Evropa

Snažte se vcítit do kůže Američana, který přijíždí do černobílého, deštivého poválečného Německa, kde všichni Američany nenávidí. Němečtí občané budou působit přátelským dojmem. Ani na okamžik jim nevěřte, chtějí Vás jen využít…. Když pomineme problémy Německa (které jsou celkem jasně vysvětleny), dostaneme se k zásadní otázce: CO TU VLASTNĚ DĚLÁ?? Vše bude brzy (a zase celkem jasně) osvětleno. A důležité věci podtrženy! Vlastně VYBARVENY! (skvělé!) Fantasmagorické obrazy, emoce, provokativní útok na inteligenci (či cokoliv), hudba, herectví a neskutečnej vypravěč (jak jinak), který nahradí výpravu za miliony. Za tím vším stojí šílený L. von Trier, protože kdo jiný dá v klidu ve spojitost sex, smrt a vlak, ze kterého se Vám obraz té doby vryje hluboko (a nejen) pod kůži. KDO JSTE PANE KESSLERE?? AŽ NAPOČÍTÁM DO TŘÍ, OMDLÍTE. jedna, dvě… AŽ NAPOČÍTÁM DO DESETI, TAK…. a počítá sakra pomali!!! Prostě DRAMA jako prase! Všichni, kteří obdivují tvorbu tohoto Dánského filmového ďábla by měli být spokojeni. Ti ostatní nechť jsou rádi, že jsou stále obklopeni světem barevným a veselým. (07.04.2008)

Evropa, honosně nazvaný film pojednávající o skromném mladíkovi, který s vidinou zářné budoucnosti odcestuje do krajiny temně sužované minulostí. Válka skončila, ale Německo se přes ni stále zdaleka nepřeneslo, ještě není schopno překročit svůj stín minulosti a tak bodrý pracovník naráží na machinace a zlo okolí. Je figurkou v nesmyslné šachové hře... Tato hra však v podání artového snažení Von Triera není vůbec bohatě vykreslena, právě naopak, jsem měl občas pocit, že za tím uměleckým a vyumělkovaným vyprávěním, excelentní kamerou (zdaleka to nejlepší na filmu!) se skrývá poměrně triviální děj (nuda?), jehož detaily mohou asi plně ocenit jen diváci tento žánr a druh filmu záměrně vyhledávající... 7/10 (22.07.2010)

Skvělá noirovka, ze které jde cítit ovlivnění Kafkou. Výtvarně je to překrásné. Každý záběr je do detailů promyšlen a fígl s částečně barevnými snímky je kouzelný. Do toho přidejme temnou, beznadějnou atmosféru. Neznámé a nelogické prostředí s nesmyslnými pravidly. Hypnotický hlas vyprače, který jenom podněcuje zdání neskutečnosti snu. A samozřejmě zpochybnění dobrého a zlého, které se dá aplikovat na nejen poválečnou dobu. (10.03.2009)

Objímám vzpomínku na Trierovo Tanec v temnotách. Nechci ji nikdy vidět podruhé, bojím se, že už to takový nebude. V případě Evropy mi krouží v hlavě myšlenka, že tady druhá projekce taky nebude možná. Ale z úplně jinýho důvodu. Lars mě vede tunelem, kterej nemá konec (je to snad symbol smrti?). Ta cesta je trnitá (bohudík za to), ale co je horší- je nudná. Průvodce má slibný, pevný a povědomí hlas. Má zájem vás hodit do transu. Mě bohužel ne. A to prosím hroší kůži nevlastním, jsem prostě jedním z vás. Sny o tom, že tohle bude velkolepý, Trierovsky nezapomenutelně natrhávající, se nekonají. Zbývá jen bezbřehá nuda s vůní páry od lokomotivy a varování, že houpání se na židly je dost nebezpečný, zvláště pokud je to za účelem zahnání Evropský nudy. Never more! ____ Chcete-li maximální zážitek, něco, co vás zaručeně dovede k šokujícímu přemýšlení, podívejte se na předposlední obrázek z galerie tohoto filmu. Dá vám víc, než celý film.... (28.07.2009)

Cynismus Larse von Triera v plném rozkvětu je tentokrát zaobalený do poválečně depresivní vyprávěnky. Příběhu o zpočátku lehce naivním člověku, který se octne uprostřed mašinérie drah, zmítaném nejen připitomělou byrokracií, ale i láskou, dodává syrová černobílost a občasný barevný flák, punc kafkovsky zabarvené absurdity. Opět jsou tu typické znaky nedogmatické tvorby páně režiséra a scénáristy v jednom ... vypravěč, který je postaven do role téměř meditativně hypnotické, hudba je velmi atmosférická a výběr herců skvostný. Prostě a jednoduše - na tak napínavou a vyhrocenou jízdu vlakem dlouho nezapomenete. 90%. (03.02.2008)