Howlův kráčející hrad

Asi jsem od toho čekal až moc, ale drtivou většinu z těch 2 hodin mě to prostě nebavilo a příběh vůbec nezaujal, přišlo mi to takový bez emocí a nepřesvědčivý, abych se do toho dokázal vžít a užít si to, navíc nechápu proč hlavní hrdina musí vypadat jak transvestita, že kdyby mu dali ženskej hlas, tak by ho klidně mohli vydávat za opačný pohlaví a nikdo by se nemohl divit, to tomu taky moc nepřidá. (31.01.2011)

Oni ty příběhy jsou zvláštní, hodně zvláštní, ještě když jsou nakreslena z pera, které držel v ruce tvůrce Hayao Miyazaki. Jenže stále si nemůžu zbavit dojmu, že Princezna Mononoke je ze všech nejhezčí i když jsem celkově z jeho tvorby viděl i s tímto tři filmy. Jenže stejnak...ta animace, ta preciznost...to se v současné době u našich, Evropských pohádek ani nemůže stát, skutečně ne. Když třeba na Fox Kids, nyní už Jetix sleduju ty pohádky jak jsou všecky na počítači v renderované grafice, co nejrychlejc nasnímané, snad dělané ve Flashi, aby byly co nejrychlejc, nejjednodušejc...a přitom jsou tak odporné, a děti po nich akorát zblbnou. Zlaté Kačeří příběhy nebo právě anime tohoto tipu, které musí pobavit každého. Zvláštní příběh, nádherné obrázky přetavené do filmové podoby na které se holt nezapomíná. Možná ty příběhy jsou ale přetáhlé až moc přes kapsy, jinak by to bylo za totálních pět. (22.08.2009)

První minuty Zámku v oblacích by se daly popsat jako nádhera. Procházka nad střechami města, zloduchové vylézající ze stínů, tlustá škaredá čarodějnice a zámek v dálce procházející se po mlhou... Co by dál? Magie a kouzla pohádky se změnila v trochu zvláštní snahou o drama/romanci kouzelníka a jeho problémů s duší. Trochu nečitelné a zbytečné, což kazí dojem na fascinující pohádkovosti většiny příběhu a postav. Dům s dveřmi do 4 rozdílných míst, strašák poskakující okolo své zachránkyně, všude samá barvička a kouzelná hudba. Je velká škoda, že Miyazaki neudržel druhou půlku filmu v podobně krásném a jednoduchém duchu jakou měla půlka první. (31.12.2008)

Ve své první polovině velice vtipný snímek, který svými šílenými, leč originálními nápady zaručeně rozesměje a okouzlí. Celou dobu se tak divák veze na vlně pohody, uklidňující hudby či setkávání se s novými postavami v čele s němým, nýbrž neuvěřitelně kouzelným Tuřínem. Nelze opomenout jednoho z hlavních hrdinů, kterým je Calicifer, jenž v mnoha ohledech připomíná západní produkci animovaných filmů, ovšem v žádné scéně na druhý konec zeměkoule nijak výrazně nesklouzne. Co jest hlavním prvkem Zámku v oblacích je práce s postavami, a to ve způsobu jakým je divák schopen je vnímat. Záporné postavy se v jednu chvíli zdají být odpudivé, nehostinné a nepříjemné, ovšem Miyazaki podle šablony rozhodně nejede, a tak se divák nemůže připravit na určité zvraty či přerody právě záporných či kladných postav do svých protipólů. Kouzlo filmu podtrhuje opět fenomenální Džó Hisaiši a jeho orchestr, který silně ovlivňuje emoční složku v samotném klimaxu, který bohužel spadá do naivity a klišé více, než bych u Miyazakiho čekal. [85%] | Kino (29.01.2017)

Neskutečně podmanivé. Mistři z Pixaru a pánové z Dreamworks prominou, ale na tohohle japonského šedivého "dědečka" prostě nemají... Nádherný, originalitou a fantazií přímo překypující příběh, který je plný zvratů, milých i nepříjemných postav, magie v tom nejlepším slova smyslu... tohle všechno a mnohem víc najdete v tomto pravděpodobně (a pokud je to pravda tak bohužel) posledním drahokamu pana Hayao Miyazakiho. Mohl bych se zde donekonečna rozplývat nad jeho nápady, dech beroucími scénami a animacemi, velebit nápad postavit do kontrastu svět kouzel, ďábelských válečných strojů a romantické kulisy středoevropské monarchie konce devatenáctého století. Ale dokud sami neuvidíte... Jediné s čím bych si dovolil nebýt plně spokojen je závěr, kde japonský pohádkář už tradičně nezapřel měkké srdce. To je však jen drobná skvrnka na jinak zářivém štítu Howlova kráčejícího zámku. 90% (26.08.2006)