Půlnoční běh

This could be the beginning of a beautiful friendship.... dvou mužů na opačné straně zákona, kteří zjistí, že mají něco společného...Všemi mastmi mazaný účetní Grodin a zahořklý De Niro v komediální hře na policajty a mafiány, která se zvrhne do bujarého dobrodružství plného svižných odboček, drsných zatáček a podlých vytáček. Jejich vzájemná chemie prýští z každého dialogu, tryská dokonce i v momentech, kdy mezi nimi vládne ticho, takže i rostoucí předvídatelnost honičky ustupuje do pozadí divákovy pozornosti. Grodin si přímo před právě probuzeným nevrlým huňáčem a velkou cedulí Nedráždit, nekrmit, držet klapačku za neustálého žvanění připravuje medvědí steak. Mňam za 70%. (16.08.2007)

Martin Brest je neprávem přehlížený režisér, který má v 80. letech na svědomí hlavně prvního Policajta z Beverly Hills. Robert De Niro už v té době přemýšlel že by zkusil nějakou komediální změnu a tak slovo dalo slovo. Do party vzali Grodina a vydali se z jednoho pobřeží k druhému. Nejvíce mě pobavilo zabavování bankovek. Ten nápad byl jednoduše skvělý. A mimochodem hudbu má na svědomí Danny Elfman. Půlnoční běh je trošku neprávem zapadlá záležitost. 75% (10.08.2020)

Charles Grodin se představil opravdu ve velmi dobře napsané a bravurně zahrané roli,kde ztvárnil lišáckého účetního.Upřímně jsem byl nejdřív poněkud zděšen,protože série Beethowena je přímo úděsná, snad vyjma prvního dílu,ale nakonec velice příjemný filmový zážitek toto.A klasická hláška nakonec: Mááárvine, POZOR! :-)))) (11.05.2008)

Průměrná osmdesátková buddy movie, v konkurenci Smrtonosných zbraní, Tango a Cashe nebo předchozího Brestova Policajta v Beverly Hills celkem zapomenutelná. Snaživému scénáři se bohužel nedostává humoru, de Niro s Grodinem nejsou nijak výraznou ani extra zábavnou dvojkou a neškodilo by přitlačit na akci a ubrat na stopáži. (13.09.2020)

Ta nejlepší komedie s De Nirem, co jsem zatím viděla. Většinou mi přijde jako blbost vzpomínat na "staré dobré časy", ale u Roberta to prostě jinak nejde, protože osmdesátky byly absolutní vrchol jeho tvorby. A osobně jsem moc ráda, že během nich přijal i jednu z těch rolí tvrdýho drsňáka s cigárem (občas jsem měla pocit, že se dokonce jedná o reklamu na tabákový výrobky), která se o pár let později stala tak charakteristická pro Bruce Willise. Už od dob jeho spolupráce se Scorsesem bylo jasný, že mu ty tvrdší slova a temnější osobnost sednou, ale tohle byl nářez. Na takovou cestu Amerikou bych se s ním vydala okamžitě. "Nemůžu se s tebou hádat. Vždyť ani doprdele nevím, o čem to mluvíš." (26.07.2008)