Kód 46

Silně atmosférické komorní scifi, svým vyzněním oscilující někde mezi Huxleyho Koncem civilizace a filmem Ztraceno v překladu, které však potěší spíše milovníky malých nezávislých dramat, zvyklých na pomalejší tempo vyprávění. Čekáte-li klasický scifi blockbuster, budete se s největší pravděpodobností nudit a neoceníte ty nádherně snové scény nebo příjemně nebanální rozhovory. Jediné co mi tak trochu nesedělo, byla představitelka Marie Samantha Morton, ale to už je věc názoru. Toto je film, kde možná mírně vítězí forma nad myšlenkou, v konečném důsledku mu to však neubírá na kvalitě - alespoň pro mě tedy ne. (30.04.2013)

Romantice vždycky lehký nádech sci-fi slušel, a to i v případě, že ten hlavní sci-fi motiv (po kterém je film i pojmenován) je tak trochu berličkou. Ostatní vědeckofantastický motivy zas pomáhají svět dotvářet v detailech a působí jako osvěžení, díky kterému působí Kód 46 mnohem víc netradičně a ojediněle, než jak tomu možná doopravdy je. Prim tu hraje atmosféra a hudba, obé ve velmi dobrých výšinách, zato herecká skvadra bohužel ztrácí, lépe řečeno Tim Robbins se k dle mého názoru výborné Samanthě Morton nehodí (rozhodně nesouhlasím, že by nepůsobila žensky - ty oči!). Scén, kdy to tvůrci přeženou a provádějí kamerovou samohanu artových estétů je naštěstí jen pár. Komorní, atmosferické, dobře natočené, vizuálně zajímavé ... Ve výsledku tedy jednoduše velmi dobré. (10.08.2013)

Scénář: Frank Cottrell Boyce .. Nejpodivnější sci-fi film za posledních pár let. Srovnání s klenoty, jako jsou Twelve Monkeys nebo Gattaca je však zcela mimo. Vykreslení sci-fi prostředí je velmi minimalistické a až nedostačující. Ani vztah dvou postav není podepřen nějak uvěřitelně a to co si sebou nesou jako důsledky svého činu, porušujícího pravidla Code46, nemá takový dopad, jaký by si vcelku inteligentní ústřední myšlenka filmu zasloužila. Ještě horší je však k uzoufání nudné tempo. Když k tomu přičtu absolutně nesympatickou ženskou postavu (sorry, ale nakrátko střižená Samantha Morton není moje gusto), nedokáže celek vytáhnout do průměru ani ultradokonalý soundtrack (klobouk dolů před duem Steve Hilton & David Holmes), který místy šroubuje atmosféru do nefalšovaných magických výšin. Přinejmenším musíte slyšet - nic víc. I miss you. (03.12.2006)

Příběh o střetu zájmů zkušeného detektiva ve vizi společnosti, o které toho přímo ve filmu není řečeno tolik a není na ní ani tolik stavěno jako třeba v EQUILIBRIUM. Krásné spojení romantiky se scifi prvky budoucnosti. Není to scifi v pravém slova smyslu, je to lehký, hlavně romantický, do detailů vyvedený snímek s podobným nádechem společenských rysů jako například POTOMCI LIDÍ. Mám rád táhlé lyrické filmy, natočené s lehkostí a ladností. Precizní režie, dobře zahrané Timem Robbinssem i Samanthou Morton, s výborným hudebním doprovodem, oceňuji také úvahové vypravěčské vsuvky mezi jednotlivými úseky filmu. Oddechový, jednoduchý, prostý, ale přesto film, který vám uvízne v paměti. 6/10 (07.05.2008)

Chladná romanticko-scifoidní historka. No jistě, když to natočil Michael Winterbottom, tak jsem rozhodně neočekávala standardní podívanou, někdo snad ano? Všecho je rychlé, bez kontextu náhodné, dokumentárně distancované ... život hadr?! K tomu minimalisticky zasněná hudba, zajímavá výprava, precizní kamera, originální režie a zajímavý námět, který však není příliš rozveden. Tohle je příběh dvou lidí, co se potkali a zase rozešli, 2x. Unikum na poli scifáren, to jednoznačně. 80%. (18.12.2007)