Jan Hus

Dosud snad žádné naše filmové dílo se nesetkalo při své realisaci s tak intensivní pozorností uměleckých a odborných pracovníků i se zájmem široké veřejnosti, jako zamýšlená husitská revoluční trilogie, jejíž první ucelenou částí je „Jan Hus" . Je to pochopitelné, uvědomíme-li si, že v této trilogii jde o zpodobení oné epochy našich dějin, v které se zrodilo revoluční husitské hnutí, jehož historický význam může plně pochopit právě naše současná společnost. Zájem je pochopitelný i proto, že v prvním díle trilogie vytvářejí naši umělci po prvé filmový obraz Mistra Jana Husa, jedné z největších postav našich dějin. Závažnost díla si vynutila i pečlivou přípravu všech jeho složek: na scénáři pracoval několik let spisovatel Miloš V. Kratochvíl společně s režisérem Otakarem Vávrou, pro film byli získáni nejlepší naši herci v čele s národním umělcem Zdeňkem Štěpánkem, který vpravdě mistrovským způsobem vytvořil postavu Mistra Jana Husa. Na Barrandově byly postaveny rozsáhlé interiéry gotické Prahy z počátku XV. století, uliční prostory Kostnice, Betlemská kaple i Týnský chrám, pečlivá pozornost byla věnována i nejmenším podrobnostem výzdoby a zařízení audienční síně na pražském hradě, komnatě v arcibiskupském paláci, prostředí církevního koncilu v Kostnici atd. Autoři filmu se při zpracování rozsáhlého historického materiálu, neomezili na vylíčení osobní tragedie betlemského kazatele a vyhnuli se také úskalí historické fresky, v níž by se pro množství postav a problémů ztrácela ústřední postava. Podařilo se jim vytvořit vzrušující drama člověka, hájícího poznanou pravdu proti obrovité církevní a světské moci i za cenu ztráty života, a zároveň přitom podat obraz složitých a neutěšených politických, sociálních a hospodářských poměrů v českém království na začátku XV. století. Dílo je dokladem potřebnosti historického filmu v dnešní době, neboť řečeno slovy národního umělce Zdeňka Štěpánka — „připomíná našemu národu dobu, která už přes 500 let je jeho hrdostí a slávou, aby z ní čerpal sílu k dalšímu boji za právo, spravedlnost a svobodu všech lidí na světě." Filmový přehled 16/1955 (04.07.2003)

Černobílou historii komouši a jejich rudý mor uměli dokonale. A teď otázka, jak tohle rudé lejno hodnotit. Z hlediska obsahu je to nablblá agitace. Z hlediska formy? Jasně, Vávra byl dobrej rejža. Jenže to byla taková Leni Riefenstahlová taky. Smutné je, že víc jak 20 let žijeme v tzv. demokracii, ale pořád jsme se nenaučili vnímat své dějiny. Protože vnímat je skrz růžové brýle jakékoli ideologie je strašně nebezpečný. A strašně hloupý. (08.12.2013)

Pred dvadsiatimi rokmi som tento film a celú trilógiu zbožňoval, dnes musím po opätovnom vzhliadnutí skonštatovať, že jeho "čiernobielosť" (tá by ale nevadila) a najmä uchopenie ma už príliš neoslovujú. Vzletné dialógy a preslovy, ktoré v reáli určite takto prednášané neboli, výraze a mimika tvárí, z ktorých nám musí byť hneď jasné, kto je tu dobrý a kto zlý. Inšpirácia ruským socialistickým realizmom sa nezaprie, rovnako ako rozprávkovosť českej kinematografie. Takže nie poplatnosť režimu a nenávisť k cirkvi je to, čo by dnešnému divákovi malo vadiť, ale tá všeobecná naivita, akou je látka podaná. Áno, je to staré, je to skutočne veľkofilm, na aký dnes budeme ešte dlho v našich končinách čakať a určite to nie je nuda. Či Husa brať ako bohato informačný historický film, záleží na tom, či si z neho zoberiete suché fakty, alebo uveríte jeho štylizovanej histórii českých dejín. Každopádne si myslím, že celá trilógia je pre Slovákov a Čechov povinná filmová "četba". Odváži sa ešte niekto niekedy natočiť veľkofilm o Jánovi Husovi? Psychologicky a historicky verný, príťažlivý pre dnešné publikum? Prečo sa tak vlastne ešte nestalo? (29.05.2014)

Velmi casto davali tento film v telke, avsak vzdy som sa mu nejako vyhol, ale teraz som si povedal, ze to chcem vidiet a neolutoval som. Vypravu, kostymy a vobec cely film zvladol reziser Otakar Vavra na jednotku a nemusi sa hanbit ani v porovnani so zahranicnou produkciou 50-tych rokov. Uz jeho KLADIVO NA CARODEJNICE (1969) malo u mna vysoke hodnotenie. Bolo smutne, ze v 15 storoci mala moc cirkev, ktora si o sebe myslela, ze je ta spravna a pritom akosi zabudla na jedno z desiatich prikazani, ktore znie nezabijes. Jan Hus to vedel a preto pokracoval vo svojom uceni i dalej na dedinach, avsak to sa mu tvrdo vyplatilo... 18.09.2010 _______ Zdeněk Štěpánek - (Jan Hus) +++ Karel Höger - (Václav IV.) +++ Vlasta Matulová - (Královna Žofie) +++ Ladislav Pešek - (Šašek Miserere) +++ Gustav Hilmar - (Jan z Chlumu) +++ Eduard Kohout - (Lefl z Lažan) +++ Rudolf Hrušínský - (Purkmistrův syn) +++ Eduard Cupák - (Tovaryš Stašek) +++ Miloš Kopecký - (Biskupský kancléř) +++ Vlastimil Brodský - (Mladík v Týnu) +++ Hudba: Jiří Srnka +++ (18.09.2010)

První část historické trilogie Otakara Vávry. Je to naše národní historie a tak bychom se na film měli dívat s velkým porozuměním. Myslím, že na to, jak je film starý (55 let) je stále dobrý. Snad jedinou výtku : asi pvních 6 minut je zvuk na DVD velmi špatný a nejasný. Dav řve, někdo tam mluví, ale vy nevíte co. Pak už je celý film zvukově OK. Ve filmu hrají všechny herecké legendy, které ve své době na uměleckém nebi něco znamenaly a dodnes znamenají. (21.09.2007)