Kód 46

Romantice vždycky lehký nádech sci-fi slušel, a to i v případě, že ten hlavní sci-fi motiv (po kterém je film i pojmenován) je tak trochu berličkou. Ostatní vědeckofantastický motivy zas pomáhají svět dotvářet v detailech a působí jako osvěžení, díky kterému působí Kód 46 mnohem víc netradičně a ojediněle, než jak tomu možná doopravdy je. Prim tu hraje atmosféra a hudba, obé ve velmi dobrých výšinách, zato herecká skvadra bohužel ztrácí, lépe řečeno Tim Robbins se k dle mého názoru výborné Samanthě Morton nehodí (rozhodně nesouhlasím, že by nepůsobila žensky - ty oči!). Scén, kdy to tvůrci přeženou a provádějí kamerovou samohanu artových estétů je naštěstí jen pár. Komorní, atmosferické, dobře natočené, vizuálně zajímavé ... Ve výsledku tedy jednoduše velmi dobré. (10.08.2013)

Pověsti nelhaly, opravdu to je takové vědeckofantastické Ztraceno v překladu. A tyhle milé, komorní filmečky, to je prostě moje krevní skupina, zvlášť když mají tak úchvatný soundtrack. Nepamatuji, kdy naposled mě vprostřed filmu mrazilo čistě ze spojení audia a vizuálna - tady se to povedlo. Code 46 nevystavuje svoje sci-fi prvky na odiv a nedělá z nich fetiš, ale představuje je s všednodenní samozřejmostí. Možná proto působí jako úkaz z budoucnosti. (03.10.2009)

Je to takový zvláštní film, který se nedá úplně snadno kousnout, ale není to až tak hrozné. Děj je celkem lineární. Pouze vypráví o společnosti, která je velmi specifická a o lidech, kteří v ní žijí a mají určité možnosti a potřeby. Jejich vztahy jsou nové, jiné, sex je zde chápán trochu odlišně. Skvělé - a odvážné - herecké výkony v soběstačně vytvořeném světě, který je skutečně jedinečný. To jsou hlavní devizy filmu. (05.04.2015)

Jeden z nejpozoruhodnějších a nejinteligentnějších SF filmů posledních let. Nejedná se však o SF v klasickém stylu, neboť Sf prvků je zde opravdu minimum. Svou lehkostí a volným tempem připonímá spíše Lost in Translation a také tím, že se snaží poukázat na smutek moderního světa. Vše je ještě více vyšperkováno úchvatnou hudbou, která tomu všemu dodává tu pravou atmosféru. 9/10 (11.09.2007)

Jeden z najprogresívnejších „sci-fi“ filmov. Ohromujúca ľahkosť podávania vážnych tém, zasadených do bližšie neurčitej budúcnosti je úžasná, rovnako ako hypnotická atmosféra čoraz viac preurbanizovanej spoločnosti. Spomínaná ľahkosť, obsahujúca v sebe melancholicko - snový náboj, doslova pulzuje celým filmom aj vďaka (na sci-fi minimalistickému) formálnemu spracovaniu - spomaleným pohybom, umiernenej, rytmicko-ambientnej hudbe a pulzujúcemu, neónovému nasvieteniu. Práve v rovine atmosféry vykreslenia obrovských metropol, v ktorých stretnutie dvoch blízkych duší len výrazne umocňuje ich osudovosť, vo mne vyvoláva silné podobnosti nielen s Coppolovej Lost in translation, ale hlavne aj s Hou Hsiao-hsienovym Millenium Mambo. A rovnako ako tieto dva filmy, je aj Code 46 nepopísateľne krásnym. (11.10.2004)