Půlnoční běh

Charles Grodin se představil opravdu ve velmi dobře napsané a bravurně zahrané roli,kde ztvárnil lišáckého účetního.Upřímně jsem byl nejdřív poněkud zděšen,protože série Beethowena je přímo úděsná, snad vyjma prvního dílu,ale nakonec velice příjemný filmový zážitek toto.A klasická hláška nakonec: Mááárvine, POZOR! :-)))) (11.05.2008)

Na dnešní dobu lehce nadprůměrná krimi komedie - docela svižně odsýpající, okořeněná přestřelkami slovními i skutečnými, de Niro a Grodin vytvořili funkční dvojici. Ve filmu vidím jedno velké plus, které pro někoho bude gigantickým mínusem: žádné kozy, žádní bobři, prostě žádné ženské, které by nezbytné musely skončit s hlavním hrdinou v posteli. To mi usnadnilo rozhodování, zda 3 nebo 4* - filmy bez trtkání jsou vzácným jevem a příjemně se na to koukalo, jakkoliv nešlo o převratnou zábavu. 71% (30.09.2010)

Cestu skrz Státy s takovou dvojkou jako je De Niro + Grodin bych chtěl zažít. Evidentně si to užívali a když jsem zjistil, že právě Grodin je ten táta z Beethovena, byl jsem překvapen o to víc. Zmatenýho on umí skvěle. Ani drsností film nešetří. To by taky nebyl film s De Nirem. Akorát tu trochu vyměkne, ale ne tolik, aby nemohl hláškovat ostošest. Komedie je to obstojná, párkrát jsem se zasmál, ale o to radši sledoval jejich cestu, která mi uběhla svižně a originálně. --- Ne, ne, ne! Típni to! Cigarety tě zničej. - To ženský taky. (17.08.2007)

This could be the beginning of a beautiful friendship.... dvou mužů na opačné straně zákona, kteří zjistí, že mají něco společného...Všemi mastmi mazaný účetní Grodin a zahořklý De Niro v komediální hře na policajty a mafiány, která se zvrhne do bujarého dobrodružství plného svižných odboček, drsných zatáček a podlých vytáček. Jejich vzájemná chemie prýští z každého dialogu, tryská dokonce i v momentech, kdy mezi nimi vládne ticho, takže i rostoucí předvídatelnost honičky ustupuje do pozadí divákovy pozornosti. Grodin si přímo před právě probuzeným nevrlým huňáčem a velkou cedulí Nedráždit, nekrmit, držet klapačku za neustálého žvanění připravuje medvědí steak. Mňam za 70%. (16.08.2007)

Na Půlnoční běh jsem poprvé vyběch jako mladej cucák v roce 1988 v Týně nad Vltavou, ač v kině byla jen má babička a pán s deštníkem. Film mě svou zábavností a příběhem natolik očaroval, že druhý den ráno jsem šel jedný panimámě na vesnici vykopat brambory a ona mě dala za odměnu 10Kčs. A hned jsem věděl jak vydělaný peníze co nejrychleji utratit. Přesně v 17:00 jsem už stepoval před pokladnou kina, která otvírala v 17:15. Za 6Kčs jsem si koupil lístek . Jelikož se mnou šla má dětská kámoška Naďa hned jsem věděl co udělám ze zbytkem penízků. Vedle měli strašně dobrou vanilkovou zrmzku za 3Kčs. Na dvě zmrzky nebylo a tak jsem koupil jednu a věnoval jí Naděnce, nejdříve jsme jí jedli společně, ale pak jsme si jí naházeli na ksicht, což v kině přijemě chladilo. A co bylo nejkouzelnější ?? Ten film se mě líbil snad ještě víc než poprvé a víte kdo byl v tom kině kromě nás, ten samej pán s deštnikem co na prvním promítání !! No a bezmála 20 let po téhle story se najednou tenhle film objevil v televizi a mě se vybavilo úplně všechno. A víte co je nejkouzelnější?? Mě se ten film líbil snad ještě víc než dřív ! Jestlipak se dívala Naděnka a pán s deštníkem. Tipuji, že jo. Vždyť co je lepšího, než se dobře pobavit a tenhle film to umí už 20let. (17.08.2007)