Evropa tančila valčík

Stál český archivár v pozadí atentátu na kráľovského nasledovníka trónu? Bol členom organizácie Čierna ruka? Platil členské poplatky Gavrilovi Principovi? Čo všetko sa mu podarilo ukradnúť z belehradských archívov? Zopár otázok, navodených vedľajšou dejovou líniou. Nadstavbu a základ tvoria remeselne zručne nakrútené, no historicky konformné posledné dni Európy a Ruska pred začiatkom I. svetovej vojny. Samozrejme len z pohľadu vládcov (nudných a učebnicovo prevarených držiteľov moci). Spomenuté epizódne dobrodružstvá archivára sú typicky Vávrovským zaliečaním sa režimu. Čech je uvedomelý, protihabsburský, protimonarchistický, stretáva sa s komunistickým spisovateľom Olbrachtom a spoluinscenuje pád mocnárstva, neváha pod cudzím práporom bojovať v mene odbojovej skupiny a páliť dôkazy z archívov. Je prítomný aj sarkasticky a výsmešný tón, kritizujúci šľachticky-militaristické metódy, ale len tak mierne, aby si to všimol divák nie nejako okato, pretože na druhej strane tieto výhrady sa pokojne mohli vztiahnuť na mnohé prestarnuté bábkové hlavy vlád a strán štátov Varšavskej zmluvy. (10.07.2014)

Čtivá a historicky působivá kniha Miloše Václava Kratochvíla, podle jejíž předlohy vznikl film, který sice plně nedosahuje jejích kvalit, ale rozhodně stojí za zhlédnutí. V dějových liniích, rozvíjených ve Vídni, v Čechách, v Německu a Rusku, se lidé urození, neurození i samotní tehdejší vládci řítí svými neuváženými činy do I. světové války. Z původně zamýšlené ,,kárné výpravy" je celosvětový konflikt, který po ukončení nově uspořádal Evropu. Pomalé tempo bych filmu nevyčítala, však sama doba byla podle mého klidnější a tančil valčík. Nebylo v ní nic hektického a šíleného z doby současné kdy vládne hluk, spěch a úplně jiná muzika. Mě se film líbil. (23.11.2014)

Vávrovi se podařilo velmi přesně ukázat poměry ve Vídeňském prostředí během celé krizi, zde podává vcelku reálný obraz situace, problém je už s Německem i Ruskem, je to trochu zjednodušené a nadsazené, ale o žádné zásadní věci se nejedná. Bartoškova linie pak působí trochu bezvýznamně v rámci velkých politických machinací a končí dost předvídatelně. Ale i tak jsem si jako historik film docela užil, nevím jestli může oslovit lidi bez znalostí soudobé problematiky. (24.05.2014)

Ačkoliv historii mám jako někdejší maturant rád a první světová válka a C.K. časy patří k mým oblíbeným, tenhle otrocký a nudný přepis toho, jak to možná mohlo v osudných dnech být, moc zábavy nenabízí. A jakýchpak osudných dní. Vždyť hned v úvodu řekne Mannesmann - Kostka, že válka je nevyhnutelná. A všichni víme, že měl pravdu. Podle prokliků jsem čekal, že Jiří Bartoška jakožto první otitulkovaná osoba, bude mít ve filmu větší prostor. Bohužel se nestalo, ovšem jeho setkávání s přednádhernou Zorou patří k romantickým vrcholům čs filmu. (26.04.2023)

Československý historický film podle knižní předlohy M. V. Kratochvíla nabízí pohled do zákulisí tří evropských mocností a zachycuje klíčové události, které předcházely vypuknutí první světové války. Hlavní postavou je vídeňský císařský achivář Václav Kavan v podání J. Bartošky, který v méně vyýznamné dějové linii pomáhá srbské aktivistce Z. Jandové s návratem do Bělehradu. Více mě však zaujaly popisované situace ve Vídni, kde stařičký císař František Josef I. (R. Hrušínský) trvá na stávajícím rozložení monarchie a vylučuje jakékoli reformace a současně tuší, že nastávající válka přinese neodvratný konec staleté říši tvořené mnoha národy. V Berlíně naopak válku nadšeně vyhlížejí a doufají, že tímto způsobem rozšíří svůj životní prostor a získají mimoevropské kolonie, jež závidí Anglii a Francii. Je až s podivem jak je rétorika německého císaře Viléma II. (J. Frohriep) shodná s pozdějšími projevy A. Hitlera. Na ruském trůnu v Petrohradě je situace značně nestabilní, neboť nebohý car Mikuláš II. (A. Rostockij) váhá, jak má reagovat na atentát v Sarajevu s ohledem na stoupající nepokoje v jeho vlastní obrovské říši. Pro obsazení příslušníků německého a ruského národa byli vybráni němečtí, resp. ruští herci. V malé roli arcivévody Ferdinanda, jehož násilná smrt nadobro změnila mapu Evropy, se objevil J. Vinklář. Bartoškova přítele a spisovatele I. Olbrachta, s nímž se scházel ve vídeňských vinárnách, představoval O. Vízner. V dalších vedlejších rolích můžeme sledovat J. Somra, P. Kostku, M. Růžka, O. Brouska či S. Zindulku. Pro diváka majícího v oblibě historické filmy přináší poslední snímek O. Vávry mnoho zajímavého, mě zaujaly nejvíce souběžné pohledy do evropských monarchií s odlišnou politickou a společenskou situací a náhledem na válku a budoucnost. Avšak vzhledem k tomu, že snímek obsahuje i některé nepříliš významné dějové linie, například romantický vztah J. Bartošky s Z. Jandovou či krátký pohled do Bartoškova soukromí, hodnotím pouze průměrně. (25.03.2022)