedníčková, boss M. Huba, toužící po karlovarském moku, nevtipně trapný M. Táborský a tejemný muž v pozadí M. Kopecký. Kromě těchto známých herců se ve snímku I. Trajkova, rodáka ze Skopje, ukázali i osobnosti z jiným oborů, konkrétně zmíněný M. Penk, jenž se podílel na hudební složce a J. Saudek, kteří však ke zkvalitnění díla nemohli přispět, stejně tak jako nepochopitelně zbytečné trio slovenských velikánů J. Satinského, M. Lasici a M. Labudy. Co se týče humoru, povedených scén či dialogů shledávám příliš málo a většinou se pohybují na velmi nízké úrovni. Kanárská spojka bezesporu patří do skupiny těžce nepovedených snímku počátku 90. let. V porovnání s filmy cca 4-5 let staršími, jež vznikaly za mnohem těžších podmínek, je rozdíl ve všech filmografických aspektech žalostný. (02.09.2015)

Vskutku po všech stránkách originální snímek, který jde ve stopách nejrůznějších Bláznivých střel a Žhavých výstřelů (i když pravdou je, že přímo tyto parodie paroduje). Snad by se i nabízelo srovnání s parodiemi Oldřicha Lipského, ovšem zde hraje prim devadesátková ujetost a vrhání se do všeho po hlavě (třeba i do točení filmu takřka bez scénáře). Na rozdíl od nejrůznějších Fialek a Hotýlků v srdci Evropy je však patrné, že s tímto filmem si někdo práci dát chtěl a navzdory přiznané dávce amatérismu a improvizace ve filmu nevidím odfláknutost, která je jinak pro značnou část české filmové tvorby po roce 1990 typická. Gagy vystupují z děje nečekaně, některé jsou výstřelem naprázdno, jiné zastihnou člověka nepřipraveného. Ale musím říci, že jsem se pobavil opravdu dobře a zdejší hodnocení mi přijde dost nespravedlivé. (20.01.2021)

Nemyslím si, že si Kanárská spojka zaslouží "odpad". Není to bůhvíjak vynikající film, ale hodně ujetá, místy až bizarní crazy komedie a nic jiného se ani divákovi nesnaží sdělit. A vzhledem k tomu že jsem se i párkrát od srdce zasmál (konkurs modelek, Penk vs. Kodym na letišti...) a bylo to skutečně v místech zamýšlených vtipů, tak si aspoň těch 40% zaslouží. Pravda, hlavně v druhé půlce už scénář docela ztrácí dech. (22.11.2009)