Tenkrát v Číně

Aby jste si tento film užili, je potřeba být imuní vůči protizápadním kecům a také být trpělivý. Prvních dvacet minut totiž osciluje mezi infantilním a idiotským humorem...měl jsem co dělat, abych to nevypnuul. Ne že by to bylo po těch dvaceti minutách o hodně lepší...děj je podivně rozsypaný a motivy některých postav dost na hlavu, ale naštěstí už příjde ke slovu kung-fu. Choreografiie je slušná a využívá schopnosti Jet-li. Nicméně dokud se neobjeví postava potulného mistra Jena, tak jen mlátí křoví a nemá solidního protivníka. Poté je ale akce tolik, že se v ní ty bláboly o západních vykořisťovatelích, nebo že se Čína musí změnit a začít taky používat zbraně, případně že v Americe nemají nic, co by nebylo i v Číně, úplně v pohodě ztratí. Mě ten čínský nacionalismus vlastně ani nevadí, ale film je zbytečně dlouhý a chaotický...režijně i scénáristicky podprůměrný. Ty tři hvězdy jsou jen za to kung-fu ve druhé polovině. (09.10.2021)

Akční historická komedie staví svou vlasteneckou zápletku na mocenském pronikání západních hodnot do tradiční čínské kultury a teritorií, jenže to u zahraničního publika tolik nerezonuje. Příběhovými scénami jsem se tedy víceméně prozíval, aby mou pozornost vždy strhly výborné (drátové) bitky Jeta Li, zejména ta legendární závěrečná se žebříky. [Napoprvé jsem hodnotil za 4* asi právě kvůli ní.] (23.07.2018)

Čím chce být Tenkrát v Číně? Dobovou freskou s asijskou dávkou komediálnosti a i jen tak mimochodem akčním příběhem jednoho mistra bojových umění? Pulzování mezi těmito dvěma póly mi dělalo docela problém, i když to není nic nového. Dobývání Číny západními obchodními společnostmi je určitě zajímavé téma, ale raději bych viděl Jet-Liho se všemi svými bojovými prvky z jeho tehdejších HG filmů. Toho jsem se dočkal až v poslední třetině, kde to všichni přítomní rozbalí ve velkém a divák může jen tiše sledovat a doufat, že jednou bude umět aspoň zlomek jejich schopností. Jak koukám na zdejší hodnocení, přijde mi, že lidé hodně dávají jen na závěr (žebříky, loď) a zapomínají na předešlých 100 minut filmu, v kterých se toho moc nestalo (snad jedině ukázka nějaké speciální asijské textilie, která schne rychlostí světla:)) (06.02.2011)

Kdo chce pochopit poněkud křehkou psýché čínského národa musí vidět Tenkrát v Číně. Film je mezi etnickými Číňany velmi populární, řekl bych, že je to jejich srdcový film, něco jako Pelíšky pro Čechy, Cinema Paradiso pro Italy apod. Podle mého v kostce ukazuje pohled většiny Číňanů na vlastní dějiny, v nichž se často vidí jako oběti. Tento film je víc než jen akčňák: bojová umění jsou neodmyslitelnou součástí čínské kultury (většina moderních čínkých reformátorů a revolucionářů byli členové triád a cvičili kung-fu), akční scény jsou doplňkem příběhu, ne naopak, jak tomu v kung-fu filmech bývá. Jak už jsem řekl, film se zabývá „velkými“ historickými tématy, které jsou ve filmu (nutně) nahrazeny zkratkami a metaforami pro zahraniční útlak (vymáháni exteritoriality, přemrštěné reparace, trestné výpravy atd.), které působí dost teatrálně. To ale celkem ladí s celkovou hyperboličností filmu, takže výsledný efekt diváka neruší. Tenkrát v Číně je film v první řadě zábavný, poučný element je ale v době globalizace potřeba vidět taky. Biografie Huang Feihonga, historické předlohy pro film, si leze přečíst na Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Wong_Fei-hung (26.06.2011)

Předem je třeba si přiznat, že příběhové poslání o konfrontaci čínských tradic s novou vlnou euroamerických vynálezů a kultury se příliš nevydařilo a děj opět, jako u většiny akčních filmů, hraje jen druhé housle. Je tady však Jet Li v rozkvětu, spousta výborně zvládnuté akce, prvotřídní kung-fu s efektním použitím lan a celkově velmi příjemná vizuální forma - slunce, déšť, zpomalené záběry - pěkné a chytlavé. Opravdu škoda jen toho balastu kolem, jádro patří ke špičce bojových filmů a tak nezbývá než doufat, že Director's cut je toho z větší části vystříhán... 8/10 (06.05.2009)