Insidious: Červené dveře

5. díl Insidious je překvapivě po finanční stránce nejvýdělečnější díl série, takže dost možná nebude poslední, avšak po kvalitativní stránce je nejslabším článkem, ikdyž už 4.díl za moc nestál, tohle na podobné úrovni. Jakmile se od série odprostil James Wan, tak kvalita šla výrazně dolů( Raději bych viděl další Conjuring nebo Crooked Mana). Režie se tentokrát ujal debutující Patrick Wilson, jeden z hlavních představitelů, takže se nedaly čekat zázraky, že by sérii spasil nezkušený člověk. Dějově mě to příliš nezajímalo, lekaček tu pár je, ale jsou lacinné a nefungovaly na mě, creepy a temná atmosféra téměř vymizela, hrátky s kamerou ani zvukové efekty neoslní, chybí tu zajímavé nápady, zkrátka nic nového tenhle díl nepřinesl, jen recyklace viděného. Plusem je řemeslná zručnost, takže v téhle nouzi o duchařiny, alespoň na dobré technické úrovni je tohle postačující, ale zároveň zbytečné. 5/10. (11.08.2023)

Josh všechno zapomněl a tak se může nechat strašit nanovo a jeho schopnosti cestování po zásvětí zdědil jeho syn, který, kupodivu, taky všechno zapomněl. A tak se tu vlastně jen recyklují předešlé díly a sem tam mi připadalo, že se snad používají i stejné záběry. Pár fajn momentů se tu našlo, ačkoliv strašení příliš nelekalo, atmosféra jakž takž a herecky se to dalo tak napůl, protože představitel Daltona byl na bombu. Nicméně na duchařském poli je teď docela sucho, takže člověk vezme zavděk čímkoliv, co dosahuje alespoň na průměr. A to je přesně tenhle případ. 50% (03.08.2023)

Pro sérii Insidious mám slabost. Stejně jako sérii V zajetí démonů. Trojici Wan, Wilson a Whannell mám prostě rád a i když jsem po čtvrtém Insidious říkal, že bych to nechal být, tak jsem vlastně za pětku rád. V horkých dnech jako panovalo kolem premiéry bylo neskutečně parádní si dojít do sálu a užít si tenhle horor v Dolby Atmos. Insidious pět se vlastně vrací k původním dvěma dílům od Wana a u každého pokračování se mi strašně moc líbí ta nitka zpátky na sérii. A těch má Red Door hned několik. Strašení možná přichází trošku později, ale i to není úplná novinka v téhle sérii. Na konci vám pak zase nenechá vydechnout. Já jsem byl vlastně spokojený. Bavil jsem se, bál jsem se a film si užil. Navíc finále je opravdu hezkou nostalgickou tečkou. Teď bych už ale možná opravdu nechal sérii přeci jen být. (75 %) (10.08.2023)

Už to samozrejme nedesí ako kedysi, ale na to, že to je šieste pokračovanie, tak celkom slušné v tom ohľade, že nevidíme obrovský prepad v kvalite. Najväčším problémom je, že postavám trvá viac ako hodinu, kým zistia, čo sa stalo v prvých dvoch častiach. Dvaja hlavní hrdinovia sa teda snažia objaviť niečo, čo diváci už dávno vedia. Takže v zásade nič nové. Film, čo prináša spomienky a spolu s hudbou preukáže aspoň tú úctu, že sem tam jemne vystraší. (03.08.2023)

Tak nám Inshitdious (Vhovněvězící) i přes mé neutuchající protesty a nevybíravé maily studiu, plné žalostných vulgarismů, neutěšeně pokračuje, a řekl bych, že ty dveře byly spíš příznačně nahnědlé. Skomírající béčkový herec Patrik začal ze zoufalství fušovat do režie, a je to citelně znát, i když je i samotný scénář opět přiblblá telenovelová sračka, tentokrát o znovunalezení rodinných hovnot mezi na pěst ubuleným dedym a jeho nesympatickým mastňáckým spratkem prostřednictvím pár zase naprosto nebubacích astrálních kokotů, ojediněle unyle bafajících z pod postelí a temných koutů. Zedník architektem holt většinou nikdy nebude. A tak se špatně vedený dedy s ublíženeckým výrazem typu „skřípljsemsikoulevzipu“ devadesát minut ukřivděně bloncká od ničeho k ničemu, vzdychajíc nad rozvráceným rodinným zázemím, jeho špatně vedené artově autistické antikoncepční selhání kompulzivně čmárá uhlem škaredé černé obrázky, mohutně podporováno špatně vedenou škaredou, tlustou, avšak silnou a řádně emancipovanou spolužačkou ze Senegalu, pravděpodobně teplou, až se všichni nakonec jako obvykle znuděně vypraví s lucerničkou do nějaké té tmavé astrální prdele, kde se táta zapře o futro a hrdinně zablokuje dveře, ze kterých teče kolomaz, před ukrutně neděsivou až komickou astrální černou rukou. No hurá, zoláti vyhráli, rodinná pouta obnovena, rozvrácená rodina je opět zvrácenou, máma děsně chce být zase s tátou, bo astrální hrdina, fuckan je rád, že jeho dysfunkční výchova nebude nadále pokračovat, navíc má uvědomělou, hexadecimální ebenovou nevěstu, a všichni společně mohou za zvuků molových houslí ruku v ruce odkráčet k zapadající jeblé astrální bábě z předchozích dílů. Už s tím fuckt jděte do prdele! (04.08.2023)