Kód 46

Jeden z nejpozoruhodnějších a nejinteligentnějších SF filmů posledních let. Nejedná se však o SF v klasickém stylu, neboť Sf prvků je zde opravdu minimum. Svou lehkostí a volným tempem připonímá spíše Lost in Translation a také tím, že se snaží poukázat na smutek moderního světa. Vše je ještě více vyšperkováno úchvatnou hudbou, která tomu všemu dodává tu pravou atmosféru. 9/10 (11.09.2007)

Jednoduchy tedy hodne jednoduchy pribeh vypraveny ovsem velice dobrym zpusobem, poklidnym, prijemnym a svym zpusobem docela napinavym. Dej cloveka urcite neprekvapi a tak nejak tusi kam to vsechno smeruje kdyz uz cely prolog nam to vlastne prozradi. Ale vsechno ostatni je proste nadprumerne at uz herecke vykony a nebo ono lehke odrikani pribehu. Hudebni doprovod byl take zvolen velice dobre podkresluje atmosferu ale vube cloveka nerusi. To vse dela z tohohle filmu velice zajimavou scifi romanci, i kdyz ma k te romanci precijenom asi blize nez ke scifi. (03.02.2009)

Romantice vždycky lehký nádech sci-fi slušel, a to i v případě, že ten hlavní sci-fi motiv (po kterém je film i pojmenován) je tak trochu berličkou. Ostatní vědeckofantastický motivy zas pomáhají svět dotvářet v detailech a působí jako osvěžení, díky kterému působí Kód 46 mnohem víc netradičně a ojediněle, než jak tomu možná doopravdy je. Prim tu hraje atmosféra a hudba, obé ve velmi dobrých výšinách, zato herecká skvadra bohužel ztrácí, lépe řečeno Tim Robbins se k dle mého názoru výborné Samanthě Morton nehodí (rozhodně nesouhlasím, že by nepůsobila žensky - ty oči!). Scén, kdy to tvůrci přeženou a provádějí kamerovou samohanu artových estétů je naštěstí jen pár. Komorní, atmosferické, dobře natočené, vizuálně zajímavé ... Ve výsledku tedy jednoduše velmi dobré. (10.08.2013)

Kdybychom dopředu věděli, k čemu povedou naše činy, odvážili bychom se vůbec k něčemu? Michael Winterbottom mne již poněkolikáté utvrdil v názoru, že patří k nejpozoruhodnějším evropským filmařům dneška. Code 46 je mimo jiné sci-fi (stejně jako je Kmotr mimo jiné filmem o rodině) a ve svém genetickém kódu má zašifrovaných tolik otázek, tolik aktuálních témat, že vás může obohatit více než měsíční čtení denního tisku. Záleží jenom na vás. Kostru příběhu tvoří modernizovaná variace 1984. Zdejší způsob fungování společnosti je přitom ještě o pár řádů děsivější než ten nastíněný Orwellem a má také blíže k podobě dnešního polarizovaného světa. Film pod tíhou mnoha nastíněných otázek nijak netěžkne, je vyprávěn s nádhernou lehkostí a přál jsem si, aby v něm bylo více bezdějových záběrů podmalovaných nebeskou hudbou. Nefuturistický, civilní projev Robbinse a Mortonové činí příběh srozumitelnějším a umožňuje nám v druhém plánu sledovat prostou romanci. Ale nebyl by to Winterbottom, kdyby i do ní nepropašoval trochu metafyzična a metaforična. Ano, je to jeden z těch filmů, kde sex znamená víc než jenom sex – uvažte sami, chcete-li jej vidět. Za sebe odpovídám "ano". Ještě minimálně jednou. 85% Zajímavé komentáře: Adrian, Marius, Frankie, torn666 (27.10.2011)

Ojedinělá kombinace filmů Gattaca a Ztraceno v překladu. Samantha Morton spolu s vynikajícím hudebním podkresem videoklipově laděných obrazů lidsky prázdného, doslova vylidněného velkoměsta, mě nekompromisně přinutili užívat si každou sekundu. Celý film mně v mysli harašila věta z Tetsuova komentáře: "Film, natočený v budoucnosti a poslaný zpět časem k nám." Nemohl jsem se této myšlenky zbavit, protože přesně tenhle dojem jsem z filmu měl já sám. (07.04.2008)