Frankenstein

„Mistr Shakespeare“ tentokrát v remaku tragédie (téměř) antických rozměrů aneb nesnažte se za žádnou (každou) cenu přechcat smrt. Mám takový neodbytný pocit, že před samotným natáčením se sešel celý štáb u Branagha na půdě, seskupili se do kruhu, zapálili svíčky, stejnou sirkou (si) přepálili absinth..., aby se jim posléze zjevila samotná Mary Shelley a vedla jejich myšlenky. Těžko si jinak vysvětlit výslednou podobu, tj. tolik lidskosti na straně jedné a zároveň čiré nenávisti na straně druhé. A ano, krátilo se, krátilo (ono to jinak ani nelze), ale s citem a umem (snad až na příliš zkratkovitou přeměnu („uvědomění si“) samotného „monstra“), takže z toho nakonec Kenneth vytěžil přednost v podobě nesmírného tahu na branku (nuda tu opravdu nehrozí) a především původní myšlenka byla zachována. O moc líp už to zřejmě skutečně natočit nešlo, byť divadelní prkna z toho čiší na sto honů. V tomto případě je to však (až na pár drobných vyjímek) pouze ku prospěchu věci. 85% (02.10.2012)

Než se Mary Godwin stala Mary Shelley, vymyslela příběh o švýcarském vědci, který ve snaze překabátit kmotřičku smrt přijde o vše, co kdy měl na světě rád. Romantické drama o lidské posedlosti, osamělosti a touze být milován letí pod Branaghovou taktovkou jako střela a zcela v jeho intencích směřuje k vyvrcholení ve stylu takřka Shakespearovské tragédie. „He never gave me a name..“ Teď už snad někteří konečně pochopí, že jméno Frankenstein není synonymem odporného vzhledu a prkenné chůze.. (01.09.2008)

Na druhé shlédnutí (nějakých 12-13 let po prvním) jsou dojmy o něco slabší. Snad za to částečně může samotný Kenneth Branagh, jehož afektovaný hlas mi docela lezl na nervy, snad celkové přehrávání většiny zúčastněných, jakási přemrštěná teatrálnost množství scén, což jsem dříve nevnímala. Scénář je působivý, atmosféra rovněž, některé okamžiky dechberoucí (třeba z tanečku s nevěstou solidně mrazí) a Robert de Niro je prostě fenomenální - jeho herecký výkon i maska jsou hlavním důvodem, proč neodeberu hvězdičku z hodnocení. Nějak už mi tolik výrazná stylizace po letech nesedla a pro jednou musím český dabing označit za lepší oproti originálu, přesto jde o velmi povedenou adaptaci románu. 75% (12.12.2008)

Nevěřím, že v budoucnu někdo natočí lepší verzi Frankensteina, než je tato Brannaghova. Invenční režie, výrazná výtvarná stylizace a neodolatelně odporný De Niro. Nechci urážet černobílou klasiku, ale zatímco Boris Karloff ve mně spíš vyvolává smích, De Nirovo monstrum budí skutečný děs smíšený se soucitem. (11.05.2003)

No, dlouho mi tenhle kus v duchu literární předlohy Mary Shelley unikal. Branagh jako posedlý lékař, De Niro jako umělá bytost. Malý Victor, který si už od útlého věku liboval ve vědeckých experimentech, právě dostal sestřičku – sirotka Elizabeth. A taky poznal první velkou bolest – přišel o matku. Jak porazit smrt, ptal se urputně Victor. Sen se nakonec stal realitou. V dospělosti totiž dokázal vdechnout život. Bytost ovšem ve své aroganci nechal jako nevydařený pokus napospas osudu a ta od samého začátku svého bytí překovávala těžké překážky. A to se Victorovi vymstí. Režisér Kenneth Branagh už předtím svérázně přistoupil třeba k shakespearovskému Jindřichu V. nebo k Mnoho povyku pro nic. Je dynamický, teatrální i velmi podmanivý. A ukazuje, jak má vypadat moderní zpracování literární klasiky. Ač bych u některých scén sáhl po střihačových nůžkách, jiné scény bych si klidně přehrál znovu. Herci velmi dobří. (05.06.2020)