Kód 46

Celou dobu z toho filmu cítíte, že se vám snaží něco říct, něco změnit, ale neví jak. Snaží se o působivou atmosféru, snímal ho zajisté šikovný kameraman, velice pomalým stylem vyprávění se snaží diváka přesvědčit, že kouká na něco výjimečného, ale je mi líto snaha nestačí. Není to první film Michaela Winterbottoma, ze kterého mám podobný pocit. Přesto přeze všechno je to zajímavý příběh v zajímavém prostředí, který je zajímavě ztvárněn; nic víc. (15.11.2007)

Námět podpořený úvodními titulkami vypadá hodně zajímavě, ale bohužel místo sci-fi říznuté romantikou se dočkáme romantiky s troškou sci-fi. A to je škoda. Celkové vyznění filmu se mi líbí, hezky utopeno v příjemné melancholické náladě za pomoci hodně fajnového soundtracku, bohužel obsah není dostatečně poutavý. Škoda že nebyl kladen větší důraz na vyobrazení doby a společnosti. (29.03.2010)

Je to něco jiného, liší se to od sci-fi tím, že tu jde hlavně o romanci a ne techniku. Svět budoucnosti bude šedý a smutný jako tento film. Láska se bude hledat stále obtížněji. Film je zajímavý, ale straaašně zdlouhavý. 92 minut mi připadalo jako 192 minut. Chtěl jsem usnout, ale Samantha Morton mě svým krátkým sestřihem udržela při vědomí. Byl to sladkobolný příběh s velmi pomalým plynutím. (06.12.2012)

To, v čem je Code 46 uchvatný, je v prvé řadě způsob vykreslení světa, v němž se Maria a William pohybují. Nebo spíše skicování, protože to je vše čeho se nám dostane. O jeho pravidla vždy jen lehce zavadíme, kromě znění samotného Code 46, jež je nám známo od začátku. Dál se pohybujeme mezi ztrácejími se liniemi. Vysoce urbanní lokalita sousedí s pouštním terénem stejně, jako se prolínají kulturní specificity a jazyky (nebo spíš jeden univerzální synkretický jazyk), kterými se komunikuje. Maria je v pohybu transgrese zrazována vlastním tělem, William ho není schopen dokončit (zábranit jí informovat o porušení Code 46) a zavíjí se zpátky do své minulosti v okamžiku, kdy přichází o vzpomínky. Artificialita vnitřku kontrastuje nejen s vnějškem vyhoštěných, ale i s animální reakcí útěku. Nikde není známka po někom, kdo by kontrolu vykonával, přesuny a penalizace jsou něčím co je utrpěno, bez jasně definoveného agens. V tomto rozměru se spíše než Lost in Translation Code 46 podobá daleko více anti-utopiím 20. století. (12.11.2007)

Takové kouzelné drama, hlavně díky atmosférické hudbě a vizuálu, zapasované do zajímavě vykreslené budoucnosti. Příběh se vypráví pomalu a možná až moc pomalu. Scénář je dobrý, ale zpracování i na mě příliš vláčné. Tim Robbinse mám rád a tady hraje svůj standart. Jiné je to se Samanthou Morton, protože nemám rád ženy na krátko:). Code 46 je zajímavý, lehce nadprůměrný film, který u mě táhne dopoředu soundtrack a kamera. -"Tell me something about yourself." (08.08.2008)