Tenkrát v Číně

Zápletka je jasně daná, místy drsnější děj je odlehčený drobnými komediálními prvky - a vyvíjí se podle očekávání: Zákeřní padouši z řad cizinců i Číňanů jsou (jak bývá zvykem) v přesile, takže Jet Li v roli čínského lidového hrdiny Wong Fei-Hunga má plné ruce práce. Pokud nehledáte víc než skvělou akční zábavu s velice originálními a perfektně provedenými souboji, nemůžete být zklamaní. A pokud chcete rozebírat režii a scénář, vězte, že Američané (a v neposlední řadě třeba i Italové) mají zase své westerny - a převážná většina z nich dodnes funguje na naprosto stejných principech. Nepodstatný rozdíl spočívá pouze v tom, že roli hlavních hrdinů v nich přebírají nesmlouvaví pistolníci, kteří nosí kolty proklatě nízko ... :-) (14.12.2010)

Předem je třeba si přiznat, že příběhové poslání o konfrontaci čínských tradic s novou vlnou euroamerických vynálezů a kultury se příliš nevydařilo a děj opět, jako u většiny akčních filmů, hraje jen druhé housle. Je tady však Jet Li v rozkvětu, spousta výborně zvládnuté akce, prvotřídní kung-fu s efektním použitím lan a celkově velmi příjemná vizuální forma - slunce, déšť, zpomalené záběry - pěkné a chytlavé. Opravdu škoda jen toho balastu kolem, jádro patří ke špičce bojových filmů a tak nezbývá než doufat, že Director's cut je toho z větší části vystříhán... 8/10 (06.05.2009)

Kdo chce pochopit poněkud křehkou psýché čínského národa musí vidět Tenkrát v Číně. Film je mezi etnickými Číňany velmi populární, řekl bych, že je to jejich srdcový film, něco jako Pelíšky pro Čechy, Cinema Paradiso pro Italy apod. Podle mého v kostce ukazuje pohled většiny Číňanů na vlastní dějiny, v nichž se často vidí jako oběti. Tento film je víc než jen akčňák: bojová umění jsou neodmyslitelnou součástí čínské kultury (většina moderních čínkých reformátorů a revolucionářů byli členové triád a cvičili kung-fu), akční scény jsou doplňkem příběhu, ne naopak, jak tomu v kung-fu filmech bývá. Jak už jsem řekl, film se zabývá „velkými“ historickými tématy, které jsou ve filmu (nutně) nahrazeny zkratkami a metaforami pro zahraniční útlak (vymáháni exteritoriality, přemrštěné reparace, trestné výpravy atd.), které působí dost teatrálně. To ale celkem ladí s celkovou hyperboličností filmu, takže výsledný efekt diváka neruší. Tenkrát v Číně je film v první řadě zábavný, poučný element je ale v době globalizace potřeba vidět taky. Biografie Huang Feihonga, historické předlohy pro film, si leze přečíst na Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Wong_Fei-hung (26.06.2011)

Je mi ľúto, že takto epický bojový snímok vyvolal u mňa viac negatívnych, ako pozitívnych reakcií. Film sa až do posledných záverečných, strhujúcich minút nevie rozhodnúť akou cestou sa vybrať. Či cestou komediálnej frašky, alebo plnohodnotného vážneho wire-fu. Je škoda, že tých niekoľko perfektne odohraných bojových scén vyšlo nazmar kvôli suchému zvyšku, ktorý sa tak ťažko dá prehrýznuť. (29.12.2010)

Noční souboj Wong Fei-Hunga s mistrem Železná košile v provazcích deště byl jedním z nejlepších zážitků, který mi opus magnum Harka Tsuie přinesl. Jinak bych celou tuhle národoveckou oslavu všeho čínského prostříhal a zkrátil minimálně o polovinu. Viděl jsem bohužel plnou verzi a věřím, že zkrácený režisérský sestřih mohl mít daleko větší grády. Víc než dvouhodinové plácání se v mnoha plytkých dějových kudrlinkách a čínských moudrech, nevtipných humorných vsuvkách a nezajímavém romantickém žvatlání by, nebýt okořeněno dokonale vytuněnými souboji, stahovalo Tenkrát v Číně do bahna jen těžko stravitelného podprůměru, kdy máte chuť použít rychloposuv. Čili jen za tři. (20.12.2015)