Creed III

Přemýšlel jsem nad tím celou noc (teda krom té doby, když jsem spal, která byla pravda celkem výrazná) a zjistil jsem, že jsem doposud viděl v životě jenom jeden boxerský film a to osm let starý Southpaw. Svědkem mi je můj tehdejší tamní komentář začínající větou, že jsem v životě neviděl žádný boxérský film. Proto patrně se nejsem schopný opřít o časté výtky směřující ke klišé boxerských filmů či naopak vynechaných důležitých aspektech boxerských filmů. Pro mě byl třetí Creed sympaticky přímočarou žánrovkou, kde žádný z vedlejších motivů nevyjede zpoza dost úzkých mantinelů, do kterých se musí vejít především zpocená nasvalená klepadla snažící se trefit něčí ksicht. Samotné scény zápasů jsou fantasticky nastříhané, ozvučené, rychlé, dynamické a přehledné, přičemž tím jak jsou neustále komentovány moderátory, tak nám dávají vhled do toho, co se vlastně z technické stránky v tom zápase děje, aniž by bylo třeba mít nějakých výrazných zkušeností s tímto sportem. Postavy jsou i přese všechnu snahu dost jednorozměrné a povinné atributy typu sparringová montáž, proběhnou rychle a jede do nich správně ukecanej rap. Kdybychom se zbavili patnácti minut boxovací holčičky s tváří Billa Cosbyho a umírající mamá, tak je to velmi sympatická tresť toho, co si představuji pod boxerským filmem. Napínavá a úderná v bojových sekvencích, jednoznačná až přiblblá ve svých motivacích. Jinak jsem teda nepochopil v půlce, proč jsou všichni nasraný na Damiana, když v normálním zápase porazil Felixe a dostal titul a taky v čem tkvěl ten dle všeho zásadní twist s fotkou z krimu. (30.05.2023)

Po filmařské stránce z hlediska režisérské vize, finálního looku, celkového vizuálu i dynamiky filmu proložené s retrospektivním odvyprávěním minulosti vlastně nemám výtky a klidně bych střílel čtyřku. Nicméně obdivovat realistický box a trénink může zkrátka jen “nezasvěcený” člověk, který nikdy neboxoval, ovšem tohle není jen problém Creeda, ale všech martial arts snímků, jelikož takhle prostě reálný fight nevypadá ani zdaleka a asi je to můj osobní blok, že kdykoliv někdo tohle téma zfilmuje, musím se smát nad naivitou všech úderů a téhle zábavné “čisté” choreografie. Stejně tak heavyweight championi sprintující na horu a potící se v záři zapadajícího slunce na pláží je taky solidní ryze filmová chuťovka, která by v reálu asi neprošla. Jinak jde ale o svižnou, oddechovou akci, která šikovně kombinuje příběhové drámo do boxerského kabátku a Jordan za kamerou se teda taky vytáhl. (02.04.2023)

Adrenalinová a testosteronová boxerská Pumpa! Michael B. Jordan debutuje a zároveň exceluje před i za kamerou a natočil pro mne nejlepší boxerské drama, co jsem kdy viděl. It had everything, included Heart, Rage and Power. Creed je už v důchodu a užívá si svůj rodinný život. Má skvělou ženu, roztomilou dceru, luxusní vilu, peníze, respekt, má vše, co kdy mít chtěl. Jeho idylický život však naruší starý známý, který se po 18 letech vrací z vězení a touží se stát šampionem. Jonathan Mayors, ukrutné zvíře a bezpáteřní hajzl, nejlepší záporák v boxerských filmech, co kdy byl tahá celou sérii i film na úplně jinéj level. Rivalita, nepříjemné atmosférické dusno mezi ním a Creedem je až mrazivá a všechny tyhle konfrontace v dramatické linii působí víc než skvěle, je to intenzivní, skvěle zahrané a divákovi se zatajuje dech. Fight ve středě filmu mezi Chavezem a Mayorsem je ten největší masakr v ringu, co jsem kdy viděl, krev tekla málem z nosu i mně na nachos. Fighty díky moderní technologii a kameře tu vyzní velmi dynamicky, drsně a autenticky. Veškeré údery cítí i divák a všechny zápasy mají atmosféru jak prase ( Nástupy- jsou legendary) a při finále, kde Jordan velmi originálně odstraní publikum a zaměří se jen na dva rivaly, tak to byla vizuální boxerská žranice, jakou svět filmů nezažil. Potil jsem se, fandil jsem, řval jsem, šílel jsem. Adrenalinem a testosteronem jsem byl narvaný víc než oba dva dohromady + ten nadupaný soundtrack mi vyvolávál mráz v zádech jak dlouho nic. Spokojenéj Evil!! 9/10. (02.03.2023)

Možná je v tom jistá dávka nostalgie a staromilectví, možná jen přesycení, ale Creedovo kouzlo pro mě třetím dílem končí. Avšak vůbec ne ve zlém. Trojka jako první díl stojí na vlastních nohou, a nefunguje vůbec špatně. Podařilo se vytvořit silný osobní konflikt ze kterého děj těží, stejně jako Majors byl skvělý casting (což ostatně potvrzuje snad ve všem kde se objeví). Scény z ringu jsou intenzivní, Jordan jako režisér ukazuje i jistou nápaditost, ale mohl se odvázat klidně víc. Tentokrát lépe funguje i rodinná stránka příběhu, která ve dvojce byla spíš nudná a na obtíž. Celkově mám ale pocit, že už mi série nemá co nabídnout jak po emoční stránce, tak po příběhové, a případné pokračování nejspíš budu ignorovat. Creedova trilogie však ve mě se ctí zůstane jako důstojným nástupcem nesmrtelného Rockyho. (04.04.2023)

Sly nesype moudra, protože vyklidil s vyčichlou dvojkou pozice. Adonis se naštěstí už neutápí v mdlých rodinných hodnotách (jako minule), naopak ho dostihly vlastní přešlapy z dospívání. Drsné pohledy, burácivá muzika i kapky potu a krve ve zpomalených záběrech nicméně zůstávají. K tomu každopádně potřebujeme jistého Damiena (velmi dobrý Jonathan Majors), který strávil skoro dvě dekády ve vězení a v dětství byl Adonisův nejlepší kamarád. A taky talentovaný boxer. Pánové jsou najednou na kordy, postupně zjišťujeme, proč je jejich společná minulost poskvrněná temnotou, jen je to najednou trochu uspěchané a s nadužíváním zkratek. Zároveň se mnohé stává podstatně schematičtější, než by si divák přál. A ano, dočkáme se skvěle natočených soubojů, nechybí montáž funění, prskání a cenění (zubů) při intenzivním tréninku, ale emoce zdaleka nešlapou tak dobře jako třeba u prvního Creeda nebo čtvrtého Rockyho. PS: Michael B. Jordan je sebevědomý před kamerou i za ní, Tessa Thompson mě znovu nebavila. (09.04.2023)