Tři oříšky pro Popelku

Stedry vecer nastal a hadejte co je v televizi? no samozrejmne ze tenhle skvost to je proste duvod proc se mi znechutila vetsina ceskych pohadek protoze je to furt dokola a navic kdyz ten film zhodnotim objektivne a bez detskeho nadseni musim konstatovat ze ten pribeh je sablona nejvetsi a vsichni herci vcetne Safrankove a Travnicka maji napsane zoufale neoriginalni a klisoidni role slo z toho proste vytezit o dost vic chybi jakykoliv napad nebo kreativita ale abych jenom nekritizoval tak kazdopadne souhlasim ze hudba se povedla a obcas nejaka ta scena je zabavna ale to je tak vsechno jenom ty tri orisky je vychytavka kterou bych bral z jednoho by mohlo vypadnout soukromy letadlo z druhyho tak 100 mega a z tretiho vlastni ostrov a mel bych vystarano... (24.12.2012)

Zdá se, že Libuška Šafránkovic se od této role stala dvorní princeznou režiséra Vorlíčka, ale i dalších režisérů nádherných československých pohádek. Také Pavlík Trávníčků v roli přitepleného prince nezklamal a tak také mohl pokračovat ve slibně rozjeté kariéře dobývačů dívčích srdcí. Zatímco Libuš dnes už hraje většinou jen babičky nebo si občas střihne nějakou tu roli královny, tak dřív jsme jí mohli vidět v něžných rolích tak trošku někdy i naivních děvčat. V této tak trošku počesku zprzněné klasické pohádce můžeme vidět story o hodné, obětavé, půvabné divce, kterou nazývali Popelnice a která si šla po dvacetihidinový šichtě tak trošku zakřepčit na bál, kde byl náhodou princ a ten se do ní náhodou zamiloval, tak mu utekla, protože to plachá děvčata dělají a samozřejmě ztratila střevíček a tím začíná policejní vyšetřování záhadného střevíčku, který pomatená, nevyspalá popleta zapomněla na bále, jen jestli si trochu nepřihnula, to už tam nebylo vidět, ale nám filmovým fajnšmejkrům nic neunikne. Samozřejmě nikdo netuší, že záhadnou dívkou je naše hrdinka, která má radši zvířátka než lidi. Ono není se co divit, z psychologickýho hlediska je to pochopitelné, jelikož má dvě milující sestry a líbezně půvabnou macechu, kteří se s ní nemazlí a šikanují ji od rána do večera, doslova jak se lidově říká, že jí dávaj čočku, teda doslova jí nechávaj přebírat hrách. Za příjemnou zábavu nejen na nedělní odpoledne dávám 100% (25.04.2021)

Pohádka z pera Františka Pavlíčka (mimo jiné Martkéta Lazarová) ani nemohla dopadnout špatně. Úžasně emancipovaná Popelka v neskutečně charismatickém podání Libušky Šafránkové, pohledný princ, který čeká na tu pravou, padoušská macecha, skvělá kamera, chytré dialogy a chytlavá hudba Karla Svobody. Ten geniální krok - natočit pohádku v zimním prostředí - nebyl Vorlíčkův nápad, to jen německá DEFA potřebovala práci pro své zaměstnance v prosinci a lednu (takže díky, NDR). Na tohle dílko můžeme být hrdí, milují ji nejen v Německu (přiznejme si, že zásluhu na jejích kvalitách mají i Němci), ale i ve Skandinávii nebo ve Švýcarsku. Kdysi jí vysílala i BBC s takovým tím "polským" dabingem (všechno namluvil jeden člověk :-). U mě ale stále vedou S čerty nejsou žerty. (15.11.2009)

Tento komentář věnuji svým "nejoblíbenějším" uživatelům – Hochům z Filmové teorie. Snad jim pomůže znovu spatřit realitu všedního dne. ********* Sine ira et studio!!! Eklatantní paralela Vorlíčkovy tvorby s giganty žánru jako Tarkovský, Von Trier či Buňuel je flagrantní již od prvních minut tohoto elaborátu adespotonu orální kultury. Především afiliativní symbol sovy (ať už mající jakýkoliv signus) představuje edukovaného telebedekra, který významně asistuje divákovi prožít smysl všech mistrových metafor a navodit tak signifikantní inverzivní tendence. Avšak i pro nezasvěceného diváka, u nějž by se zpočátku mohla objevit averze, ba co víc dokonce negace mistrovy epistuly, poskytuje Pan režisér mentorskou berličku. Jedná se zejména o simplifikovaný konfrontační úzus dobra a zla ( Ano, zde mám namysli explicitně zlou macechu a její ambiciózně edukované vlastní dcery v přímém rozporu s repulzivní edukací dcery nevlastní !! ), chudoby a bohatství (Neutěšené aparigrahické Popelčiny poměry versus ad hoc propertiální konzumerismus šlechty!!). Pokud v tomto aktu přistoupíte na mistrovu hru, budete schopni plně prožít předfinální tenzní gradaci při testaci inkriminovaného střevíce!!! Rozradostnění abstrakní vizualizací postfreudovského axiomu prostě potom musíte odpustit tvůrci (možná pro někoho slaboduché) finále ve smylu „Honesta vita est beata“, kdy ústřední dvojice naváže eternální, koexistenčně kopulativní vztah. Pochopíte li plně režséruv záměr, film vás konkveruje a **Na tomto místě se i JÁ musím snížit k insitnímu výrazivu některých uživatelů** „Sežvýká a vyplivne". Silně pochroumáni a polepení slinami pak budete ještě dlouho meditovat nad smyslem života a zejména buddhistickou tezí zvuku tleskotu jedné ruky!!!!!! .. dále viz Antikrista (11.01.2010)

Nesmrteľná klasika, o ktorej sa dá už len máločo povedať Snáď len škoda, že plejáda tak skvelých hercov a tvorcov už takmer celá odišla. Tento film môže slzu dojatia nad zemiakovým šalátom vyvolať aj u zápasníka MMA, ale keďže vidím, že je tu mnoho ľudí, ktorí hodnotia toto veľdielo ako odpad, zdá sa, že veľkému počtu konzumentov musela zapadnúť kosť z kapra v krku, inak si neviem predstaviť, prečo by niekto Popelku označil za filmový odpad. Z komentárov vyberám nasledovné: "Socialistický výplod, který bude zapomenut", "Sračka s nejhorší muzikou", "Koukal jsem 20 minut a vypnul jsem tu sračku." Rozumiete. Predloha Boženy Němcovej je socialistický výplod. Proste chudera Němcová bola kurva komunistka už pred 170 rokmi a tiež tak bratia Grimmovci, ktorí o popelce rovnako písali. Podľa užívateľa bude film zapomenut a on na to čaká. Tak to gratulujem, to si fandí, asi si myslí, že sa dožije veku ako Matuzalem. Označiť tvorbu Svobodu za najhoršiu muziku, to musí byť ozaj silné poškodenie sluchu, vzhľadom na handicap užívateľa preto nemožno kritizovať. Ale priznať, že za celý svoj život som videl Popelku len 20 minút, to nebude odporom k filmu. Užívateľ buď odniesol televízor nenávratne do záložne, alebo proste neplatí elektrinu. (25.12.2022)